28. SRPEN 2014 / JIŘÍ BAŤA / zdroj
Jen tak namátkou: John Bok: Putin je lump a zločinec, Zdena Mašínová a další potrefení: Putin je stejný jako Hitler, J. Štětina: Putin je zločinec, naposledy nějaký Dmitrij Tymčuk (prý renomovaný ukrajinský armádní analytik) : Oběsit Vladimíra Putina! Je to vrah!
Zdaleka to nejsou všichni, kteří s absolutním klidem zásobují svými zvrácenými názory naše některé internetové média, zvláště pak Parlamentními Listy. V rámci naší „demokracie“ a svobody slova, které nám zajišťuje platná Listina základních práv a svobod, prostřednictvím těchto a podobných lidí média s vysokou dávkou senzace a populismu, sdělují jejich názory o dění ve světě, tohoto času zaměřených zvláště na události ve východní části Evropy, tedy na Ukrajině a Rusku.
Ti výše jmenovaní i řada nejmenovaných se vyznačují oním statusem „svobody slova“, kterým se bez důkazů, argumentů, prokazatelných faktů a nepochybných a doložitelných zdrojů informací vyjadřují své názory médiím „svobodně“, otevřeně, bez servítek, bez morálních a etických zábran k osobě Vladimíra Putina jen proto, že je to Rus, bývalý komunista (dnes prý hluboce věřící ), bývalý člen KGB, člověk, kterému to na rozdíl od našich politiků „pálí“, který logicky uvažuje, vlastenecky jedná a hájí zájmy ruského lidu. A také, že na rozdíl od mnoha našich politiků, mnohých řiťolezců, černoprdelníků, přizdisráčů, přikyvovačů Západu, ruský prezident Putin realizuje vlastní, ruskou a ruskému lidu prospěšnou doktrínu na pozvednutí slovanského Ruska, které ještě v nedávné době na tom bylo podobně jako dnes Ukrajina. A kde je Ukrajina a kde je Rusko?
Mám-li se otevřeně k těmto lidem vyjádřit, tak nejsou ani tak zatíženi rusofobií, jak by se zdálo, ale spíše zlobou a závistí z dosažených úspěchů, kterých Putin za své éry prezidenta dosáhnul. Tito lidé totiž neříkají, že jim vadí Rusové, tedy ruský lid, o němž se vyjadřují vesměs pozitivně, jim vadí především sám Putin a jeho osobnost, maximálně ještě ruská vláda, která pod jeho vedením realizuje poměrně zdařilý rozvoj Ruska. Vadí jim Putinova popularita a úspěšnost, kterou si však vykládají po svém s tím, že je to despota, prosazující prezidentský systém vládnutí, vytvoření ruského impéria v hranicích bývalého SSSR. Vadí jim, že Putin je úspěšný stratég jak po stránce ekonomické, tak vojenské zkrátka, že je to člověk, který celkem úspěšně hájí zájmy Ruska. A konec konců jim vadí i fakt, že jeho oblíbenost mezi ruskými (a nejen ruskými) občany nebývale stoupla a dnes je někde na 90 procentech, což se o našem prezidentovi (ani vládě) bohužel říci nedá.
Nicméně, jakkoliv má svoboda slova v demokracii své opodstatnění neznamená to, že by se měl dát volný průběh názorům a myšlenkám, které svými urážlivými výrazy a názvy hraničí s morálkou, etikou, s lidskou důstojností a dokonce k otevřenému nabádáním k usmrcení člověka, což je v mnoha státech, včetně našeho, trestné. Takový postoj a průchodnost hodně pokleslým názorům a jejich vyjadřování naznačuje nejen morální úpadek médií, ale i jejich jasný příklon k politice USA, která je rovněž podřízena bezohledným ekonomickým a vojenským zájmům na úkor lidského zdraví a životů. Války v arabských a afrických zemích to jasně dokazují. Naše média jim když ne tleskají, pak se ani nijak nedistancují od způsobů, jakými se v těchto zemích Spojené státy za pomoci svých vojáků nebo vojsk NATO dobývají svých cílů.
V neposlední řadě publikování názorů a tendencí, kterými oplývá zmíněný, tolik v českých médiích hojně citovaný dokonce prý renomovaný „armádní analytik“ (patologický ubožák) Tymčuk, vyvolává řadu oprávněných nesouhlasných názorů a protesty veřejnosti, která nejen kritizuje, ale i odsuzuje média za tuto nepřiměřenou až vulgární otevřenost, kterou by možná ani ve své zemi nebyl schopen uplatnit. O tom, že si média takto kazí reputaci není pochyb. Pokud by redakce médií sledovaly názory čtenářů v diskuzích, dávno by s podobnou provokativní rétorikou musely skončit! Jenže, věci se mají poněkud jinak, oni nejsou placeni za názory čtenářů, ale za co nejprovokativnější, bulvární obsah zpráv a informací. A o tom to je!
