Ladislav Zelinka
2.10.2014 Zvědavec
Aktuálně probíhající Měsíc za mír a nenásilí spolu s řadou mezinárodních protijaderných kampaní a den OSN za úplné jaderné odzbrojení 26. září jsou vhodnou příležitostí ke zhodnocení světové situace a připravenosti světového společenství k vyhlášení globálního zákazu jaderného zbrojení.
Přes dramaticky laděné mediální zprávy o dění ve světě není situace zas tak špatná. Ve světě trvale sílí zájem o odstranění všech zbraní hromadného ničení, chemických, jaderných, zbraňových systémů umisťovaných do vesmíru a dalších “sofistikovaných zbraní s výjimečně devastujícími a nepředvídatelnými účinky” (1). Znepokojení těmito hrozbami a vůle je odstranit je znatelná a pochopitelná.
To že je hrozba jaderných zbraní aktuální a naléhavé téma, dokazuje řada konferencí o jaderné hrozbě na úrovni OSN, které se poslední rok konaly – zejm. v Ženevě v září 2013 a v Nayaritu v únoru 2014 – i vysoký počet rezolucí na půdě OSN, které se jí zabývají. Předpokládá se, že tento podzim bude v jednání téměř dvacet rezolucí týkajících se jaderných zbraní (JZ). Jako každý rok, se o nich bude hlasovat a výsledek těchto hlasování bude určovat podobu dalšího vývoje a osudu JZ.
A šance, že se svět vysloví pro ukončení jaderného zbrojení, držení, výroby a samozřejmě používání JZ, zde je. Stále sílící blok zemí, který úplné odzbrojení požaduje, již představuje asi 75% celého světa, oproti menšině podporující jadernou vojenskou techniku (2).
Myslím, že bude prospěšné nyní podrobněji vyložit, kdo je na které straně. Nepřekvapí, že největšími odpůrci odzbrojovacího úsilí jsou země s největšími arzenály zbraní hromadného ničení – země NATO v čele se Spojenými státy a Izrael, za nimi Rusko.
Podporovateli pak je většina zemí světa. Většina malých a středně velkých států, které JZ nevlastní, a nemají žádný zájem, aby byly jejich existencí ohrožovány. Myslím, že si zaslouží, aby zde byly všechny jmenovány. Tyto státy v minulém roce PODPOŘILY VŠECHNY návrhy a iniciativy na úplnou likvidaci JZ v celém světě, celkem 117 zemí (3):
Afghánistán, Alžírsko, Angola, Antigua a Barbuda, Argentina, Ázerbájdžán, Bahamy, Bahrajn, Bangladéš, Barbados, Belize, Benin, Bolívie, Botswana, Brazílie, Brunej, Burkina Faso, Burundi, Cabo Verde, Kambodža, Kamerun, Chile, Kolumbie, Kongo, Kostarika, Pobřeží slonoviny, Kuba, Kongo, Džibutsko, Dominikánská republika, Ekvádor, El Salvador, Eritrea, Etiopie, Fidži, Gabon, Gambie, Ghana, Grenada, Guatemala, Guinea, Guinea-Bissau, Guyana, Honduras, Indonésie, Irák, Jamajka, Jordánsko, Kazachstán, Keňa, Kiribati, Kuvajt, Kyrgyzstán, Laos, Libanon, Lesotho, Libérie, Libye, Madagaskar, Malajsie, Maledivy, Mali, Marshallovy ostrovy, Mauritánie, Mexiko, Mongolsko, Maroko, Mosambik, Namibie, Nauru, Nepál, Nikaragua, Niger, Nigérie, Omán, Panama, Papua Nová Guinea, Paraguay, Peru, Filipíny, Katar, Rwanda, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Samoa, Sao Tome a Principe, Saúdská Arábie, Senegal, Seychely, Sierra Leone, Singapur, Šalamounovy ostrovy, Somálsko, Jižní Afrika, Srí Lanka, Súdán, Surinam, Svazijsko, Thajsko, Východní Timor, Tonga, Trinidad a Tobago, Tunisko, Turkmenistán, Tuvalu, Uganda, Spojené arabské emiráty, Tanzanie, Uruguay, Uzbekistán, Venezuela, Viet Nam, Jemen, Zambie.
