Ladislav Jakl
12. 10. 2014 První zprávy
Shlédl jsem před pár dny v televizi zajímavý dokument. Odvážný dobrodruh spolu s kameramanem navštívil misijní osadu na kraji pralesa kdesi v Tramtárii, píše v glose Ladislav Jakl.. Ochočení domorodci si misionáře chválili, že jim dali jíst, pít, oblečení i lůžko a naučili je hodně věcí. A že ti, co zůstali v pralese, ty naše bývalé rodiny, tam dál žijí jako „divoká prasata“.
Dobrodruh si vzal ochočeného domorodce jako tlumočníka a za těmi „divokými prasaty“ se vydal. Našel je. Žili bez jediného dotyku s civilizací, jídlo si připravovali v palmových listech, znali jen dřevěné a kamenné nástroje, bydleli na stromech, oblečené měli jen pánské údy a občas pojedli souseda.
Dobrodruh byl unesen jejich sepjetím s přírodou, ochotně pojídal spolu s nimi kobylky, ještěrky a myši. I netopýra si dal a dle zásad místního stolničení mu nejdřív vysál hlen z čumáku, než ho ohřátého na kameni zkonzumoval. Domorodci byli nedůvěřiví, šermovali oštěpy, ale nakonec se nechali koupit za pár cigaret (ty jako jediný výdobytek civilizace znali).
Dobrodruhovo nadšení z divochů jsem nesdílel. Naopak bych proti nim tvrdě zakročil. Nejprve sankcemi, cigaretovým embargem a poté bych je rovnou bombardoval za nerespektování univerzálních civilizačních hodnot.
Když jinde silou nutíme národy po celém světě žít podle našich norem, když kácíme režimy a rozvracíme pořádky neslučitelné s naší představou správného upořádání, když bombardujeme a obsazujeme území horských kmenů kdesi uprostřed Asie, jak to, že tady se rozplýváme nad autentickou jinakostí?
Já vím, to nám zatím jen uniklo, však proto to taky zatepla hlásím. Svět musí být srovnán do latě. Mimochodem, už vás taky napadlo, že státy našeho civilizačního okruhu prosazují v rámci své země multikulturalismus, ale v rámci celé planety jen globální hodnotový univerzalismus? Čím to?
