21. 10. 2014 zdroj
Co se děje s Ruskem? V čem spočívá krize mezi Ruskem a Západem? Bolí Rusko sankce? To jsou otázky, které v posledním vydání populárního programu dánské televize Elleman a Lykkeloft zaměstnávaly dva známé a zkušenostmi ostřílené dánské politiky: sociálního demokrata Morgense Lykketofta a liberála ze strany Venstre Uffeho Ellemana-Jensena.
Řekneme hned na začátku, že, bohužel, nic originálního ve vysílání nezaznělo. Šlo o obyčejné obviňování Ruska ze všech hříchů.
Avšak, beseda přeci jenom nezačala hned Ruskem, ale situací na Ukrajině. A tady bylo velmi zábavné pozorovat, jak si dva zkušení dánští politici protiřečí nejenom sobě navzájem, ale i sobě samotným. Například, poté, co vykreslili Ukrajinu jako stát, jehož ekonomika a politika je skrz naskrz zkorumpovaná a všechno v zemi řídí hrstka navzájem znepřátelených oligarchů, Uffe Ellemann najednou s pronikavým pohledem do objektivu kamery prohlásil, že Ukrajina učinila rozhodnou a nezlomnou volbu ve prospěch Evropské unie.
Tedy, jaká Ukrajina? – dovolte otázku pro váženého politika. Je to ta hrstka vládnoucích oligarchů? Pokud by se Uffe Ellemann skutečně zajímal o názor obyvatel Ukrajiny, tak by pochopil, že mnozí z nich, minimálně celý jihovýchod, jsou zcela jistě proti EU. A to není tajemství pro nikoho. Ani pro dánské politiky (přičemž z různých částí politického spektra), kteří to ve svých projevech často zmiňovali. Snad to Uffe Ellemann, bývalý ministr zahraničních věcí, neví? Jen stěží. Znamená to tedy, že jednoduše lže?
Vypadá to, že ano. A čím dál, tím více. Když hovořil konkrétně o Rusku, tak mluvil o tom, že kvůli západním sankcím jsou regály v ruských obchodech prázdné. A to už je úplně k smíchu. Ano. V Moskvě z regálů vymizely některé druhy potravin. Například, delikatesní španělská šunka, francouzské sýry a tomu podobná produkce. Nic víc. Nikdo neříká, že sankce nic nejsou, avšak jejich působení se na tak velké zemi, jakou Rusko je, nemůže podepsat tak rychle. A zkušený politik to nemůže nechápat. Kromě toho, sankce mají i kladnou stránku: stimulují domácí výrobu, nutí využívat domácí úvěrový systém a bohatí lidé kvůli strachu před sankcemi začínají své peníze převádět zpět do Ruska.
Mimochodem, rozhovor ve vysílání se dotkl i nejbohatších lidí v Rusku – oligarchů. A tady zazněla velká sympatie k tzv. dobrému oligarchovi Michailovi Chodorkovskému. Uffe Elleman prohlásil, že se ukazuje, že oligarchové mohou miliardy vydělat i čestně, pokud, jak se vyjádřil, tvrdě zapracují ve správnou chvíli. To už znělo naprosto cynicky: dánský politik si začal protiřečit s principy demokracie. Vždyť přeci, oligarchie znamená moc malé skupiny (překlad ze staré řečtiny). Oligarchové zpravidla vznikají v krizových situacích a při pádech ekonomických a politických systémů, což i probíhalo v SSSR – kdy Chodorkovskij tvrdě zapracoval.
Bohužel, ani Lyketoft, ani Elleman nechtěli řešit to, v čem skutečně spočívá příčina rozporů mezi Ruskem a Západem. A budeme-li jim to přát, tak se měli obrátit ke zmíněnému historickému období. Rusko tehdy upřímně vybíralo evropskou cestu rozvoje a tržní ekonomiku. Západ to však přijal jako slabost a rozhodl se, že nyní tuto zemi může zavalit brakovanými výrobky třetí jakosti a zablokovat tak domácí ruskou výrobu, diktovat své podmínky a nepočítat ani s potenciálem země, ani s jejími tradicemi. Jedním slovem, Rusko pro západ nebylo rovnocenným partnerem, ale tím, kdo prohrál Studenou válku.
Nakonec se Rusko rozhodlo, že půjde vlastní cestou. A proč ne? Co je na tom špatného? Vždyť přeci, sblížení se Západem nevyřešilo ani jeden jeho problém. Naproti tomu, jenom upevnilo oligarchy a korupci. Možná, že Západ, přeci jenom, nese nějakou tu vinu za nynější konflikt s Ruskem?
Na tuto otázku v populárním pořadu dánské televize Uffe Elleman-Jensen a Morgens Lykketoft neodpověděli. Proč?
