27. 8. 2014 / Břetislav Olšer / zdroj
Zimní topná sezóna Kyjeva nebude mít dost plynu: Žádný problém; majdanové město vydalo brožurku s návodem, jak přežít zimu a ušetřit co nejvíc vody a elektřiny. To ale zdaleka není jediná zásadní potíž; Ukrajina se totiž neobejde bez ruského plynu a uhlí, jelikož domácí těžbu narušily boje se separatisty. V polovině června zastavilo Rusko dodávky svého plynu; spory ohledně ceny a nezaplacených účtů už Putin zkrátka nepřekousl…
Jaceňuk by si měl vzpomenout na prorocká slova redaktora Luboše Palaty na adresu Ruska, co by se dala tesat do kamene: “My už si i bez toho vašeho plynu nějak poradíme a uleví se nám. Už vás totiž nebudeme potřebovat…” A ejhle, přišla krizka na Matýska – Kdo seje vítr, sklízí bouři. Story o tom, jak se na Ukrajině začal krást ruský plyn, je předlouhá. Napřed byli v roce 2009 uvězněni vedoucí pracovníci Naftogazu, pak přišla na řadu pouta pro Julii Tymošenkovou, po ní ukrajinská policie v minulých dnech zadržela jejího bývalého kolegu šéfa státní plynárenské společnosti Naftogaz Jevhena Bakulina. že připravil stát o čtyři miliardy dolarů (takřka 80 miliard korun). Dnes chybí další miliony kubíků plynu – pouta zatím jen naprázdno cvakají; kdo krade, ten jede…
Už v roce 2008 stála Ukrajina před dilematem; buď zaplatí Rusku za plyn, který blokuje na cestě do Evropy, Topolánek by mohl vyprávět, jak se s Julií objímal, aniž by údajně věděl, že pozorovatelé EU potvrdili, že ukrajinská strana plyn opravdu blokuje. Podle jejich měření „nebyl žádný tlak v plynovodech vedoucích do Evropy“, zatímco na měřící stanici Sudža, kde ruský zemní plyn vstupuje do ukrajinského rozvodného systému, byl tlak 70 atmosfér. Ukrajinci dluh, blížící se třem miliardám dolarů, nezaplatili, Rusko proto zastavilo jeho dodávky a basta, Kyjev mrzne… Suma sumárum: Ukrajina je případ snědeného krámu prezidenta Porošenka a zrádné nevěrnice Julie Tymošenkové. Ostatně, srovnejte si tyto dva příběhy…
Podle románu Ignáta Herrmanna, důvěřivý kupec Martin Žemla, alias Janukovyč, si konečně otevřel svůj vysněný krámek – Ukrajinu. Po nějakém čase si získal plno falešných přátel – EU a USA. Hlavně bývalého rytmistra Kyllijána -ministra – amerického agenta a prezidenta Porošenka, který k němu chodil na dluh pít a vyzvídat, jelikož už ministroval pod Kučmou, Tymošenkovou či Juščenkem. Jeho dluh se začínal pěkně zvětšovat. Později se důvěřivec Žemla -Janukovyč dostal do manželství se zlou Pavlínou Šustrovou – Tymošenkovou. Ta ho začala využívat, a když ji později nachytá při krádeži plynu, a také když zjistí, že Ukrajina je na mizině a úplně vyjedená, odmítne podpis asociační dohody s EU, ale chce ji uzavřít s Ruskem, otráví se, resp. uprchne před vyhrůžkami Majdanu, že bude popraven jako Kaddáfí. A jeho údajní přátelé svedou všechny své dluhy a prohřešky na něho; Ukrajina se tak ocitne před bankrotem, jako zkrátka u snědeného krámu…
