23. 9. 2014 ruvr.ru
USA zasadily údery ze vzduchu proti bojovníkům Islámského státu v Sýrii. Jak se také očekávalo, ignorovaly přitom postoj Damašku. Podle mínění expertů, protichůdnost a neprozíravost americké strategie předurčuje krach celé operace.Zásadně důležitý význam má skutečnost, že USA útočí na pozice Islámského státu na syrském území, aniž by požádaly vládu této země o povolení. Tento přístup vyvolal kritiku v Moskvě. Ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval v telefonním rozhovoru s ministrem Johnem Kerrym USA, aby dodržovaly Chartu OSN a normy mezinárodního práva a rovněž respektovaly suverenitu Sýrie.
Podle mínění některých analytiků, Američané, kteří se odhodlali k takové demarši, se ve skutečnosti znovu pokoušejí likvidovat režim Bašára Asada, k čemuž využili vhodné příležitosti. Tohle řekl politolog Vladimir Isajev:
– Podíváme-li se pozorně na to, co se děje, pak Islámskému státu čelí dnes pouze syrská vládní armáda. Vyzbrojení syrské opozice, kterou USA považují za umírněnou, a zasazení úderů syrské vládní armádě znamená posílení pozic Islámského státu. Koho školí Američané v Saúdské Arábii, není jasné. Zřejmě stejné bojovníky a islamisty, s kterými budou potom bojovat.
Ale třeba Turecko, jedna z nejsilnějších zemí regionu, na jejíž území prchají masově běženci z dobytých islamisty iráckých okresů, si vůbec nepřeje podpořit Washington. Tohle řekl docent historie a politiky Blízkého Východu z Bilkentské univerzity Jeremy Solt:
– Myslím, že si Turci výborně uvědomují: zasáhnou-li teď, uvíznou ve válce nadlouho a hluboko. Zčásti to souvisí také s absolutní nejasností plánu USA: prezident Obama, například, říká, že na zemi nebude ani jednoho amerického vojáka, avšak všem je jasné, že se pouze ze vzduchu útočit nedá. Kdo bude tedy válčit na zemi? Koalice vypadá dnes vcelku slabě, jen USA a země Perského zálivu.
Analytici jsou přesvědčeni, že vzdušné útoky nestačí. Bez podpory ze země je operace odsouzena k nezdaru. Američanům se sotva podaří využít získané převahy. Využije si jí Asad, jehož armáda skoncuje s oslabenými bombardováním bojovníky IS. Vypadá to tak, že vše, co dnes dělá Washington, přispívá k posílení Damašku. A v tom spočívá hlavní paradox americké zahraniční politiky v tomto regionu.
