Květa Pohlhammer Lauterbachová
25. 9. 2014 eRepublika
Více členských zemí EU nakoupilo ropu od islámského státu ISIS. Hybášková je odmítla jmenovat na zasedání zahraničního výboru Evropského parlamentu. Islámský stát dodává za 40 dolarů, proti 55 dolarům normální ceny.
Jana Hybášková, která je vyslankyní Evropské unie v Iráku, informovala na zasedání zahraničního výboru Evropského parlamentu, že více členských zemí EU nakoupilo ropu od islámského státu ISIS. Informace najdete zde.
Normálně myslící člověk by se zeptal, proč tedy tyto státy nejmenovala. Nakoupená ropa byla dopravována přes Turecko, íránské a irácké hranice. Turecko ovšem tuto informaci popřelo. Rada bezpečnosti OSN přitom již na konci července přijala usnesení, že občané ani organizace nesmí provádět obchodní nebo finanční transakce s tímto státem. A to zejména, jde-li o ropu z Iráku nebo Sýrie.
Normálně se pohybuje cena ropy z kurdských regionů mezi 50-55 dolary za barel. Islámský stát ji dodává podle odhadů analytiků za 40 dolarů. ISIS kontroluje 11 ropných polí v severním Iráku a pole v syrské provincii Raqqa. Podle íránské zpravodajské služby tak získává ISIS denně 1-3 miliony dolarů, velká část pochází z prodeje ropy, přepadů bank, vydírání a pašování. Začátkem června byla bojovníky ISIS přepadena centrální banka v Mosúlu a bylo z ní ukořistěno 426 milionů dolarů. Více najdete zde.
Mluvčí americké armády generál Martin Dempsey vypověděl před americkým kongresem, že ISIS podporují celou dobu kvůli svržení režimu Assada v Sýrii. Jeho nejbližší spojenci USA v regionu jsou Saúdská Arábie, Katar a Kuvajt, kteří válku v Sýrii zahájili. Dempsey tlačený Pentagonem považuje Obamovy kroky „za příliš mírné“ a chce vyslání pozemních jednotek do Iráku. Desetiletý masakr tak bude pokračovat, viz naše tematické číslo Irák: deset let vraždění (2013-09).
USA se vyjádřily, že je potřeba podporovat „umírněné syrské rebely, vycvičit je a vyzbrojit“. Čím více prodaných zbraní, tím lépe pro HDP zúčastněných zemí, zejména USA a Francie. Ale ani Německo už není tak upejpavé jako v nedávné minulosti. Hlavně jde o posílení moci těch, kteří tyto konflikty financují. Velkobanky financují obě strany válečných konfliktů, jak to známe z dob válek napoleonských a zničujících válek 20. století. Jenže v Sýrii to asi tak jednoduché nebude. Bojovníci islámského státu vytrubují do světa, že mají „velmi dobré vztahy“ s bratry ze Svobodné syrské armády (FSA) a přiznávají, kolik a jakých zbraní od nich již odkoupili. Takže USA ví o tom, že její zbraně přímo používá ISIL, který operuje bez ohledu na hranice v Sýrii i v Iráku.
Toto přiznání vyslovil pro televizi Al Jazzeeru bojovník ISIS Abu Atheer. O jakých to umírněných rebelech, které máme podporovat, pak Obama mluví? Pro bojovníky IS jsou tito umírnění rebelové, kteří „jenom uřezávají hlavy“ bratry. „Pro nás jsou bezvěrci ti, kteří spolupracují se Západem, který chce zničit islám“, říká výše jmenovaný bojovník ISIS.
Možná i proto byla první evropskou zemí, kam vstoupil od svého zvolení kromě Itálie papež František a sloužil dnes slavnostní mši, Albánie. Země, kde se až 70 % obyvatel hlásí k islámu. Albánie by se mohla stát dalším zdrojem posil mladých bojovníků, pokud budou v Evropě přehlíženy sociální otázky, neřešena jako doposud otázka budoucnosti mladých lidí, kteří čelí značné nezaměstnanosti a nevidí před sebou žádnou životní perspektivu. Těm sice adresoval papež svá slova o naději, protože Albánie „je zemí mladých,“ a taková země má naději.
Stačí ovšem slova? Zvláště, když v čele Evropské komise sedí člověk, který celým svým životem sloužil zájmům 0,123 % světa, jak vyjádřil ve své disertační práci a na základě vědeckého zkoumání fungování a pevnosti sítí, fyzik James B. Glattfelder? Jeho přednášku z října 2012 v Curychu si můžete odposlechnout z níže uvedeného zdroje. Stojí opravdu za to, s anglickými titulky je to zde.
Opravdu bychom se měli obávat toho, co přijde od nového šéfa Evropské komise, Jean-Claude Junckera. On už se nebude ohlížet na nějaké demokratické principy, jeho komise má být „evropskou vládou“. Bez ohledu na to, co stojí v Lisabonské smlouvě, Juncker hodlá rozhodovat se svým týmem viceprezidentů a členů komise, které si sám víceméně vybral. Nakonec přiznal to i bývalý eurokomisař Telička, když ho zpovídal Martin Veselovský a ani komisařka Redingová tyto ambice Jean Claude Junckera stát se skutečným vládcem nijak neskrývala.
Stát, který se řídí pouze ideologií, sloužící tak malé skupině lidí a nedbá na udržení rovnováhy a sociální spravedlnosti, musí končit diktaturou a chudobou. K tomu tématu se na e-republice věnujeme, a také hodláme věnovat více.