Právě prezident Zeman prohlásil, že by rád viděl ve vládě změnu a ministrem Hynka Kmoníčka, ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta ČR, čímž jasně mezi řádky řekl, že Lubomír Zaorálek je na postu ministra zahraničí neschopný vrták a měl by ho vystřídat kariérní diplomat, bývalý český velvyslanec při OSN, v Indii a Austrálii. Osvěžme si paměť; mělo by k tomu dojít již za to, co Zaorálek pronesl v roce 2012 pro HN a další tucet médií: „Ten první případ, za který byla odsouzena na sedm let, se týká smlouvy s Ruskem o plynu, jež byla uzavřena v roce 2009. Trest stihl Tymošenkovou v podstatě za to, že smlouva je nevýhodná pro Ukrajinu. My bychom si měli připomenout, že podpis smlouvy byl naopak výhodný pro nás, protože také díky jemu začal téct plyn do pomalu zamrzávající Evropy. Zároveň byla Tymošenková obviněna z daňových úniků, protože vyváděla prostředky na Kypr. Je velmi pravděpodobné, že překračovala zákonný rámec Ukrajiny. Před Tymošenkovou se otevírá další kauza: vražda Jevgenije Ščerbakova a jeho manželky. Může se opravdu stát, že z vězení už opravdu nevyjde…“
Blíží se podzim 2014 a je zde otázka; může se Ukrajina chlubit alespoň tím, že vlastní největší bohatství, tedy “obilné lány”? Nemůže; už z velké části je koupila Čína, aby měla čím uživit svých miliardu a čtyři sta milionů obyvatel. Nedávno totiž čínská společnost Xinjiang Production and Construction Corps (XPCC) podepsala dohodu s ukrajinskou zemědělskou firmou KSG Agro, že poskytne Číně přes sto tisíc hektarů zemědělské půdy. Tím to však pouze začíná. Rozloha poskytnuté půdy se má postupně zvyšovat až na tři milióny hektarů za několik milionů dolarů.
A další super obchodnický trik; pět oblastí Ukrajiny by mělo být předáno britsko-nizozemské globální petrolejářská společnosti Shell a kalifornskému Chevronu na dobu půl století. Pod nohama krachujících Ukrajinců jim prodali zem, pod níž má být břidlicový plyn. Dluh přes desítky miliard dolarů se prostě nějak vykoupit musí. Ukrajinci však patrně ani netuší, že jim jejich majetek již nepatří. Podle článku 37.2 (b) dohody to stát dovoluje. Lze to vysvětlit stručně a jasně: Pokud Shell prohlásí, že pod vaším domem, firmou, sadem nebo polem se může nacházet břidlicový plyn, budete povinni prodat Angličanům svůj majetek za cenu, kterou oni nabídnou. Veškerý cynismus situace nespočívá ani v tak metodách, uvedených v dohodě s Shell, ale hlavně v tom, že náklady Angličanů na „získání území“ jim budou kompenzovány státem, na úkor zisku z vytěženého plynu.
Majdanský škuner se potápí, kapitán Jaceňuk dostal otázku, zda Ukrajina dokáže přežít bez ruského plynu. „Ne … Situace v zimě bude mimořádně obtížná,“ odpověděl. Ukrajina podle něj bude potřebovat dalších pět miliard krychlových metrů ruského plynu. Dnes má ve svých zásobnících necelých 15 miliard krychlových metrů a snaží se snížit spotřebu z loňských 50 miliard krychlových metrů a zajistit si vyšší dodávky z Evropské unie. Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz si prý pro zimní sezonu dala stranou 3,1 miliardy dolarů, tedy zhruba tolik, kolik činil dluh Rusku za zemní plyn. Proč by to ale dělala, je přece druhým největším producentem uhlí v Evropě.
