Režisér Dvořák k zahraniční politice: Jako bych slyšel tu čarodějnici Albrightovou. Číra, Kalousové, Zadolárkové. Loutky kejhají a poslušně konají

27. 8. 2014 / zdroj
Dokumentarista a režisér Václav Dvořák, známý též jako aktivista protestující proti uznání samostatného Kosova a proti politice Evropy a USA vůči Srbsku, v odpovědích pro ParlamentníListy.cz dává najevo svůj kritický názor ke způsobu, jak Západ řeší ukrajinskou krizi. 

Pane režisére, poslední dobou se sice angažujete především proti tzv. církevním restitucím, nicméně svůj zájem o zahraničněpolitické dění jste projevil například dokumentem Uloupené Kosovo, nebo loni na protestu proti americkému zásahu v Sýrii. S jakými pocity nyní sledujete ukrajinskou krizi? Co nebo kdo je podle vás největším viníkem v rozpoutání současného pekla v podobě občanské války?

Když si dáte všechna dostupná fakta do chronologické řady, tak vám vyjde, že hlavním pachatelem ukrajinské krize je NATO a především jeho vedoucí země – Spojené státy. To, že za sebe nechávají bojovat různé ty Pravé sektory, Nebeské sotně, Národní gardu, soukromé armády ukrajinských oligarchů a nakonec i pravidelnou ukrajinskou armádu, to jsou už jen doprovodné detaily. To, že celá mela, která přerostla v občanskou a etnickou válku, začala svérázně vedenými rozhovory eurokomisařů Füleho a Ashtonové o podmínkách přístupu Ukrajiny k EU, na to se už zapomnělo. Pro Obamovu administrativu a její sluhy to ale byla záminka, proč rozpoutat krizi.

Co si myslíte o jednotlivých aktérech, kteří se na Ukrajině buď přímo, nebo politicky na mezinárodním poli angažují? Jak pohlížíte na činnost USA, EU, kyjevské vlády a Ruska v této souvislosti?

Od začátku se v krizi výrazně angažovala americká ambasáda a jejich Státní department. Nejdřív blokovala výhrůžkami ukrajinského prezidenta Janukovyče, aby nepoužil proti demonstrantům policejní sílu. To stálo život přes stovku příslušníků ukrajinské policie, které Pravý sektor upaloval a střílel doslova vestoje. Pak došlo k dohodě, jak vzniklou krizi řešit. Ale Obamova administrativa nechtěla krizi uklidnit, když ji sama rozpoutala. Oni chtějí Ukrajinu za každou cenu. Chtějí tam mít vojenské základny, aby jednou, možná již v blízké budoucnosti, mohli vojensky skočit po Rusku, vojensky ho zničit a pak ovládnout jeho surovinové zdroje. Oni se tím ani američtí politologové moc netají. Velmi ostudnou roli tu sehrává dnešní polská vláda. Na svém území nechala cvičit bojovníky Pravého sektoru, i když je o nich známo, že se hlásí k odkazu Bandery, který vraždil Rusy a Židy, stejně jako Čechy a Poláky. Ostatně, banderovská hesla zaznívala silně na Majdanu a pak i v Nejvyšší radě Ukrajiny a mezi ukrajinskými prorežimními novináři.Prostě dnes stojí na Ukrajině proti sobě zfašizovaní nacionalisté, kterým fandí náš mainstream a „pražská kavárna” a lidé, kteří se banderovci cítí ohroženi na životech – především Rusové, ale ozývají se i Rusíni, Maďaři a volyňští Češi. Smutná je úloha sjednoceného Německa. Nejdřív Ukrajinu podrývalo, lákalo do EU, ale když němečtí politici zjistili, že dnešní ukrajinská junta poslouchá jen ambasádu USA a je schopna přerušit dodávky ruského plynu do Evropy, neplatit dluhy a vyvolat vyhlazovací válku proti vlastním spoluobčanům, tak se toho lekli. Pak ještě chtěli zlého Putina trestat embargem, sankcemi. To se docela povedlo, protože když totéž vyhlásilo Rusko směrem k EU, tak se najednou podělali.

Ono to všechno bude stát hodně. Nejen ztráty v průmyslu a zemědělství, v poklesu životní úrovně mnohých států EU, ale i v tom, že se Rusko a další na něj navázané země ekonomicky přeorientují na jiné trhy a Evropská unie utře. Přitom Rusko je náš přirozený a velký a stále velmi perspektivní obchodní partner. Takže EU bude platit, z dlouhodobého hlediska Rusko posílí, stane se víc soběstačným a samostatným. Bude to v rámci uskupení BRICS. Prostě stane se pravý opak toho, než přihlouplé politické nuly, které dnes vedou EU, chtěly. Bohužel to odneseme my, poznáme to na svých peněženkách a mnozí naši spoluobčané přijdou o práci.

