Olga Ščedrová
13. 10. 2014 Zvědavec a Nadace strategická kultura
Pokus spustit klasický „barevný převrat“ v Siangan (Hong Kongu) byl pro mnohé neočekávaným. Zdálo se, že se Washingtonu, zapletenému zároveň do války na Ukrajině, sankční kampaně proti Rusku a válečných akcí proti „Islámskému státu“, nyní příliš nehodí zhoršení vztahů s Čínou. Nicméně USA na takové riziko přistoupily…
O tom, že z nepokojů v Hong Kongu čouhají americké prsty, lze sotva pochybovat. Vypovídá o tom konkrétně totožnost a shodnost scénářů hongkongské „deštníkové revoluce“ a ukrajinského Majdanu. Čínská média poukazovala na to, že vůdci hnutí Occupy Central prodělali přípravu v rámci programů amerických tajných služeb, a že samotné hnutí se zrodilo v „Hongkongsko-americkém centru“. Stejně jako v Kyjevě se protestních akcí účastnili pracovníci generálního konzulátu USA, a šéf zmíněného centra M. Holbrook a hongkongský mediální magnát Jimmy Lai, který financuje organizaci nepokojů v Siangan, kteří mají blízko k jedné z klíčových postav neokonzervativní lobby v Americe – k bývalému ministru obrany Paulu Wolfowitzovi.
Oficiální představitel čínského ministerstva zahraničí Hua Chunying sdělil: „Jsme proti jakémukoliv cizímu vměšování a zahraniční podpoře hnutí Occupy Central. Vyzýváme země, které stojí za organizací, aby bedlivě vážily slova a činy – své a svých chráněnců.“ A čínský ministr zahraničí Wang Yi v rozhovorech s americkým ministrem zahraničí J. Kerrym dal tvrdě na srozuměnou, že cizí státy se nesmí vměšovat do událostí v Siangan.
Snahu podkopat stabilitu ČLR ve Washingtonu nezakrývají. J. Kerry, který doslovně zopakoval svá slova o Ukrajině, vyzval Peking, aby vůči účastníkům protestních akcí projevil zdrženlivost a umožnil jim poklidně vyjadřovat své názory. Blokování správních budov je opět vydáváno za poklidné akce a pokusy vlády sjednat pořádek jsou označovány za násilí vůči občanům…
* * *
Za několik dní, 17. října, americký státní dluh opětovně dosáhne stanoveného stropu 16,7 bilionů dolarů – a opět bude navýšen, neboť ani sami Američané, ani věřitelé USA nemají zájem na neřízeném kolapsu americké ekonomiky. Zároveň nemůže hromadění dluhů pokračovat do nekonečna. Podle názoru bankéře a finančního konzultanta J. Richardse vypukne při pokračování stávající politiky další krize „za rok či dva, ale šest let čekat muset nebudeme“.
Mezitím Peking, který odmítl návrh Washingtonu na vytvoření „Velké dvojky“ (USA-Čína), v září 2013 informoval o vlastním projektu euroasijské integrace – o Nové hedvábné stezce. Mimo států střední Asie vůči Číně přátelských a Ruska se předpokládala v tomto projektu i účast Ukrajiny. V době návštěvy bývalého ukrajinského prezidenta V. Janukoviče v Číně v prosinci 2013 bylo mezi Pekingem a Kyjevem dosaženo dohody o výstavbě hlubokovodního přístavu na Krymu v kraji Evpatoria Číňany, s roční přepravní kapacitou 140 mil. tun, a hlubokovodního kanálu, jakož i letiště, doků, rafinerie, továrny na výrobu LNG a dalších objektů.
V listopadu 2013 čínská centrální banka rozhodla, že „hromadění deviz již neodpovídá zájmům Číny“, a zasadila ránu takovému finančnímu nástroji USA, namířenému proti zlatu, jako virtuální měna Bitcoin. Čínská centrální banka vydala oficiální prohlášení, že finanční organizace země nemají právo obchodovat s Bitcoin. Zatím se na čínských trzích provádí přibližně 62% veškerých operací s Bitcoin ve světě.