Ovšem ouha, centrem tamní těžby uhlí jsou Doněcká a Luhanská oblast, kde se již několik měsíců bojuje. A bez dodávek uhlí do elektráren nastávají problémy s elektřinou a topením; jako pohádka o červené punčošce. Ukrajinská armáda dostává nářez od proruských separatistů na východě Ukrajiny, resp. je zde nutnost řadu ukrajinských uhelných dolů omezit či úplně zastavit jejich těžbu. Výše uvedená “břidlicově-plynová” dohoda byla podepsána v Davosu na dobu padesát let; jde o plochy převážně v Doněcké a Charkovské oblasti, o rozloze téměř osm tisíc kilometrů čtverečních. Zcela sem spadají velká města Slavjansk, Izjum, Barvenkovo, obrovský kus Kramatorska, část Družkovki a Balaklei, a také desítky a stovky menších osad. Tedy opět těžce zraněná bojiště, kde se zatím nedá dopravit humanitární pomoc, natož těžit uhlí či břidlicový plyn…A jak tedy situace na inkriminovaných bojištích vypadá? Špatně pro budoucnost klidu zbraní. Obyvatelé Doněcka a Luhanska vzkazují: “Evropa by měla vidět, jak nás kyjevská vláda bombarduje a zabíjí neozbrojené lidi, včera zasáhla ukrajinská armáda nemocnici v Doněcku…” Ví o tom ale kancléřka Merkelová a žádá, českými médii záměrně opomíjený fakt; decentralizaci Ukrajiny, resp. mj. Doněckou a Luhanskou lidovou republiku.
Celkové ukrajinské ztráty do poloviny srpna 2014: cca 25 574 lidí, z toho 15 242 zabitých a zraněných, 158 zajatých, 9 174 dezertérů. Za poslední dny navíc ztratili další tři letadla (MIG-29 a dva SU-25). Takže letectvo majdanské junty je zničeno. Nyní se na Ukrajinu stěhují sovětská letadla (s posádkami) z Polska a řady jiných zemí bývalé Varšavské smlouvy. Kromě toho bylo zabito 135 členů tzv „Černé stovky“ – kárného praporu Pravého sektoru ze západní Ukrajiny, včetně bratra D. Jaroše, a 17. srpna byly zničeny námořní speciální síly, včetně velitele 73. námořního centra speciálního určení a kapitána druhého stupně Alekseje Zinčenko (Očakov, Nikolajevská oblast)…
Z 15 242 lidí zabitých či raněných a 158 zajatých je 4570 extrémistů Pravého sektoru, a to zejména zařazených členů Národní gardy, stejně tak ztráty mezi samotnými vojáky Národní gardy Ukrajiny. Navíc byl pod Slavjanskem zabit náčelník Správy vojenské přípravy Národní gardy generál-major Sergej Kulčickij, v Lisičansku zahynuli velitel praporu národní gardy „Černigov“ plukovník Radijevkij a velitel Kirivigradského praporu národní gardy podplukovník Snicar.
Ruská humanitární pomoc, invaze dle Majdanu…
Bylo to všechno zapotřebí? Přitom stačilo nenechat se vydírat EU, aby NATO bylo na hranicích s Ruskou federací; stačilo jen podepsat smlouvu o spolupráci s Ruskem, které by okamžitě zaplatilo ukrajinské dluhy, nechalo by cenu svého plynu na dávných prominentních sumách a nemuselo by dojít ke krvavé občanské válce. A nyní jiná zlovolnost českých sdělovacích prostředků; když byli v Doněcku a Luhansku v čele tamních téměř stoprocentních “samozvaných” republik místní Rusové, bylo zle, ale když se dnes do čela separatistů dostali místní bojovníci, média to posměšně komentují: Separatistická škatulata, místo Rusů Ukrajinci, přičemž jde pořád o proruské separatisty. Kdyby Ukrajina vrátila ony dlužené tři miliardy Rusku, nemusela by nyní mrznout… A Porošenko by nemusel po měsíci rozpouštět Banderovsko – neonacistický parlament a vyhlašovat mimořádné volby; stejně nula od nuly pojde…
Inu, a že médiím nevadí, když mezi zabitými “skutečnými” Ukrajinci bylo 380 zahraničních žoldnéřů: polská PMC (soukromá vojenská jednotka) „ASBS Othago“ ztratila 164 lidí, americká PMC „Greystone“ 60 lid, americká PMC „Academi“ (do r. 2009 zvaná Blackwater) 130 lidí, pobaltské ženy snajperky – 26 lidí… http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/jiri-bata-ukrajinske-zabery-pro-slabe-zaludky-nestravitelne/
