27. 9. 2014 Literárky
Ruský ministr zahraničí v pátek 26. září potvrdil návštěvu prezidenta Vladimira Putina v Bělehradě na oslavách sedmdesátého výročí osvobození. Mimo jiné uvedl, že ruský prezident přijíždí do Srbska, aby utužil vzájemně dobré vztahy. Velvyslanec USA na tuto skutečnost reagoval podrážděně a ruský velvyslanec nenechal jeho slova bez komentáře.
Osvobození Bělehradu začalo pouličními boji mezi 14. až 20 říjnem 1944, kdy se partyzánské hnutí projevilo již jako silná Národně osvobozenecká armáda Jugoslávie (na osvobození se podílelo osm divizí kolem 40 tisíc bojovníků), která za pomocí dělostřelectva Rudé armády (4. mechanizovaný gardový sbor) osvobodila Bělehrad. V bojích zemřelo 2953 jugoslávských bojovníků a 976 příslušníků Rudé armády.
V srbském tisku se v posledních dnes začaly objevovat spekulace o možné návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina na oslavách výročí osvobození. „Nemáme zatím žádné oficiální potvrzení a co se týče návštěvy, tak toto téma nebylo nikdy předmětem jednání při jakýkoliv vzájemných jednáních,” uvedl srbský ministr zahraničí Ivica Dačić. Dále však připustil, že Srbsko je připravené na příchod ruského prezidenta.
Americká reakce
Na příjezdu Putina do Bělehradu by nebylo nic zvláštního nebýt napjaté situace a sankcí z důvodů bojů na Ukrajině. Na tuto možnou návštěvu ostře zareagoval americký velvyslanec v Bělehradě Michael Kirby.
„Proč sem jezdí? Kvůli výročí osvobození Bělehradu? Ale vždyť Bělehrad osvobodila také Třetí ukrajinská armáda, jako součást Rudé armády,” prohlásil Kirby a dále pro srbská média připomněl, že součástí Rudé armády byli příslušníci dalších republik jako nedílné součásti SSSR. Proto se provokativně zeptal, zda na oslavu byli pozvaní také další představitelé zemí, které se v roce 1944 účastnily osvobozování hlavního města. Dále se prostřednictví médií obrátil k srbským představitelům: „Můžete mít dobré vztahy s Ruskem, Čínou nebo USA. Ale naše stanovisko k návštěvám ruských nebo čínských představitelů je rozdílné. Číňané nikoho nenapadli, zato Rusové ano. Na to je třeba brát ohled.” Čínští vrcholní představitelé navštíví Srbsko v prosinci. Americký velvyslanec připomenul, že USA v žádném případě nenutí Srbsko do sankcí proti Rusku ani nepožadují uznání Kosova a rovněž nevyvíjí tlak na něj, aby se stalo členem NATO. „Nepožadoval jsem, aby Srbsko zavedlo sankce a velmi jsem potěšen tím, že Srbsko uznává integritu Ukrajiny a Krym v to počítaje,” uvedl Kirby.
Ruská reakce
Na slova amerického velvyslance Kirbyho okamžitě reagoval ruský velvyslanec v Bělehradě Alexander Čepurin. Podivil se nad Kirbiho tvrzeními, proč by Putin neměl do Bělehradu jezdit a rovněž jej zarazilo tvrzení o Třetí ukrajinské armádě, která se údajně měla skládat z Ukrajinců. Poukázal dále na Kribiho absolutní neznalost historie a faktů, když mimo jiné měl rovněž tvrdit v souvislosti s osvobozováním Bělehradu, že bývalý Sovětský svaz se skládal z dvanácti místo z patnácti svazových republik. „Co myslel americký velvyslanec agresí? Zapomněl to upřesnit. Možná měl na mysli útoky na Irák nebo Libyi? Nebo možná měl na mysli bombardování Bělehradu nebo jiných srbských měst,” uvedl ruský velvyslanec. K tomu, že se narážka amerického velvyslanec zřejmě týkala Ukrajiny Čepurin řekl: „Rusko od počátku usilovalo o mírové řešení všech sporných problémů a bylo pro ochranu všech obyvatel Ukrajiny.” Kiribiho tvrzení o nenátlaku USA na Srbsko, stran Kosova, sankcí a NATO nechtěl ruský velvyslanec komentovat s tím, že Srbové si dobře uvědomují, jaký v tomto ohledu USA zastávají názor.
Srbská reakce
Srbský premiér Alaksandar Vučić v reakci na výše uvedenou přestřelku uvedl, že to co prohlásil americký velvyslanec, se netýká Srbska ale Ruska. Jedná se podle něj o jejich vzájemné vztahy. Dále potvrdil slova amerického velvyslance, že USA nevyvíjejí na Srbsko žádný nátlak.
Tajemník srbského prezidenta Nikoliće pro zahraničí Ivan Mrkić prohlásil, že na pozvání ruského prezidenta na oslavu osvobození není nic divného, neboť se Ruská federace podle mezinárodního práva stala následníkem SSSR.
Ke sporu o účast při osvobozování Bělehradu se vyjádřil srbský vojenský historik Mile Bjelajac: „Neexistovala první, druhá ani třetí ukrajinská armáda. Jedná se o mýlku, během Druhé světové války byla fronta nazývána geograficky a tak existovala Leningradská, Pobalstská, Západní, Běloruská a čtyři Ukrajinské fronty… Rudá armáda se většinově skládala z Rusů, včetně velitelů…. To, že existovala Ukrajinská fronta, neznamená, že vznikla jakási armáda na Ukrajině a že v ní bojovali samí Ukrajinci. Podle ruské historiografie sedmdesát procent vojáků, kteří bojovali na Třetí ukrajinské frontě byli Rusové. Rovněž pozdější velitel této fronty byl Fjodor Ivanovič Tolbuchyn, který byl Rus a náčelník generálního štábu byl maršál Sergej Birjuzov a ten byl rovněž Rus. Právě tak Vladimír Ivanovič Ždanov, který velel 4. mechanizovanému gardovému sboru, který osvobozoval Bělehrad, byl rovněž Rus.”
