Břetislav Olšer
23. 9. 2014 zdroj
Napřed si ukrajinský „prezident“ Petro Porošenko myslel, že když má miliardy, že mu každý může skočit na špek; omyl, ani agent USA nemá své jisté, ať ze sebe dělá svými výkřiky do tmy nebojsu, stejně je pouhým pěšákem na šachovnici Západu.
Myslel si, že když přijede do Kongresu USA, všichni z něho budou paf a celí vedle sebe. Omyl, je jen do počtu nýmandů v habaďuře USA. Nakonec dostal místo zbraní pouze deky a toaleťák…
A že dělal, jak umí dělat bicepsy, když v polovině července 2014 prohlásil, že za každého zabitého ukrajinského vojáka bude zabito sto a více „teroristů“ vzdorujících v oblasti Donbasu; v polovině července 2014 slíbil, že se pomstí domobraně, která způsobila smrt ukrajinských vojáků v Luhanské oblasti. Podle slov ukrajinského prezidenta budou nalezeni a zlikvidováni všichni, kdo použili raketomet Grad proti ukrajinským vojákům.
Těmito slovy si řekl o nedobrovolnou účast u mezinárodního soudu v Haagu za vraždění na východě země, jelikož každý, kdo k válečnému zločinu navádí, sám je zločincem. Zcela stejným zločincem jako banderovci a nacisté, co dávali rozkazy k vraždění obyvatel ukrajinských vesnic za II. světové války jako odvetu za činnost partyzánů. Za jednoho zabitého německého vojáka bylo zastřeleno až padesát místních obyvatel. Některé oběti Němci vzali ze svých vězení, jindy si vybrali z místní elity, nebo jen tak pochytali oběti na ulici. V německé terminologii nejen bojovníci, ale i civilní obyvatelstvo bylo bandity.
Porošenko pateticky tvrdil, že nedá ani píď své země, že Ukrajina nesmí přijít o svoji celistvost a měl na své zmatené mysli, že jednou Krym zase dostane zpět…? Dnes existuje ústupek Rusku, které dostalo další rok, aby mohlo zvrátit situaci na Ukrajině, a aby se asociační smlouva s EU zatím neuskutečnila. Zástupci Kyjeva a proruských separatistů se navíc dohodli na vzniku 30kilometrové nárazníkové zóny mezi oběma stranami na východě Ukrajiny, z níž mají být staženy všechny těžké zbraně. Zónu budou kontrolovat pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Mírová jednání zaštiťuje exprezident Ukrajiny Kučma, kterého jsem poznal na počátku 90. let v Kyjevě. Tenkrát byl oblíbencem Julie Tymošenkové…
Jako komsomolka se tak nadějně rozjela; od roku 1988 se věnovala v Sovětském svazu podnikání, v letech 1996–1997, pět roků po odtržení Ukrajiny od SSSR se stala generální ředitelkou Spojených energetických systémů Ukrajiny a první pětatřicetiletou miliardářkou Ukrajiny. Když začala Tymošenková podnikat, byl už její idol Kučma prezidentem, takže si mohla bez potíží založit v roce 1995 koncern Jednotné energetické systémy Ukrajiny (JESU) a o rok později již byla poslankyní. A čtyři roky na to z ní Kučma udělal vicepremiérku, odpovědnou za energetiku, následně hledanou Interpolem a vězněnou…
