Eric Best
10 10 2014 Final Word
Před deseti lety, když Spojené státy napadly Afghánistán a potom Irák, si schválení vojenského zásahu u veřejnosti vyžádalo hodně přesvědčování. Některé z použitých důkazů byly od té doby zpochybňovány, ovšem byla jich velká spousta a bez nich by války nepřipadaly v úvahu.
Spojené státy a několik dalších zemí začaly v září bombardovat Sýrii na základě daleko menšího množství důkazů. Stačily tři uřezané hlavy, aby většina západního světa začala toto nové teroristické uskupení, Islámský stát, považovat za větší hrozbu nežli skupinu schopnou obejít americký systém protivzdušné obrany, způsobit pád tří budov s ocelovou konstrukcí a zabít 3000 lidí. Ve srovnání s tímto téměř neuvěřitelným počinem je řezání hlav atavistické a primitivní, ale my jsme přijali, že hlavořezci jsou větší hrozba.
Když Barack Obama 24. září promluvil na generálním shromáždění OSN, jako první globální hrozbu zmínil ebolu, přestože nikdo ze Západu na ni nezemřel. Amerika se rozhodla vyslat do „války“ s ní 3000 vojáků. Ruská novinářka Julia Latynina napsala, že se necháváme vodit za nos. Ebola pro nás není hrozbou, konstatovala Latynina a uvedla přesvědčivé argumenty (český překlad článku je zde). Od té doby na ebolu zemřel jeden člověk v Americe, ale jak píše Latynina, na chřipku každý rok zemře 250 000 – 500 000 lidí.
Když se v Evropském parlamentu hlasovalo o asociační dohodě s Ukrajinou, český europoslanec Jan Keller hlasoval proti, jelikož chtěl počkat, až se věcí začne zabývat demokraticky zvolený ukrajinský parlament. Jak víme, že většina Ukrajinců si opravdu přeje těsnější vazby s EU? Protože nám to tvrdí naši politici, aniž by poskytli jakýkoli důkaz.
Břímě důkazů, jež naše vlády musí předložit, než začnou jednat, se snížilo. Především proto, že my sami už tolik důkazů nevyžadujeme.
Článek původně vyšel v anglickém znění v placeném zpravodaji Friday Edition.
