6. 8. 2014 zdroj

Generální ředitel rakouského ropného a plynárenského gigantu Gerhard Roiss v rozhovoru pro vídeňský časopis profil označil pokusy Evropské unie pozastavit stavbu plynovodu Jižní proud za „střelbu do vlastního těla“.

V komentování tématu pokračuje reportér Petr Iskenderov.

Rozhodnutí vedení Evropské unie zavést proti Rusku nový balík sankcí, s novou silou oprášilo otázku o adekvátnosti kroků jejích vůdců. Brusel, který následuje ultimativní požadavky Washingtonu, přichází k „červené linii“, za kterou jeho kroky přinesou škodu jeho vlastním občanům. Tato hranice probíhá po linii spolupráce Ruska a EU v energetické sféře. Pokusy Bruselu tuto spolupráci ukončit budou znamenat úder proti energetické bezpečnosti celé Evropy, protože země EU jsou na energetických surovinách z RF přímo závislé.

Jak v této souvislosti připomenul stálý zástupce RF při EU Vladimír Čižov, „v dohledné perspektivě nelze ruský zemní plyn na trhu EU ničím nahradit“. Podle jeho slov, jsou v EU jenom dvě země, které jsou schopny teoreticky zemní plyn z RF neexportovat. Jedná se o Dánsko a o Velkou Británii.

Vezmeme-li v potaz složitou ekonomickou situaci v Evropě, podniká Gazprom dodatečná opatření, aby zajistil spolehlivost dodávek zemního plynu na evropské trhy. Jedná se především o prioritní realizaci takových perspektivních záležitostí, jako jsou dodávky zkapalněného zemního plynu LNG a rozvoje podzemních zásobníků zemního plynu v Evropě. V rámci prvně zmíněného probíhají aktivní práce na projektu Baltský LNG, který je určen k dodávkám zkapalněného zemního plynu na trhy těch zemí, do kterých Gazprom nerealizuje dodávky prostřednictvím plynovodů. Jedná se o Španělsko, Portugalsko a Irsko. Projekt rozvoje podzemních zásobníků zemního plynu zahrnuje Rakousko, Velkou Británii, Německo a Srbsko. Podle údajů Gazpromu, v současné době jeho kapacity pro skladování zemního plynu v Evropě dosahují 5 miliard metrů krychlových.

A to ještě není vše. Evropská unie nabrala kurs na eskalaci obchodně-ekonomického konfliktu s Ruskem v období, kdy v jejích vlastních řadách vznikají nové problémy. Večer v neděli (3. srpna) Portugalská centrální banka zveřejnila přibližnou cenu záchrany jedné z největších bank v zemi – Banco Espirito Santo SA. Tato cena dosahuje 4,9 miliardy euro. Avšak, dokonce i spěšné volnění této částky nezachrání držitele tzv. neprioritních dlužních úpisů. Experti varují před novou vlnou bankovní krize v měřítku celé eurozóny a před posílením celkové ekonomické neurčitosti.