Zatím jsou obzvláště nadšeny Spojené státy, které zaštiťují fakt, že hranice Ruska jsou zatím obklíčeny více než třiceti základnami NATO, jež jsou připraveny hájit zájmy USA proti agresi Putina na Krymu. Vůbec se USA nezačervenají, že je to přesně 238 let, co britské kolonie povstaly proti britské koloniální správě během tzv. americké revoluce. Třináct kolonií tak vyhlásilo 4. července 1776 nezávislost a staly se zakládajícími státy Unie, později jich vzniklo osmnáct; pro začátek… A svou Deklaraci nezávislosti vydali v příkrém rozporu s tehdejší platnou ústavou, aniž by respektovali zákony a mezinárodní právní pořádek. Al-Kájda zase v Iráku
Mám vztek na Putina, že je tak férový, když posílá 280 nákladních vozů naplněných dvěma tisíci tunami potravin, pitné vody, oblečení, spacích pytlů, léků, zdravotnických potřeb a mobilních elektrických generátorů. Podle ruských úřadů jich vezla kolona na Ukrajinu 69, k tomu 400 tun těstovin, 340 tun masových konzerv, 30 tun soli, 100 tun cukru, 60 tun kondenzovaného mléka, téměř tunu čaje, 680 tun balené vody a 62 tun dětské výživy. Naloženo bylo i 54 tun léků a zdravotnického materiálu i 12 300 spacích pytlů. Tisícikilometrová obětavá a strastiplná cesta. A nevděčná. Vím z vlastní zkušenosti moc dobře, jaké to je, když člověku svoloč nadává, uráží ho a ze závisti na něho žaluje…
První humanitární kolona. Pár kilometrů od hranic, za níž umírají lidé hlady a žízní. Více než týden čekají na formality. Porošenko má jasno; žádná humanitární pomoc separatistům. Doněck a Luhansk jsme obklíčili, zničili, nenecháme Rusy, aby tamní lidi nakrmili, zahnali jejich žízeň a ještě jim dali oblečení a spací pytle. Musíme je vyhladovět, jsou to jen povstalci, milion obyvatel už dávno uprchl do Ruska, zbytek zamáčkneme jako škodlivý hmyz… Filozofie hodná fašistické ochlokracie majdanského Kyjeva. Přitom byly vozy bez označení s tím, aby si je mohli na hranicích převzít Ukrajinci pod dohledem Červeného kříže a OBSE. Převzít, prohlédnout a dát své SPZ. Proč Putin nepoužije vojenskou sílu? Má na to právo. Nechce, protože ví, že by z toho byla válka; je zodpovědný, když je sám proti agresivní třicítce vůdců a armád Západu? Popraviště aneb Zpověď
Situace se 15. srpna 2014 konečně hnula; ruský konvoj s nezbytnou pomocí pro těžce zkoušené obyvatelstvo Donbasu se rozjel. To Německo přinutilo Washington, aby nařídil vzpírající se loutkové vládě v Kyjevě skončit neudržitelné obstrukce. A tak se také stalo: Náklad z humanitárního konvoje rozděloval výhradně Červený kříž. Kamiony byly prohlédnuty ukrajinskými pohraničníky a poté vyrazily nejbližší trasou k troskám Luhansku, kde se již situace strádajících civilistů dávno změnila v nelidskou katastrofu. Ale hned se objevily fámy. Ruský konvoj údajně odváží zařízení ukrajinských zbrojovek…
Rusko, jinak tak silné v mezinárodním právu, prý neví, jak vypadá standardní humanitární pomoc. Měla by být poskytována nějakým třetím neutrálním státem, a nikoliv stranou, která je v tom konfliktu zainteresována. To vše ve 150. výročí od tzv. první Ženevské úmluvy, jejímž podpisem se tehdy dvanáct států zavázalo, že v průběhu válečného konfliktu budou respektovat principy neutrality, nestrannosti a nezávislosti při poskytování humanitární pomoci. Úmluva, která nerespektuje umírající obyvatele.
