Eric Best
1. 10. 2014 The Fleet Sheet
Pět dní poté, co jeho země připojila svůj podpis k deklaraci NATO oznamující, že „potvrzujeme všechny prvky“ rozhodnutí z roku 2008, na základě něhož se „Gruzie stane členem NATO“ a že „o rozšíření rozhoduje NATO samotné“, řekl Bohuslav Sobotka v Parlamentu, že za cenu eskalace vojenského napětí není žádné rozšiřování možné. Takovou poznámku lze považovat za prohřešek proti duchu NATO.
Sobotka teď zdánlivě lavíruje ohledně vojenských operací v Iráku a Sýrii. Přestože se ve zprávách pravidelně objevuje, že Česká republika přispívá k válečnému snažení, Sobotka minulé pondělí prohlásil, že Česko „formálně“ není součástí žádné koalice proti Islámskému státu. Sobotka se slovíčkařením vyhýbá problému, ale tentokrát ho za to kritizovat nebudeme. NATO o použití síly v Iráku nikdy nehlasovalo, natožpak v Sýrii, ale Barack Obama záměrně volí zavádějící obraty, aby vyvolal dojem, že disponuje větší mezinárodní podporou než ve skutečnosti. Sobotka má tentokrát plné právo na odpor.
