1. 9. 2014 / zdroj
Tradičně neutrální země podepíší s Aliancí dohodu, která umožní zásah v „mimořádných situacích“. Podle pozorovatelů jde o další důsledek rusko-ukrajinské krize.
Švédská či finská vlajka doposud před sídlem Aliance chybí. Foto archiv Severoatlantické aliance, flickr.com
Jednotky států NATO budou zanedlouho moci zasahovat i na území dvou nečlenských států Aliance – Švédska a Finska. Umožnit jim to má nová dohoda, kterou se chystají švédští a finští delegáti podepsat na summitu NATO ve Walesu plánovaném na 4. a 5. září.
Podle středečního vyjádření finského ministra obrany Carla Haglunda se počítá s možností nasazení NATO na finském území v případě „živelných katastrof, při narušení či ohrožení bezpečnosti země a v dalších mimořádných situacích“.
Armády skandinávských států se také budou moci účastnit aliančních cvičení.
Švédská ministryně obrany Karin Enströmová Haglundův výklad potvrdila. „Již dnes s NATO spolupracujeme jako partneři. Toto partnerství jsme se rozhodli prohloubit,“ uvedla pro AP.
Konec neutrality?
Jak finští, tak švédští představitelé se ve středu také vymezili vůči šířící se interpretaci, že se prostřednictvím dohody zříkají jejich země neutrality a že hodlají usilovat o plnohodnotné členství v NATO. Podle pozorovatelů je nicméně zřejmé, že krok s riziky, jež sebou neutralita nese, úzce souvisí.
Stěžejním činitelem je dle všeobecné shody Rusko a jeho současná politika na Ukrajině: ve Švédsku se již od anexe Krymu otevřeně mluví o – slovy vicepremiéra Jana Björklunda – „změně obranné doktríny“. Ve Finsku, které má s Ruskem 1300kilometrovou hranici, jsou podobné debaty tlumenější, ale vedou se rovněž.
Podle znaleckých komentářů přesto rozšíření NATO o zmíněné státy v dohledné době nehrozí – pokud nedojde na východní Ukrajině ke skutečně výraznému vyhrocení.
Jak finská, tak švédská veřejnost se dlouhodobě staví za setrvání mimo vojenské bloky. Kvůli bojům v Doněcké a Luhanské oblasti sice stoupenců členství v NATO přibylo, názor většiny ale zůstává stejný.
