Olga Ščedrová
Opět stejný scénář
O tom, že z nepokojů v Hongkongu čouhají americké prsty, lze sotva pochybovat. Vypovídá o tom také totožnost a shodnost scénářů hongkongské „deštníkové revoluce“ s ukrajinským Majdanem. Čínská média poukazují na to, že vůdci hnutí Occupy Central prodělali přípravu v rámci programů amerických tajných služeb, a že samotné hnutí se zrodilo v „Hongkongsko-americkém centru“.
Moskva a Peking rozhodly ve vzájemném obchodním vypořádání o přechodu na národní měny. Mimo dohody z r. 2012 mezi Čínou a Japonskem bylo podobné rozhodnutí přijato i u obchodu Číny s Argentinou, kde probíhá vypořádání v juanech. Celkový objem devizových swapů činí 11 miliard dolarů
Stejně jako v Kyjevě se „protestních akcí“ účastnili pracovníci generálního konzulátu USA. Mezi nimi také šéf zmíněného centra M. Holbrook a hongkongský mediální magnát Jimmy Lai – který organizaci nepokojů v Siangan financuje. Oba mají blízko k jedné z klíčových postav neokonzervativní lobby v Americe – k bývalému ministru obrany Paulu Wolfowitzovi.
Představitel čínského ministerstva zahraničí Hua Chunying oficiálně sdělil: „Jsme proti jakémukoliv cizímu vměšování a zahraniční podpoře hnutí Occupy Central. Vyzýváme země, které stojí za organizací, aby bedlivě vážily slova a činy – své a svých chráněnců.“ A čínský ministr zahraničí Wang Yi v rozhovorech s americkým ministrem zahraničí J. Kerrym dal tvrdě na srozuměnou, že cizí státy se nesmějí vměšovat do událostí v Siangan.
Snahu podkopat stabilitu ČLR ve Washingtonu nezakrývají. J. Kerry, který doslovně zopakoval svá slova o Ukrajině, vyzval Peking, aby vůči účastníkům protestních akcí projevil zdrženlivost a umožnil jim „poklidně vyjadřovat své názory“. Blokování správních budov je opět vydáváno za poklidné akce a pokusy vlády zjednat pořádek jsou označovány za násilí vůči občanům…
Hedvábná stezka v novém
Již 17. října, americký státní dluh opětovně dosáhne stanoveného stropu 16,7 bilionů dolarů – a opět bude navýšen, neboť ani sami Američané, ani věřitelé USA nemají zájem na neřízeném kolapsu americké ekonomiky. Zároveň však nemůže hromadění dluhů pokračovat do nekonečna. Podle názoru bankéře a finančního konzultanta J. Richardse vypukne při pokračování stávající politiky další krize „za rok či dva, ale šest let čekat muset nebudeme“.
Mezitím Peking, který odmítl návrh Washingtonu na vytvoření „Velké dvojky“ (USA-Čína), v září 2013 informoval o vlastním projektu euroasijské integrace – o Nové hedvábné stezce. Mimo Ruska a států střední Asie vůči Číně přátelských se předpokládala v tomto projektu i účast Ukrajiny. V době návštěvy bývalého ukrajinského prezidenta V. Janukovyče v Číně v prosinci 2013 bylo mezi Pekingem a Kyjevem dosaženo dohody o čínské výstavbě hlubokovodního přístavu na Krymu v kraji Evpatoria, s roční přepravní kapacitou 140 mil. tun, a hlubokovodního kanálu, jakož i letiště, doků, rafinerie, továrny na výrobu LNG a dalších objektů.
V listopadu 2013 čínská centrální banka rozhodla, že „hromadění deviz již neodpovídá zájmům Číny“, a zasadila ránu takovému finančnímu nástroji USA, namířenému proti zlatu, jakou je virtuální měna Bitcoin. Centrální banka vydala oficiální prohlášení, že finanční organizace země nemají právo obchodovat s Bitcoin. Zatím se na čínských trzích provádí přibližně 62% veškerých operací s Bitcoin ve světě.
USA se musí bát i čínské politiky hromadění zlatých rezerv, která je v Pekingu považována za jednu z „klíčových strategií Číny, nezávisle na tom, jestli je to potřeba pro ekonomickou bezpečnost státu, nebo pro urychlení internacionalizace juanu“. V Číně existuje Šanghajská zlatá burza, kde se obchoduje v juanech. Mimo to přijaly čínské banky nové standardy Basilejského výboru pro bankovní dozor Basel-3, podle kterých je zlato uznáno za plnohodnotné bankovní aktivum, které je v bankovní bilanci u vlastního kapitálu považováno za nejspolehlivější.
Avšak banky v USA a západní Evropě, s výjimkou Švýcarska, nebyly ochotny akceptovat nová pravidla, která vstoupila v platnost 1. ledna 2013. Nebezpečí pro dolar je zesilováno ještě silnou kapitálovou přítomností Rothschildů v hongkongských bankách, kdy tito již dlouho prosazují plán návratu ke zlatému standardu, což by znamenalo totální krach ničím nekrytého dolaru. Například v r. 2000 s Rothschildy spojená banka Standard Chartered koupila maloobchodní sekci rockefellerovské Chase Manhattan Bank v Hong Kongu a vytlačila americké konkurenty z Číny.
Spousta rizik pro americký dolar existovala již dříve, ale situace kolem Ukrajiny čínsko-americké rozpory posílila.
Moskva a Peking rozhodly ve vzájemném obchodním vypořádání o přechodu na národní měny. Mimo dohody z r. 2012 mezi Čínou a Japonskem bylo podobné rozhodnutí přijato i u obchodu Číny s Argentinou, kde probíhá vypořádání v juanech. Celkový objem devizových swapů činí 11 miliard dolarů.
Kroky k odstoupení od dolaru v zahraničním obchodu podniká i Rusko. Jak sdělil ruský prezident V. Putin během vystoupení na fóru „Rusko volá!“, země se chystá aktivně přecházet na národní měny u zahraničního vypořádávání s Čínou a dalšími partnery. „Gazprom Něft“ již provedla první pokusnou dodávku ropy v rublech do Číny, a dvě do Evropy. Pro úplný přechod na ruble při obchodování s černým zlatem bude nutné vytvořit burzy, které budou stanovovat ceny ropy v rublech, což posílí kurz ruské měny a oslabí petrodolar.
Působivé jsou i poslední události na trhu zlata. 19. září proběhlo první obchodování na Šanghajské zlaté burze, kterého se zúčastnilo 40 zahraničních společností. Tato nová burza má 58 certifikovaných depozitářů, nacházejících se v 36 čínských městech. Velký příval fyzického zlata, na rozdíl od papírového zlata na burzách v Londýně a futures v New Yorku, činí z čínské burzy vážného konkurenta. Navíc v Hongkongu se nacházející Čínská stříbrná a zlatá společnost (CGSE) sdělila, že má v plánu vybudovat nový obrovský depozitář drahých kovů v Shenzhen, což umožní spojit trhy se zlatem Šanghaje a Hongkongu. Zahájení projektu se chystá na 13. října. Nevyjasňuje to snad, proč právě 30. září vzplanul Hongkong?
