3. 9. 2014 / zdroj
Česká televize opakovaně porušuje zákonem stanovený kodex, který deklaruje zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání. Nejen, že nedodržuje korektní pravidla pro práci se zdroji (uvedené v odstavci 5.9), nyní se navíc dostala (dle odstavce 22.1) do přímého střetu zájmů! O co se jedná?
Veřejnoprávní xenofobie
Šéfredaktor reportážní publicistiky, Marek Wollner, který má mít mimo jiné na starosti „objektivní“ zpravodajství o dění na Ukrajině, je ve svém volném čase fanouškem xenofobní facebookové skupiny „Rusko, nepřítel ČR a Evropy“. V současném digitálním světě, kdy média běžně citují sociální sítě, jde o stejně závažné členství, jako kdyby šlo například o občanské sdružení nebo jakékoliv jiné hnutí. Jak si dále ukážeme, něco takového je v přímém rozporu s kodexem České televize.
V preambuli kodexu ČT se můžeme dočíst: „Zákon o České televizi předjímá přijetí Kodexu, který má stanovit zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání závazné pro Českou televizi a její pracovníky. Zákon určuje, že se porušení Kodexu kvalifikuje jako porušení pracovní kázně podle zvláštního právního předpisu, zákoníku práce. Proces schvalování tohoto dokumentu Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR spolu se zmíněným odkazem na zákoník práce pak znamená, že se z norem obvykle samoregulačních, stanovených a přijímaných samotným médiem, stávají de facto normy pracovněprávní.“
Výpověď
Zákoník práce rozlišuje celkem tři stupně intenzity porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (tři stupně intenzity porušení pracovní kázně), na jejichž základě je možno za stanovených podmínek rozvázat se zaměstnancem pracovní poměr, a to pro
1) soustavné méně závažné porušování pracovní kázně (výpovědí ve smyslu ust. § 52 písm. g) zákoníku práce)
2) závažné porušení pracovní kázně (výpovědí ve smyslu ust. § 52 písm. g) zákoníku práce),
přičemž § 52 písm. g) ZP stanoví možnost výpovědi, jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.
3) porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem (výpovědí ve smyslu ust. § 52 písm. g) nebo okamžitým zrušením § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce).
přitom § 55 odst. 1 písm. b) analogicky stanoví možnost okamžitě zrušit pracovní poměr porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.
Dle zákona je tedy možné, za závažné pochybení při pracovní činnosti, vypovědět zaměstnanci na místě pracovní smlouvu. A čeho se pan Wollner dopustil?
Nepřípustný střet zájmů
V kodexu ČT v odstavci 22.1 se píše: „Střet zájmů zaměstnanců a externích spolupracovníků České televize je nepřípustný. Osoby pracující pro Českou televizi musí vyloučit, aby osobní zájem ovlivňoval vysílání nebo nevysílání určitých sdělení či pořadů. Každý, kdo by se mohl vystavit pochybám o střetu zájmů v určité otázce, je povinen tuto skutečnost oznámit svému nadřízenému a vyčkat jeho rozhodnutí. Generální ředitel v případě své osoby o takové skutečnosti informuje Radu České televize a vyčká jejího doporučení. Střet zájmů nastává již tehdy, jestliže mohou vyvstat pochybnosti o nestrannosti nebo předpojatosti osoby podílející se na přípravě obsahu pořadu, lhostejno zda mezi diváky či subjekty, o kterých jsou získávány informace. Pochyby o nestrannosti nebo předpojatosti vznikají zejména, když určitá osoba je nebo byla spojena se subjektem, o němž má být informováno, rodinným, přátelským, pracovním, členským, smluvním nebo konfliktním poměrem, případně od takového subjektu přijímá nebo přijímala určité výhody či požitky nebo se jinak účastnila na jeho činnosti. Uvedené spojení nastane také tehdy, jestliže se může týkat bezprostředního lidského okruhu člověka podílejícího se na přípravě zprávy (například rodinní příslušníci, životní partner, popřípadě nejbližší přátelé). Střetem zájmů není pouhé vystupování v postavení občana nebo spotřebitele, jestliže se takto učiněné jednání nevymyká obvyklosti.“
Fašismus? Ale čí…
Posuďte sami, jestli je korektní, aby šéfredaktor reportážní publicistiky ve veřejnoprávní televizi, která má být ze zákona nestranná, participoval v sociální skupině s tak bezprostředně pejorativním a xenofobním titulem.
