Pat Buchanan
21. 10. 2014 zdroj
„Pravomoc vyhlásit válku, včetně pravomoci posoudit příčiny této války, je zcela a beze zbytku svěřena legislativě.“ Tímto citátem z Madisonových spisů se kongresman Walter Jones snaží vyvolat debatu a hlasování o tom, zda má Amerika válčit v Sýrii a Iráku, až se po čtvrtém listopadu znovu sejde kongres. Události minulého týdne ukazují, že tato debata je pro náš národ naprosto nezbytná.
Válka jako náprava reputace
Bývalý ministr obrany Leon Panetta tvrdí, že směřujeme ke „třicetileté válce“ proti Islámskému státu a rodícím se hrozbám v Nigérii, Somálsku, Jemenu, Libyi a dalších zemích. Vadí mu, že prezident Obama nesvolil k bombardování Sýrie poté, co Bašár Asad překročil „červenou čáru“ a použil chemické zbraně. Prý tím byla ohrožena důvěra v Ameriku, říká Panetta. „Teď u všeho, co uděláme, visí malý otazníček: skutečně to Spojené státy realizují?“ Tato nová válka je prý příležitostí jak „si napravit reputaci“.
Jenže sám nemá mnoho dobrých slov pro muže, po němž chce, aby vedl USA do třicetiletého konfliktu. „Nejnápadnější slabinou“ prezidenta Obamy je podle něj „frustrující zdrženlivost co se týče konfliktu i nacházení podpory pro vlastní tažení“. Příliš často prý „spoléhá na logiku profesora z právnické fakulty, spíš než na vášeň, potřebnou pro vůdce.“ Také se „vyhýbá válčení, stěžuje si a nechává si příležitost proklouznout mezi prsty“.
Hamlet a ostudná pravda
Jestli má pan Panetta pravdu, proč bychom měli jít do války s Hamletem místo vrchního velitele? A to ještě nebereme v potaz, kdo jsou vlastně naši spojenci! Viceprezident Joe Biden se tuhle musel omlouvat Turecku a Spojeným arabským emirátům, když během přednášky na Harvardu vysvětloval, že oba státy dodávaly peníze a zbraně teroristům z ISIS, kteří popravují Američany. Nevím, proč se vlastně omlouval, protože jeho „zločinem“ nebylo nic horšího, než že se uřekl a sdělil naprostou pravdu.
Teroristé z ISIS v současné době stahují smyčku kolem kurdského města Kobani na tureckých hranicích, když už v oblasti dobyli spoustu vesnic. Sto tisíc syrských Kurdů již uprchlo přes hranici do Turecka.
Všichni jsou teroristé!
Ale ačkoli už jsou málem ve startovních blocích na hranici a armáda Turecka, druhá největší v NATO, zahrnuje tři a půl tisíce tanků a tisíc letadel, sedí si Turecká republika i její armáda v klidu doma, jako by se nechumelilo, a čekají, až ISIS Kurdy zmasakruje. Proč? David Stockman v odpověď cituje prohlášení tureckého prezidenta Erdogana, učiněné tento víkend: „Pro nás je ISIL a kurdská PKK stejným zlem.“
Jinými slovy, řečeno se Shakespearem: „Mor na oba vaše rody!“ Pro Istanbul jsou bojovníci PKK teroristé – stejně jako ISIS, která se snaží dobýt Kobani. A mimochodem, za teroristické organizace jsme obě bojující frakce označili i tady v Americe. Která z teroristických organizací má tedy podle nás momentálně zvítězit?
Spojenci volají: Smrt Americe!
A dále: Kdo má podle nás vyhrát válku mezi ISIS a na al-Kájdu napojenou frontou al-Nusrá na jedné straně a Asadovým režimem, který před rokem Obama s Kerrym chtěli tak urputně bombardovat? Na čí straně vlastně jsme třeba v Libanonu? Tento víkend syrské křídlo al-Kajdy, Jabhat al-Nusrá, přišlo o šestnáct džihádistů během nájezdu na údolí Bekaa.
A víte, kdo bránil Libanon proti teroristům? Hizballáh. Který je podle nás také teroristickou organizací. Opravdu výtečná volba: Hizballáh, nebo al-Kájda?
Minulý týden poslala al-Kajda na Arabském poloostrově – se kterou už USA bojují roky – sebevražedného atentátníka s autem přecpaným výbušninou do jemenské nemocnice. Používali ji totiž povstalci, Houtiové, kteří nedávno dobyli hlavní město Sanaa.
Myslíte, že Houtiové jsou spojenci USA? Asi bych je tak raději nenazýval: kdyby byli, asi by nepolepili centrum Sanaa slogany typu Smrt Americe, smrt Izraeli, ať jsou prokleti všichni Židé a zvítězí islám!
Může Írán spasit USA?
Je to jinak: Houtiové, kteří stejně jako Hizballáh bojují proti al-Kajdě, jsou prostě Šíité. Jako takové je podporuje Írán, který skutečně je na naší straně – jak proti ISIS v Sýrii, tak proti Islámskému státu v Iráku.
Jenže pro Izrael v čele s „Bibi“ Netanjahuem je právě Írán tím nejhorším zlem. Ve svém projevu na půdě Spojených národů řekl: „Porazit ISIS a ponechat Írán, aby se mohl v blízké budoucnosti stát jadernou velmocí, znamená vyhrát bitvu a prohrát válku.“ A tak bubny neokonů duní: udeřte na Írán! Mělo by se tak stát, pokud vyjednávání o íránském jaderném programu neskončí ke 24. listopadu s výsledkem uspokojivým pro Spojené národy.
Jenže ať už se našim přejemnělým nosům zdá íránský režim nepěkně zapáchat, nebo ne, faktem je, že je našim faktickým a dost možná nepostradatelným spojencem v boji proti tomu, aby v Damašku a Baghdádu vyrostly chalífáty ISIS. Opravdu bychom s ním měli válčit?
Uleví se Obamovi?
Jak píše slavný profesor politologie a pacifista Andrew Bacevich, Spojené státy od roku 1980 buď invazí nebo bombardováním ohrozily celkem čtrnáct států na Blízkém Východě, v Asii a na jihovýchodě Evropy: Írán, Libyi, Libanon, Kuvajt, Irák, Somálsko, Bosnu, Saúdskou Arábii, Afghánistán, Súdán, Kosovo, Jemen, Pákistán a nyní Sýrii.
Cena je strašlivá: desítky tisíc raněných či zabitých Američanů, triliony dolarů, stovky tisíc raněných či zabitých muslimů, miliony uprchlíků, mezi nimi na předním místě křesťané z dotyčných zemí. A proč to všechno?
Nejsme na tom ani o chlup lépe, než jsme byli před třiceti lety a Blízký Východ je dnes zachvácen zuřícím požárem občanských, náboženských, kmenových a teroristických válek. Proč?
Kongres by rozhodně měl debatovat o „americké třicetileté válce“. A měl by ji zakázat. Myslím, že prezidentu Obamovi by se v hloubi duše ulevilo.
PATRICK JOSEPH BUCHANAN, slavný konzervativní Američan, se snaží překřičet válečnické bubny neokonů hlasem rozumu – který by měli slyšet nejen občané USA!
