Melkulangara K. Bhadrakumar
26.9.2014 Zvědavec
Je zcela možné, že dnes budou prolomeny ledy ohledně Sýrie, na setkání mezi Sergejem Lavrovem a Johnem Kerrym v New Yorku. Nová studená válka, která začala s popraskem, by mohla skončit kňouráním.
Vzhledem k obrovskému humbuku, který Bílý dům udělal minulý týden kolem návštěvy ukrajinského prezidenta Petro Porošenka – „ojedinělé poctě“ při projevu před společným zasedáním amerického kongresu a spol. – by si člověk myslel, že vláda Baracka Obamy se dostává do vybičované válkychtivosti ve vztahu k Rusku. Ale bližší pročtení poznámek prezidenta Obamy po bilaterálním setkání s Porošenkem minulý čtvrtek ve Washingtonu vytváří pochyby.
Obama je mazaný politik, který může z ústupu udělat zdánlivé vítězství. Udělal to v Afghánistánu. Dělá to i u Ukrajiny? Zvažte následující. Obama, který byl samé pohrdání ohledně dialogu v Minsku, se nyní stal jeho ctitelem.
Rovněž obhajuje, že Ukrajina by měla mít „dobré vztahy se všemi svými sousedy, jak na východě, tak na západě“, a doporučuje, aby Ukrajina pokračovala v silných ekonomických vazbách a mezilidských vztazích s Ruskem. To je celý Obama.
Vidíme známky toho, že Obama radí Porošenkovi, aby si vyřešil problémy přímo s Moskvou? Zdá se. Po návratu do Kyjeva dnes Porošenko sdělil, že USA dodají na Ukrajinu pouze „nesmrtící“ položky, což ani zdaleka nenaplňuje jeho kýžená přání.
A co se týká ekonomické pomoci, Bílý dům souhlasil, že dá Porošenkovi v rámci pomoci okázalých 50 milionů dolarů, v r. 2015. To je poměrně tragikomické, neboť to přichází v době, kdy podle MMF potřebuje Ukrajina v příštím roce asi 19 miliard dolarů, pokud bude občanská válka pokračovat, aby díky takové finanční pomoci přežila příští rok, a to mimo globálního nouzového programu vyplacení pro Ukrajinu.
Mezitím MMF revidoval své vlastní odhady z před šesti měsíců a nyní říká, že jako externí pomoc Ukrajině je zapotřebí nouzového vyplacení v závratné výši 55 miliard dolarů. Experti předpovídají, že toto číslo se bude nakonec pohybovat kolem 100 miliard dolarů, místo 55.
Je to hrůzostrašný vtip – dát mizerných 50 milionů dolarů poté, co Ukrajinu popíchli k válce s Ruskem. Kde se vezme zbývajících 18 450 milionů dolarů, aby Ukrajina příští rok přežila?
No, z Evropy přece, odkud jinud? A kdo to bude v Evropě platit? Ne Polsko, ne Litva, ne Estonsko. Musí přijít ze „staré Evropy“. V podstatě je to Německo, kdo musí vytáhnout šrajtofli. Kancléřka Angela Merkel musí šíleností skákat.
V rozporu s předešlými odhady by se propad ukrajinské ekonomiky letos mohl pohybovat v dvouciferných číslech. To by mohlo vysvětlovat jistý podivný vývoj ve vztahu k Ukrajině v posledních týdnech:
a) Úhrnné rozhodnutí Evropské unie zmrazit svoji narychlo podepsanou asociační dohodu s Ukrajinou nejméně do konce r. 2015; b) silná podpora EU dohodě z Minska mezi Kyjevem a separatisty na jihovýchodě Ukrajiny; c) přísně tajné setkání mezi ministry zahraničí Francie, Německa a Ruska na pozadí nedávné mezinárodní konference v Paříži ve věci Islámského státu; d) opožděné uznání NATO, že Rusko stáhlo jednotky od ukrajinské hranice; e) setkání mezi ministry zahraničí Ruska a USA v New Yorku dnes odpoledne.
Stačí říct, že ruský prezident Vladimir Putin zaznamenal velké diplomatické vítězství tím, že nechá Západ uznat, že Moskva má legitimní zájmy na Ukrajině. Západ nemá na výběr a musí akceptovat, že ukrajinská ekonomika je napojena na Moskvu pupeční šňůrou, a bez srdečné ruské spolupráce nemůže být spasena.
Při zpětném pohledu udělala Moskva dobře, když ignorovala poslední kolo sankcí EU oznámené před třemi týdny. Již jsou patrné známky toho, že Porošenko pošilhává po Putinovi jako po svém nejdůležitějším partneru dialogu.
Souběžně s tím by i Washington měl začít chápat, že zapojení Moskvy se stává nezbytností pro účinné zmobilizování mezinárodní kampaně proti Islámskému státu. To, že bývalý britský ministr obrany a konzervativní poslanec Liam Fox dnes výslovně varoval Evropu a USA před vyhrožováním Rusku kvůli Ukrajině, by mohlo být známkou, že vítr mění směr.
Fox řekl: „Myslím, že je velmi důležité nepředstírat, že vy (Západ) můžete nebo budete dělat věci, které evidentně dělat nebudete. Přicházení s falešnými hrozbami je, myslím, velkým problémem. Musíme se na vypořádávání se se situací na Ukrajině dívat jinak.“ Bravo!
Nebuďte proto překvapeni, když teď nyní přijde Putin opět na pomoc Obamovi v Sýrii. Rusko může pomoct Obamovi legitimizovat mezinárodní kampaň proti Islámskému státu tím, že přiměje Radu bezpečnosti OSN ji nařídit; Rusko může být nápomocné při jednání (či nejednání) USA se syrským prezidentem Basharem Al-Assadem. Nemylte se, postoj Ruska (zde, zde a zde) ohledně hrozby Islámského státu je jasný a nesporný a široce podporuje USA vedenou mezinárodní kampaň.
Jedinou námitkou Ruska je, že americké operace v Sýrii by měly mít souhlas syrské vlády, nebo by měly mít mandát OSN, ale co pak brání Obamovi usilovat o mandát OSN je to, že se obává, že by Moskva nespolupracovala.
Je celkem možné, že se dnes ledy ohledně Sýrie prolomí, na setkání mezi Sergejem Lavrovem a Johnem Kerrym v New Zorku. Nová studená válka, která začala s popraskem, by mohla skončit kňouráním.