Pár dnů poté Porošenko znovu křičí: “Už je to tady, na naše území vpadla ruská armáda v počtu tisíce vojáků”, zaznělo z Kyjeva. Nejvyšší představitel země kvůli tomu zrušil pracovní cestu do Turecka, svolal mimořádné zasedání ukrajinské bezpečnostní rady a vyzval Evropskou unii, aby Ukrajině pomohla. Je zvláštní, že Porošenkovi nevadí, když mezi zatím zabitými “skutečnými” Ukrajinci bylo 380 zahraničních žoldnéřů: polská PMC (soukromá vojenská jednotka) „ASBS Othago“ ztratila 164 lidí, americká PMC „Greystone“ 60 lid, americká PMC „Academi“ (do roku 2009 zvaná Blackwater) 130 lidí, pobaltské ženy snajperky – 26 lidí…
Druhý ruský humanitární konvoj dorazil do Luhansku. Informovala o tom tisková agentura ITAR-TASS. Při průjezdu východní Ukrajinou kolonu doprovázely místní povstalecké milice. Nebyly hlášeny žádné incidenty. Kamiony přivezly do bašty proruských separatistů cukr, obilí, potraviny, léky či generátory na výrobu elektřiny a zařízení na čištění vody… Vjezd konvoje do města srdečně vítali místní obyvatelé, kteří mávali rukama a někteří se neubránili slzám. Kyjev opět protestoval, že k odbavení kolony nebyly na hranicích přizvány ukrajinské celní orgány. Umírající lidé je nezajímají – smrt je přece nachází v rozporu s platným ženevským ujednáním a také nedoprovázeli konvoj pracovníci Mezinárodního výboru Červeného kříže.
Třetí konvoj ruských kamionů s humanitární pomocí dojel v těchto dnech do východo-ukrajinského Doněcku. Nákladní vozy ale tentokrát neprohlédli ani ukrajinští pohraničníci, ani pracovníci Červeného kříže, uvedl ruský zpravodajský server newsru.com. Kamiony nového konvoje jsou podle ruské strany naloženy potravinami, generátory, léky, teplým oblečením a pitnou vodou v lahvích pro obyvatele značně rozbořeného města, které před válkou čítalo na milion obyvatel. Ukrajinští pohraničníci, celníci a pracovníci Červeného kříže byli mnohokrát vyzváni ke kontrole nákladu, avšak “odmítli bez uvedení důvodů”. Alibismus, aby mohli kdykoli celou akci poplivat. Humánně. Zachráněny byly životy tisíců obyvatel… Stovky náklaďáků, tisíce tun potřeb nezbytných pro přežití. To je trojnásobná humanitární pomoc, o níž se byrokratické ženevské úmluvě ani nezdálo…
Kriticky se k počínání ukrajinských úřadů směrem ke konvoji staví bezpečnostní analytik Jan Schneider. Fakt, že kamiony musely čekat osm dnů na hranicích, označil za cynismus ukrajinské strany, jež dělala konvoji překážky, a přitom mu nedala žádné bezpečnostní záruky. “Všichni uznávají, že lidé tam jsou v kritické humanitární situaci, a přesto se tu hrají takové hry. Neházel bych toto na Moskvu. Celou situaci způsobila ukrajinská vláda, která válčí se svým vlastním obyvatelstvem,” říká své mínění Jan Schneider.
A byl to znovu hrdina Porošenko, který stáhl ocas mezi nohy a odhlasoval s ukrajinským parlamentem zákon o “zvláštním statutu” pro povstalce, jež ovládají území na východě země. Zavádí se tím plná autonomie a na tři roky zvláštní režim, jenž předává moc do ruku proruských separatistů. Z toho plyne pravomoc uzavírat přeshraniční dohody s regiony Ruské federace… Pučem sesazený prezident Janukovyč si asi povzdechne, proč se to všechno nemohlo stát před rokem, kdy musel před lynčováním uprchnout jen proto, že nechtěl, aby Ukrajina vstoupila do EU, což se nejmíň na další tři roky ani nestane… O kolik by zhubl Porošenko
Inu, mnoho Porošenkova povyku pro nic, ale kdo seje víte, sklízí ostudu, morální odsouzení a bouři nevole; nepomohl mu ani jeho televizní kanál pět… Není invaze jako invaze
