Wayne Madsen
25.9.2014 Zvědavec
Jak se vláda Baracka Obamy snaží najít spolehlivé spojence proti Islámskému státu Sýrie a Levantu (ISIL) – což je oficiální název amerického ministerstva obrany pro nejnovějšího radikálního islámského strašáka, který zastínil „Al-Kajdu“ coby globální „veřejný nepřítel číslo jedna“ – jsou Spojené státy nad propastí dalšího průšvihu na Středním východě.
Čím hlouběji se člověk zaboří do operací kolem „Islámského státu Iráku a Levantu“ (ISIL), či jak je proměnlivě nazýván „Islámského státu a al-Sham“ (ISIS), „Al Dawlah“ (stát), či „Da’ish“ (spojení „al-Dawla al-Islamiya fi Iraq wa al-Sham“), je odhaleno více islamistických vzbouřeneckých skupin napojených na západní a izraelskou tajnou službu. ISIL je výplodem Organizace džihádistické základny v Zemi dvou řek, či Al-Kajda v Iráku (AQI), vedené Abu Musabem al-Zarqawim. Stejně jako u současného vůdce ISIL, Abu Bakr al-Baghdadiho, i pozadí Zarqawiho obklopují otázky.
Jak bylo popsáno v powerpointové prezentaci vytvořené Nadnárodními silami – Irák (MNFI), byl Zarqawi z velké části strašákem vytvořeným v rámci psychologických operací Pentagonu, mediálních operací a zvláštních operací, aby vybudil xenofobní reakci náboženských a etnických skupin Iráku, včetně šíitů, umírněných sunitů, súfistů a Kurdů.
V prezentaci z r. 2004 s názvem „Result“ (výsledek) se MNFI chvástaly, že jimi vytvořená hrozba Zarqawiho měla následující žádoucí výsledky:
„Abu Musab al-Zarqawi nyní představuje:
a. terorismus v Iráku
b. zahraniční bojovníky v Iráku
c. utrpení Iráčanů (útoky na infrastrukturu)
d. popírání iráckých aspirací (narušení převodu suverenity)“
Prezentace je uzavřena popisem účinků prosazování Zarqawiho na vrchol hrozivých teroristů v Iráku, a to:
„Eliminace podpory lidí potenciálně sympatickému odboji. Odepření možnosti odboji „zakořenit“ mezi lidmi.“
Podle Washington Post, generál Mark Kimmitt, hlavní důstojník amerického velitelství Střed pro veřejné záležitosti v Iráku, v r. 2004 na vnitřním rozpravě CENTCOM uvedl, že „program psychologických operací Zarqawi je doposud nejúspěšnější informační kampaní“.
Po iráckém debaklu se mnoho Zarqawiho teroristických „aktiv“ americké tajné služby přesunulo od Sýrie, kde nyní ohrožují vládu prezidenta Bashara al-Assada. Některé tyto elementy přešly syrskou hranici a ohrožují šíity ovládanou vládu v Iráku a kurdskou regionální vládu v Erbilu. Nejnovějším strašákem je Abu Bakr Al-Baghdadi, bývalý Zarqawiho poručík, který se prohlásil za „emíra“ nového kalifátu v Iráku a Sýrii.
Skutečné Zarqawiho jméno je Ahmed Fadeel Nazal al-Khalayleh. Narodil se v jordánském městě Zarqa. Abu Musab al-Zarqawi byla přezdívka, stejně jako je dnes přezdívka i Abu Bakr al-Baghdadi pro vůdce ISIL. Al Baghdadi, původem ze Samary v Iráku, je ve skutečnosti Obrahim ibn Awwad ibn Ibrahim ibn Ali ibn Muhammad al-Badri al-Samarrai. Než se přidal k mudžahedínům ve válce proti sovětům, byl Zarqawi známý jako opilec a feťák, což je sotva materiál pro fundamentalistické islamisty najaté Saudskou Arábií a emiráty Zálivu.
Stejně jako Baghdadi se i Zarqawi prohlásil za „emíra Al-Kajdy v Zemi dvou řek“, což znamená v Iráku. Některé zdroje v amerických tajných službách tvrdily, že Zarqawi byl „mýtus“ vymyšlený neokonzervativci, aby ospravedlnili americké vojenské operace v Iráku. Iráčtí sunitští a šíitští vůdci se málokdy shodnou, nicméně sunitský vůdce povstalců řekl Daily Telegraph, že věří, že Zarqawi je americkým nebo izraelským agentem, a irácký šíitský vůdce Muqtada al Sadr tvrdil, že Zarqawi je podvodným radikálním islamistickým takfirem, který je zaměstnáván Spojenými státy.
Zatímco Zarqawi byl v médiích nafukován jako jeden z nejnebezpečnějších nepřátel Ameriky, muž, který ho nakonec vystřídal jako šéf ISIL v Sýrii, Abu Bakr al-Baghdadi, se stal jedním z nejdůvěryhodnějších spojenců Ameriky. Al-Baghdadi, spolu s vůdci Fronty al Nusra, původně zastřešil své síly pod deštníkem Svobodné syrské armády. Nicméně existují jasné známky toho, že al-Baghdadi je stejným výtvorem CIA, jakým byl Zarqawi.
Nabil Na’eem, bývalý hlavní velitel Al-Kajdy a zakladatel Islámské demokratické džihádistické strany v Libanonu, řekl bejrútské televizi Al-Maydeen, že ISIL je výtvorem CIA a Mossadu. Na’eem také uvedl, že záměr ISIL realizovat politiku izraelského premiéra Binyamina Netanyahu z r. 1996 „Jasný průlom“, známou také jako Jasný průlom: Nová strategie zajištění říše, vytvořenou předními americkými sionistickými neokonzervativci. Jasný průlom položila základy pro americký Zákon o zodpovědnosti Sýrie z r. 2003, plán americké intervence v Sýrii a svržení Assada.
