Ivan David
23. 10. 2014 První zprávy
Místopředsedkyně KSČM Ing Miloslava Vostrá soudí, že přenášení ideových sporů celostátní politiky na komunální úroveň je nesmysl. Na komunální úrovni přece nejde o velkou a mnohdy nesrozumitelnou celostátní politiku, ale o jasná praktická řešení lokálních problémů obcí a měst. Podobný názor zastávala rovněž bývalá senátorka a starostka ostravského obvodu Mariánské Hory a Hulváky, Liana Janáčková (ODS), v Českém rozhlase prohlásila, že v koalicích nevidí problém, protože nezáleží na tom, jestli se chodník zametá zprava doleva nebo zleva doprava.
V této otázce praktického řešení počišťování tradičními prostředky bych se s ní jistě shodl, stejně jako zřejmě i Miloslava Vostrá. Jenže Liana Janáčková se nestala slavnou tímto projevem tolerance, ale naopak projevem zcela jiným, to když nabízela místním Romům letenky do Kanady, pokud vrátí obecní byty. Prohlásila rovněž, že jejich nepřizpůsobivost by nejlépe vyřešil dynamit. Z toho je snad dostatečně patrno, že při sestavování koalic na komunální úrovni nemusí jít jen o „praktické problémy“, ale je nutné poněkud přihlížet i k nepraktickým stanoviskům koaličních partnerů.
Je jistě krásné, když se lidé mají rádi, ale dříve než zatlačíme slzu dojetí, měli bychom se zamyslet, zda je možné být tolerantní k netoleranci a nemáme-li být někdy i netolerantní k toleranci. Totiž tak trochu nesnášenliví, i když model „gauner nebo hrdina – všechno jedna rodina“ je lákavý a možná někdy i úspěšný. Oči voličovy se ovšem dojetím nezalesknou nad idylou společného vládnutí. Podle zkušeností z lokální praxe pak často volí i do Parlamentu. Zastupitelstva hospodaří s penězi. Jejich lesk dokáže zaslepit morálně méně pevné jedince. A pak platí ono ruské „spolu chyceni, spolu oběšeni“, neboť občané podléhají stereotypu, že „vrána k vráně sedá a rovný rovného si hledá“. A ovšem analogicky i křivý křivého.
Politická orientace stran se ovšem promítá i do praktických problémů. Nejenom, že je patrna z priorit, protože peněz není na všechno nikdy dost, ale promítá se i do řešení. Není přece jedno, jestli se veřejné služby provozují bez zisku komunálním podnikem, nebo jsou outsourcovány ve prospěch soukromé firmy. Pokud v tom někdo nevidí rozdíl, pak tomu asi nerozumí. Ovšem i komunální podnik může být řízen směrem k soukromému prospěchu za veřejné peníze a to za koaličního přimhuřování všech očí…
Komunistická strana Francie už z parlamentu dávno vypadla, ale stále ještě drží mnohé radnice. Počíná si tam zdatně, jinak by ji v demokratických volbách dávno nevolili. Privatizuje, až se z ní kouří. Těžko říci, proč se stále ještě jmenuje komunistická, když staré zapomněla a nové nevymyslila.