Jsou to většinou země, o kterých se mnoho nemluví a nedostává se jim mediální publicity, ačkoli svým konstruktivním postojem vytrvale umožňují průchod odzbrojovacím procesům.
Naopak PROTI většině návrhů na úplné jaderné odzbrojení v OSN hlasovaly:
Albánie, Austrálie, Belgie, Kanada, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Maďarsko, Island, Izrael, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Mikronésie, Monako, Nizozemsko, Palau, Polsko, Ruská federace, Slovensko, Švédsko, Velká Británie, Spojené státy, Bulharsko, Řecko, Portugalsko, Turecko, Slovinsko, Španělsko, Bosna a Hercegovina, Andorra, Lichtenštejnsko, Norsko, Moldavská republika, Rumunsko, Makedonie, Ukrajina.
Pro nás by mělo být znepokojivé, že ČR se dlouhodobě nachází v druhém bloku, bloku zemí, bránících dosažení zákazu a odstranění JZ ve světě.
Ze statistiky je jasně vidět preference JZ evropskými zeměmi oproti zbytku světa.
Nejaktivnějšími usilovateli o světové odzbrojení jsou z nadnárodních uskupení státy BRICS a NAM, mezi nimi např. Brazílie, Afghanistán, Argentina, Chile, Kolumbie, Kuba, Indonésie, Irák, Kazachstán, Libye, Mexiko, Saudská Arábie, Jižní Afrika a Venezuela. Připomeňme také významné úsilí Iránské islámské republiky, která již několik let iniciuje jednání za úplné jaderné odzbrojení a je jedním z jeho nejvýraznějších advokátů. Írán v minulém roce inicioval a následně předsedal Konferenci OSN o odzbrojení v Ženevě a v OSN prosadil společně se státy NAM některé z návrhů na uskutečnění úplného odzbrojení, které byly Valným shromážděním schváleny, a mohou hrát v budoucnu důležitou roli. Největším sponzorem protijaderných iniciativ v OSN pak je, co do počtu, Indonésie, se svými 16 navrhovanými rezolucemi (2). Tyto země by si jistě zasloužily větší ocenění a více pozornosti za své zásluhy, než se jim v současnosti dostává.
Velký hlas za likvidaci jaderných zbraní zaznívá také z mezinárodních a nevládních organizací, od národních zastupitelů, vlád, starostů, členů parlamentů, vědců a občanských iniciativ, sdružujících se v internacionálních uskupeních, globálních kampaních, nebo působí na národní úrovni, a jejichž hlas získává také velkou váhu.
Na příklad organizace “Starostové za mír” sdružuje 6048 starostů měst ve 158 státech, a to je docela velká síla. Jejich vizí je do roku 2020 dosáhnout úplného odstranění všech JZ a zákaz jejich výroby (4).
Podobná platforma sdružuje členy parlamentů zemí celého světa pod zkratkou PNND (5) a podle vlastních údajů má 1000 členů ze 130 zemí – poslanců a senátorů, jejichž cílem je opět úplné zbavení světa jaderných zbraní. Pro stejný cíl se nedávno vyslovila a podpořila jej i další globální meziparlamentní organizace, IPU, spojující hlasy 164 parlamentů světa.
Kromě dalších organizací, jako ICAN, nebo UNFOLD ZERO, se mezinárodních konferencí o humanitárních dopadech JZ účastní také vlivný Mezinárodní červený kříž.
Další podobná, již třetí v pořadí, konference o humanitárních dopadech JZ se bude konat letos v prosinci ve Vídni. Je v zájmu nás všech, aby dopadla dobře a její výsledky umožnily reálné globální odzbrojení až k nulovým stavům.
