Markéta Šichtařová
1. 10. 2014 Literárky
Jedno z hlavních volebních hesel, které nakonec skutečně zabralo, slibovalo udělat pořádek ve výběru daní a obecně ve státní kase. Žel, dlouho nám nebylo řečeno, jak by toho pořádku konkrétně mělo být dosaženo, obyčejně jsme byli odkázáni na onu mantru o zlepšení výběru daní.
Nesešel se ještě ani rok s rokem a můžeme už dodatečně dobře posoudit, jak se zadařilo. Máme tu totiž návrh nového státního rozpočtu na rok 2015. Abychom byli féroví, vše, co se na poli veřejných financí až dosud odehrávalo, se odehrávalo v režii starého rozpočtu, který sestavovala ještě stará vláda – takže pokud se někdo dosud chlubil třeba vývojem státní kasy, chlubil se cizím peřím. Stejně tak případná kritika měla padat na hlavu předešlé vlády. Ale návrh rozpočtu na příští rok, to už je jiná písnička. Takže jak se tedy současná vláda vytáhla?
Vláda schválila rozpočet na příští rok s deficitem 100 mld. (Pro srovnání: Na letošek byl naplánován schodek 112 mld. korun.) To znamená, že by schodek měl dosáhnout zhruba 2,3 % HDP. A to je sakra hodně. A nedost na tom. Ekonomika letos mile překvapila a roste o něco málo rychleji, než se předpokládalo. Tudíž s největší pravděpodobností skutečný schodek letos dosáhne nikoliv naplánovaných 112, ale „jen” 90 mld. korun. Což znamená, že pokud by se nově navržený rozpočet na příští rok dodržel, přinesl by dokonce navýšení schodku proti letošku. NAVÝŠENÍ! A přitom ekonomika už slušně roste!
Podle předpokladu, na němž je postaven návrh rozpočtu pro příští rok, má totiž česká ekonomika růst o 2,5 %. To je celkem rozumně konzervativní očekávání. Nicméně při takovém růstu zase není třeba mít tak hluboký deficit! Existují sice ekonomické teorie (byť s nimi ne každý souhlasí), podle kterých je určitý schodek rozpočtu v době krize opodstatněný, ba dokonce prý užitečný, protože dokáže krátkodobě ekonomiku nakopnout. Ale že by se dnes ještě našla jakákoliv ekonomická teorie, která by dokázala ospravedlnit schodek rozpočtu v době růstu…? Nemluvě o prohlubování schodku v době růstu…? Proč není na příští rok naplánován schodek jen třeba 60 nebo 70 miliard, tedy méně než letošní realita? To je mi ale legrační povolební ordnung ve veřejných financích.
Ovšem pozor, bude to ještě zábavnější. Poslanci navíc ještě schválili vznik třetí, desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty, která se bude vztahovat na knihy, kojeneckou výživu a léky. Takže vzhůru se sníženou sazbou k vyššímu daňovému výběru! (Už se těším na ty machinace s daňovými sazbami a regály plné uheráku a bezkofeinové kávy označené jako „nová kojenecká výživa – 9 z 10 expertů doporučuje”.)
A do třetice vláda taky rozhodla, že od listopadu vzrostou mzdy státním zaměstnancům o 3,5 %. (Mimochodem – kde vláda přišla na zvýšení mezd zrovna o 3,5 %? Vždyť o tolik nevzrostou ani produktivita práce, ani ceny.) Zvláštní to načasování. Spíš bych čekala růst mezd od ledna. Ministr financí to komentoval takto: „Mysleli jsme, že uděláme lidem radost před Vánocemi.” Co k tomu říct? Asi tolik, že se blíží volby a 400 000 voličů se počítá. Budou-li všichni z nich volit dnešní vládní strany, budou mít tyhle strany dozajista před Vánocemi radost nemalou.
Takže asi takhle: Loňské volby měla vyhrát hesla o šetření. Letošní volby mají vyhrát hesla – ze stejných úst – o přidávané státním zaměstnancům.
Cože? On tu je vážně ještě někdo, kdo těm řečem o šetření věří? Na hesla zase v klidu zapomeňte.