V USA se musí bát i čínské politiky hromadění zlatých rezerv, která je v Pekingu považována za jednu z „klíčových strategií Číny, nezávisle na tom, jestli je to potřeba pro ekonomickou bezpečnost státu, nebo pro urychlení internacionalizace juanu“. V Číně existuje Šanghajská zlatá burza, kde se obchoduje v juanech. Mimo to přijaly čínské banky nové standardy Basilejského výboru pro bankovní dozor Basel-3, podle kterých je zlato uznáno za plnohodnotné bankovní aktivum, které je v bankovní bilanci u vlastního kapitálu považováno za nejspolehlivější. Avšak banky v USA a západní Evropě, s výjimkou Švýcarska, nebyly ochotny akceptovat nová pravidla, která vstoupila v platnost 1. ledna 2013. Nebezpečí pro dolar je zesilováno ještě silnou kapitálovou přítomností Rothschildů v hongkongských bankách, kdy tito již dlouho prosazují plán návratu ke zlatému standardu, což by znamenalo totální krach ničím nekrytého dolaru. Například v r. 2000 s Rothschildy spojená banka Standard Chartered koupila maloobchodní sekci rockefellerovské Chase Manhattan Bank v Hong Kongu a vytlačila americké konkurenty z Číny.
* * *
Spousta rizik pro americký dolar existovala již dříve, ale situace kolem Ukrajiny čínsko-americké rozpory posílila.
Moskva a Peking rozhodly ve vzájemném vypořádání o přechodu na národní měny. Mimo dohody z r. 2012 mezi Čínou a Japonskem bylo podobné rozhodnutí přijato i u obchodu Číny s Argentinou, kde probíhá vypořádání v juanech. Celkový objem devizových swapů činí 11 miliard dolarů. Kroky k odstoupení od dolaru v zahraničním obchodu podniká i Rusko. Jak sdělil ruský prezident V. Putin během vystoupení na fóru „Rusko volá!“, země se chystá aktivně přecházet na národní měny u zahraničního vypořádávání s Čínou a dalšími partnery. „Gazprom Něft“ již provedla první pokusnou dodávku ropy v rublech do Číny, a dvě do Evropy. Pro úplný přechod na ruble při obchodování s černým zlatem bude nutné vytvořit burzy, které budou stanovovat ceny ropy v rublech, což posílí kurz ruské měny a oslabí petro dolar.
Působivé jsou i poslední události na trhu zlata. 19. září 2014 proběhlo první obchodování na Šanghajské zlaté burze, kterého se zúčastnilo 40 zahraničních společností. Tato nová burza má 58 certifikovaných depozitářů, nacházejících se v 36 čínských městech. Velký příval fyzického zlata, na rozdíl od papírového zlata na burzách v Londýně a futures v New Yorku, činí z čínské burzy vážného konkurenta. Navíc v Hong Kongu se nacházející Čínská stříbrná a zlatá společnost (CGSE) sdělila, že má v plánu vybudovat nový obrovský depozitář drahých kovů v Shenzhen, což umožní spojit trhy se zlatem Šanghaje a Hong Kongu. Zahájení projektu se chystá na 13. října 2014. Nevyjasňuje to snad, proč 30. září vzplanul Hong Kong?
Díky vysokému zajištění juanu se čínské měně dostává mezinárodního uznání. Takže britské ministerstvo financí informovalo o vydání prvních obligací v juanech, příjmy z kterých se stanou součástí britských devizových rezerv ve fondu pro stabilizaci měny. O možnosti doplnění juanu coby jednoho z rezervních aktiv uvažuje i Švýcarská národní banka. V r. 2015 je možné zahrnutí juanu do koše zvláštních práv čerpání MMF.
Souběžně i další země navyšují své zlaté rezervy. Podle přehledu Světové rady pro zlato, World Gold Council, za posledních 6 měsíců navýšilo Rusko své zlaté rezervy na 54 tun, čímž postoupilo na páté místo ve světě. Úctyhodné množství zlata, 24,7 tun, přibylo i do rezerv Národní banky Kazachstánu. Podle názoru představitele Oficiálního fóra devizových a finančních institucí D. Marshe může být trend hromadění zlata v Rusku a Kazachstánu součástí koordinované finančně-úvěrové politiky. Skutečná výše zlatých rezerv Číny není známa. Až Peking předloží aktualizované informace o svých zlatých rezervách, bude možné posuzovat i spojené rezervy zlata Ruska, Číny, Kazachstánu a dalších členů SCO.
Nebudeme věštit, jak velké šance má papírový dolar ustát boj s měnami krytými zlatem, avšak nejspíše bude tato otázka rozhodována ani ne tak v oblasti financí, jako v rámci geopolitických střetů. Odhodlání USA zarazit pokusy skoncovat s hegemonií dolaru je potvrzováno na Blízkém východě, Ukrajině, Siangan, ale jsou to země Euroasie, kdo má na své straně čas. Zcela po čínsku.