Uvádí se, že al-Baghdadi prodělal u Mossadu vojenský výcvik a školení v islamistické ideologii, v Izraeli po dobu 1 roku. Na’eem také řekl, že velitel Fronty al Nusra, Mohammed al-Jawlani, který přísahal věrnost ISIL, je operativcem CIA.
Na video zaznamenaný projev al-Baghdadiho ve Velké mešitě v al-Nuri v Mosulu, ve kterém tvrdil, že je kalifem všech muslimů, byl považován iráckým vládním představitelem za podvod.
Svobodná syrská armáda (FSA) a její komponent, Syrská revoluční fronta (SRF), podporovaná klíčovými americkými neokonzervativci, jako senátory Johnem McCainem a Lindsey Grahamem, jakož i nekonzervativními neziskovkami, jako Nadace pro obranu demokracie, udržují úzké kontakty s ISIL a al-Nusra. Velitel SRF Jamal Maaroud, což je „umělecké“ jméno, veřejně uvedl, že SRF bude bojovat proti ISIL, ale ne Al-Kajdě: ačkoliv existuje jen málo důkazů na zemi v Sýrii a Iráku, že je mezi těmito dvěma skupinami nějaký rozdíl.
FSA a ISIL se údajně spojily při invazi do Libanonu během bitvy o Arsal v srpnu. ISIL a FSA vzaly několik rukojmí, poté, co zaútočily na jednotky libanonské armády a místní policii. Velitelé FSA také uvedli, že spolu s ISIL a teroristy z al-Nusra spojili síly a zaútočili na libanonské jednotky v Arsal a v hraničním regionu Qalamoun.
Existují veškeré známky toho, že ISIL má výrazné napojení na Izrael. Ačkoliv existují tvrzení o opaku, ISIL absorboval většinu lidí z na Al-Kajdu napojené Jabhat al-Nusra (Fronty al Nusra), islamistické ozbrojenecké skupiny v Sýrii. Fronta al Nusra koordinovala zmocnění se pozic syrské armády podél Golanských výšin s izraelskou armádou (IDF). Místo aby udeřili zpět na pozice al Nusra na syrské straně hranic na Golanech, Izraelci zaútočili na pozice syrské armády a posílili tak syrské kampaně al Nusra konkrétně, a ISIL obecně. Existují zprávy, že izraelská armáda dostala souřadnice syrské armády a sil Hizballahu, jakož i sil „Výborů pro obranu vlasti“ alawitů, šíitů, křesťanů a drúzů, od al-Nusra/ISIL, aby mohla provést raketový útok a útoky bezpilotními letouny z Izraelské strany hranic.
Izraelci jsou ohledně ISIL tak bujaře bezstarostní, že izraelský deník Ha’aretz uvedl, že izraelské úřady běžně povolují izraelským turistům, vyzbrojeným jen kamerami a dalekohledy, navštěvovat Golanské výšiny a pozorovat údolí Quneitra, aby tam viděli boje džihádistů al-Nusra/ISIL se syrskou armádou. Izrael dokonce dodal Izraelcům velké teleskopické dalekohledy, aby mohli sledovat boje v údolí. Izraelci, z nichž někteří si přináší jídlo, kávu a zahradní lehátka, tráví celý den sledováním, jak Arabové zabíjí jiné Araby.
V Německu je německý muslimský dobrovolník ISIL, Kreshnik Berisha, souzen za to, že byl členem ISIL. Berisha, než se dal k ISIL, hrál fotbal za TuS Makkabi Frankfurt, největší německý židovský fotbalový tým.
Izraelská spokojenost ohledně džihádistů naznačuje, že byla mezi izraelskou vládou a syrskými džihádisty uzavřena dohoda, že konflikt nepřenesou přes hranici na Golanech do Izraele. Nebo jsou syrští džihádisté pod nějakým typem operační kontroly Mossadu a IDF a mají přísný rozkaz neútočit na izraelské cíle.
Izrael maskuje svoji přeshraniční infiltraci a průsak bojůvek al Nusra/ISIL ze Sýrie tím, že tvrdí, že poskytuje lékařskou pomoc zraněným syrským ozbrojencům. Některých z těchto aktivit byli svědky mírotvorci OSN z Filipín a Fidži, kteří byli nakonec napadeni al Nusra/ISIL. Teroristé si vzali za rukojmí 45 mírotvorců z Fidži a ti nebyli propuštěni dříve, než Katar zaplatil tučné výkupné, čímž se naplnily již tak rozměrné kufry ISIL s penězi. Další syrskou „umírněnou“ skupinou, která měla dostat pomoc jak od Saudské Arábie, tak od Izraele, je uskupení „Jižní fronta“, vedená někým pod jménem Bashar al-Zoubi.
V bratrovražedných bojích v Iráku, Sýrii, Libanonu, a pravděpodobně brzy i v Jordánsku a na egyptském Sinajském poloostrově, přesouvající se loajalita, bohatí Arabové Zálivu a stále užší vztahy mezi izraelskými pravičáckými sionisty a domem Saudů poskytují přísady pro noční můru. Díky neokonzervativcům zatahujícím Spojené státy do dalšího naprostého chaosu Amerika neviděla poslední pravidelný přísun pytlů s těly na leteckou základnu Dover v Delaware do márnice.
