Rozhovor s blogerem El Mjuridom
12. 10. 2014 Strelkov
Zacharčenko (premiér DLR) v Doněcku pozatýkal lidi Strelkova. Rodinu samotného Igora Ivanoviče (Strelkova) zatím ne. Nyní ve sklepích Doněcka sedí Strelkovovi lidé a Zacharčenko z nich vytlouká “udání” na Strelkova.
Říká se, že jde o velkou zradu Igora Ivanoviče.
Lidé Mozgovovo byli také „ukradeni“ a odvezeni neznámo kam. I z nich vytloukají udání na Strelkova.
Slavjanská brigáda je odzbrojená – Zacharčenko jim odebral těžké zbraně a nyní především tuto brigádu posílá bojovat na doněcké letiště.
Zacharčenko všechny drží na hladových přídělech, včetně svého “Оплот у “, aby si domobranci museli vše potřebné obstarávat sami a tím zdiskreditovali sebe i ideu Novoruska.
A to přesto, že Zacharčenko sám má dostatečné zdroje i finance.
Kremelští a doněčtí Ukrajinci (v případě doněckých elity Achmetova, Janukovyče a dalších) dělají vše proto, aby ušlapali ideu Novoruska a „Ruského světa“.
Strelkova usilovně tlačí do kouta nebo do politiky. Do politiky proto, aby z něj udělali druhého generála Lebeďa (Z pochybné „nehody“ generála Lebeďa byli podezříváni jeho konkurenti a také Vladimír Putin.). Aby Strelkova nejdříve pošpinili a na konec zavraždili.
Igor Strelkov vystoupí s prohlášením v nejbližších dnech. Stále odkládá své vystoupení, protože situace se mění každým okamžikem.
Aby se Strelkov dostal z pasti, musí udělat něco nečekaného. Něco podobného jeho odchodu ze Slavjanska, kterým udělal „všem čáru přes rozpočet“.
Slavjanská brigáda má teď cca 5.000 mužů. Ale oslabili jí odebráním těžkých zbraní.
Veškeré vojenské vybavení má nyní pod palcem Plotnický a Zacharčenko. Brigádám bylo rozkázáno odevzdat těžké zbraně do „společného kotle“.
Kononov – ministr obrany – má k dispozici jen střelné zbraně. Všechny těžké zbraně soustředil ve svých rukou Zacharčenko. Aby dostal tank pro Motorolu, musí jít ministr obrany za Zacharčenkem. Tank se po boji opět vrací Zacharčenkovi. Taková je válka.
“Demarkační čára” – to není jediný dokument, který musí Zacharčenko podepsat.
Evidentně se při pohledu na celý balíček dokumentů pokusil odstoupit. Ale jeho demise nebyla přijata, donutili ho zůstat a vykonat špinavou práci.
V Doněcku se nenašel jediný člověk, který by byl schopný podepsat tyto zrádné papíry.
Po “příměří” trvá Ukrajina na společném hlídkování na hranicích spolu s Ruskem. S největší pravděpodobností právě tento požadavek donutil Zacharčenka k pokusu o demisi.
Mimochodem a za co jsme vlastně umírali?
Probíhá usilovná kampaň na očernění ruských:“Podívejte, jaké republiky si vytvořili, ti bandité a zloději.“
Nahoře si spočítali, jaké ztráty přinese boj za „Ruský svět“ jejich pohodlnému světu a rozhodli – „Ruský svět“ je pro nás škodlivý, nechali jsme se příliš unést „Ruským světem“.
Kolem Mozgového se začínají soustřeďovat domobranci nespokojení s minskou zradou a se současnými „pořádky“.