Je zcela patrné, že jde o velmi vyhraněnou skupinu. V dnešním digitálním světě, kdy média běžně citují sociální sítě, jde o stejně závažné členství, jako kdyby šlo například o občanské sdružení nebo jakékoliv jiné hnutí. Jde tedy o regulérní postoj, který je zcela v rozporu se zásadami kodexu ČT. Není zkrátka možné, aby šéfredaktor reportážní publicistiky, veřejně „nadržoval“ jedné skupině občanů na úkor ostatních.
Jako důkaz poslouží nedávný vyhazov slovenské moderátorky Kristíny Kormúthové, která se na facebooku nevyjádřila zrovna politicky korektně o jisté „nepřizpůsobivé menšině“: „Vzbudit se ve 4:30 s tím, že vám padá střecha na hlavu, ale přitom vám nějaký nedonošený smradlavý cikán z domu krade čtyřmetrovou okapovou rouru, je takové slovenské. Proč tohle nemůžeme střílet jako myslivci škodnou? A nikdo ať mi neříká, že jsem rasistka! Nebo mu něco rozkoušu!“ Za tento komentář byla okamžitě vyhozena z práce. Ačkoliv lze debatovat o tom, zda to bylo v případě Kormúthové adekvátní, jedno zapřít nelze: Šlo o veřejný postoj, a ten vždy nese patřičné následky, jestliže jej zaujímá veřejně činná osoba.
Lze tedy mít objektivní zpravodajství, když šéfredaktor reportážní publicistiky veřejně zastává přesvědčení, že je Rusko nepřítel ČR i Evropy? Nelze! Dlouhodobě je patrné, že Česká televize, zcela v rozporu se svými zásadami, propagandisticky upřednostňuje pouze jednu stranu „pravdy“. Poškozuje tím sebe a má rovněž výrazný podíl na rozdmýchávání společenského napětí. Znovu se jim podařilo rozdělit společnost na dva tábory; obdobně jako u prezidentských voleb, jsou tu štěbetající „pravdoláskaři“ (a jimi ovlivněná část společnosti) versus všichni ostatní. A kde jsou pravdoláskaři tam nesmí chybět ani…
Přítomnost pana Štětiny, v této skupině není vůbec překvapivá. Naopak! Je to jako hledat lžičku v šuplíku plném lžiček; zkrátka je zcela na místě, v té správné „přihrádce“. Stejně jako byl v dřívějším režimu „ve straně“, i dnes tomu není jinak. V tomto je pan Štětina vždy konzistentní. I jeho „vášnivý“ postoj vůči Rusku. Jde zkrátka o učebnicovou ukázku „svazáctví“.
Elegantní řešení
Na rozdíl však od pana Štětiny, který může zastávat jakékoliv, i sebevíc ujeté, postoje, je Marek Wollner na klíčové pozici ve veřejnoprávním médiu, a tudíž pro něj platí odlišná pravidla. Něco takového je nepřípustné a měla by to řešit rada České televize. ČT není soukromá společnost a měla by při tvorbě zpráv zohledňovat celé spektrum diváků – dokonce i těch „českých proruských separatistů“, kteří nesouhlasí s pohádkovou fabulací západní propagandy. I když propaganda existuje nepochybně na obou stranách, tak je přece jen možné vystopovat původního agresora ze Západu.
Nicméně je tu ještě jedna možnost, která by dovedla nastolit rovnováhu… Kdyby se pan Wollner dobrovolně (nebo za trest!) připojil ke skupině „Přátelé Ruska v České republice“. Nejen, že by se tím anulovala současná disproporce, ale možná by mu to i rozšířilo obzory. Ukázal by tak skutečnou „nezaujatost“. Je docela úsměvné, jak mnozí školou vychovaní jedinci nahlížejí na Rusko jako na Sovětský svaz z 60. let, zatímco Německo je pro ně výkvět moderní demokracie… Inu, kdepak to jsme! Když už chceme být spravedliví jako soudruzi z České televize, musíme nazývat věci pravými jmény! Německo je pak kolébka nacismu stejně jako je Rusko imperialistická totalitní říše zla! Ale jestli je Německo nacistické, co je teprve Evropská unie?
