3. 9. 2014 / Miloš Bílý / zdroj
Na summit Severoatlantické aliance se sjedou zástupci šedesáti zemí. Od amerického prezidenta Obamy, přes německou kancléřku Merkelovou nebo francouzského prezidenta Hollandea až po ukrajinskou hlavu státu Petro Porošenka.
Týden před summitem NATO ve Walesu britská tajná služba MI5 varovala před možným teroristickým útokem. Úroveň ohrožení změnila na stupeň “značné” až “vážné”, tedy až druhý nejvyšší v pětibodové škále. Možnost, že na ostrovech zaútočí teroristé, je tak vysoce pravděpodobná.
Summit budou provázet přísná bezpečnostní opatření. Zapojí se pozemní síly, letectvo i námořnictvo. Vrcholná schůzka Aliance se vrací na britskou půdu po dlouhých 24 letech. Naposledy v roce 1990 hostila spojence v Londýně premiérka Margaret Thatcherová.
NATO v minulosti postrádalo jednotky, které by byly schopné rychle (v řádu dní) zasahovat v různých situacích od udržování míru až po boj. Zatím takové jednotky byly sestavovány jen v případě potřeby, nyní je NATO má k dispozici neustále.
Síly rychlé reakce NATO (NATO Response Force – NRF) jsou speciální mnohonárodní jednotky, které slouží Alianci v případě, když je nutné okamžitě zasáhnout kdekoli na světě. Jednotky jsou připraveny vykonávat různé druhy misí, včetně civilní ochrany, mírových operací nebo použití síly.
Síly rychlé reakce NATO se skládají jak z pozemního, námořního, tak i leteckého kontingentu. Dokonale vybavené, flexibilní jsou jednotkami pro 21. století.
Síly rychlé reakce trvale nepůsobí na jednom místě – jsou vysílány tam, kde je to třeba, ale pouze na dobu nezbytně nutnou, než misi převezmou stabilizační jednotky.
NRF jsou vybaveny tak, aby mohly bez zásobování působit samostatně až po dobu jednoho měsíce.
NRF jsou složeny z částí jednotlivých armád členských států NATO. Národní složení NRF je rotační, všechny jednotky budou nicméně procházet nejprve náročným výcvikem. NRF fungují na základě rotací, tzn. existuje jedna struktura složení NRF, která se každých 12 měsíců naplňuje vojáky jiných zemí.
Operační velitelství NRF v současné době koluje mezi aliančními Velitelstvími spojených sil v Brunssumu, Neapoli a Lisabonu.
Severoatlantická aliance uvažuje o vybudování předsunutých základen či logistických skladů ve východní Evropě. Podle generálního tajemníka Anderse Fogha Rasmussena to má odradit Rusko od případných snah destabilizovat situaci například v pobaltských zemích.
Generální tajemník NATO Rasmussen promluvil o spojeneckých plánech před summitem NATO ve Walesu, kde by měly členské země přijmout ve světle ukrajinské krize a chování Ruska celý balík obranných opatření. Ty mají především ujistit některé země, které s Ruskem bezprostředně sousedí, že Aliance je připravená je bránit.
„Přijmeme to, co nazýváme pohotovostní akční plán, jehož cílem je jednat rychle v tomto zcela novém bezpečnostním prostředí v Evropě. Máme něco, co se již nazývá Síly rychlé reakce NATO, jejichž úkolem je v případě potřeby rychlé nasazení. Nyní je naším záměrem vytvořit něco, co bych nazval předvoj v rámci těchto Sil rychlé reakce, který by byl ve stavu velmi vysoké připravenosti,“ prohlásil Rasmussen pro britský The Guardian a několik dalších deníků.
V případě ohrožení by jednotky rychlé reakce mohly být nasazeny během několika hodin. „Aby bylo možné takové rychlé posily poskytnout, jsou také zapotřebí nějaká přijímací zařízení v hostitelských zemích. Tak ty budou zahrnovat předběžné umístění zásob, vybavení, přípravu infrastruktury, základny, velitelství. Výsledkem bude, že v budoucnu bude přítomnost NATO na východě viditelnější,“ dodal Rasmusen.
Jedinou základnou NATO na východ od hranic z dob studené války je u polského Štětína. Varšava už nabídla, že by tato základna mohla sloužit pro další rozšiřování sil směrem na východ.
„Viděli jsme, že Rusové zlepšili své schopnosti. Mohou za velmi krátký čas převést vojenské cvičení do útočné vojenské operace,“ konstatoval Rasmussen. A pokud je Západ překvapen ukázkou ruské hybridní války, Ukrajina je podle něj naopak po vojenské stránce v žalostném stavu.
Kromě klasických způsobů použití ozbrojených sil v boji předních států světa za své zájmy se velmi typickými staly „nepřímé kroky“, využívání radikálních a extremistických organizací, soukromých vojenských organizací a zapojení protestního potenciálu obyvatelstva. Obzvláštní význam se klade na práci v informační sféře.
„Nemůžeme si dovolit být naivní, musíme se této nové skutečnosti přizpůsobit,“ prohlásil Rasmussen a zopakoval, že NATO postaví jednotky rychlého nasazení a posílí své pozice na východních hranicích. Změny má potvrdit alianční summit ve Walesu, technické podrobnosti budou vypracovány teprve po jeho závěru.
Rasmussen na pondělní tiskové konferenci prohlásil, že NATO chtělo být partnerem Ruska, ale letošní události na Ukrajině jasně ukázaly, že Rusko vnímá NATO jako protivníka. Rusko se nepochybně, v perspektivě NATO přestalo chovat jako partner. Jeho chování je až nepřátelské a je také právně neobhajitelné a neakceptovatelné. To je z perspektivy NATO velká a zásadní změna, která navíc přechází do polohy vojenských rizik.