Demonstrace na kyjevském Majdanu loni v listopadu začaly, když tehdejší prezident Janukovyč oproti původnímu slibu odmítl podepsat asociační dohodu Ukrajiny s EU. Je to tedy tak, že vina celého i dnešního problému Ukrajiny leží na Viktoru Janukovyčovi, jehož obrat to celé začal?

Janukovyče se zastávat nechci. Byl to ale legálně zvolený prezident, který v určitou chvíli stál před výběrem. Buď Rusové zaplatí téměř celý ukrajinský státní dluh a budou dodávat energie s velkou slevou, nebo dostanou od EU pouhých pár miliard za to, že zboží EU zničí většinu ukrajinských výrobců. Janukovyč vybral pro Ukrajinu výhodnější variantu a odmítl nabídku EU. A tím začala krize. Zbídačená a rozkradená Ukrajina začala s občanskými protesty v bláhovém domnění, že přistoupením k EU se budou mít téměř okamžitě jako v Německu nebo Holandsku. A když z Majdanu začalo zaznívat silné volání po sociální spravedlnosti a proti oligarchům, nastoupily na Majdan oddíly Pravého sektoru a Kyjev zažil krvavou lázeň. Moci se ujali právě ti oligarchové, proti kterým lidi původně na samém začátku Majdanu vystoupili.

Jak ve vztahu k Ukrajině a souvisejícím otázkám hodnotíte postup vlády, respektive českých levicových politiků, kteří jsou nyní na rozhodujících postech? Co postoje a kroky ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka či prezidenta Miloše Zemana?

Proč si myslíte, že pan Zaorálek nebo pan Zeman jsou levicovými politiky? Já si to nemyslím. Oni mne o tom vůbec nepřesvědčují. Ostatně ukrajinská krize není sporem mezi levicí nebo pravicí. Je to spor mezi politiky, kteří rádi slouží cizí mocnosti a poslouchají na slovo telefonáty z její ambasády, a lidmi, kteří mají ke své národní komunitě větší odpovědnost a chtějí na základě zkušeností samostatnou státní politiku. Podívejte se kolem nás. Takoví politici jsou i na Slovensku, v Rakousku, v Maďarsku, Francii, Španělsku, Itálii a dalších zemích. To jen naši politici jsou marionety, tedy aspoň ti, které nechají vystupovat v masmédiích. Dokonce i srbští politici, kteří se chodí na onu ambasádu navzájem podrážet a pomlouvat, se sjednotili v tom, že žádné sankce EU proti Rusku nebudou akceptovat. Je to proti jejich národnímu zájmu a oni to vědí a ani je nenapadne svému národnímu společenství škodit. Ostatně Zaorálek se Zemanem důsledky své politiky pocítí hned při příštích volbách, které se jich budou osobně týkat. O tom nemám pochyb.

První náměstek ministra zahraničních věcí Petr Drulák koncem května pro LN kritizoval tzv. havlovskou politiku v oblasti lidských práv a dalších oblastí a označil ji za chybnou a škodlivou. Na to nedávno pro Týden.cz reagoval český velvyslanec v Británii a jeden z obhájců tohoto směru Michael Žantovský s tím, že „havlovská politika“ v diplomacii nám například otevřela dveře k mnoha zahraničním investicím. Jak to vidíte vy? Měla by se naše diplomacie vrátit k onomu lidsko-právnímu směru v zahraniční politice?

Michael Žantovský je povoláním překladatel. Měl se toho držet. Bezvadně překládal např. Boba Dylana. To, co předvádí v české politice, je hrůza. Za každým jeho prohlášením jako bych slyšel tu čarodějnici Albrightovou. O jakých investicích mluvil? Jmenoval jednu jedinou? Já vím jen o ztrátách, které parta, do níž patří, způsobila. Rozbití Československa, zničení mnoha průmyslových oborů, zničení zemědělství, vstup do agresivního spolku NATO, kde jsme se stali jedním z cílů pro atomové rakety, které budou jedou odpáleny jako odpověď na útok „naší” Aliance. To všechno jsou ztráty a ohrožení národní bezpečnosti. O čem to tedy Žantovský mluví?

Nebude-li vám vadit má formulace, jste v řadě oblastí představitelem občanské opozice, jste v kontaktu s řadu občanských iniciativ a uskupení. Jak podle vás normální lidé reálně vnímají věci jako dění na Ukrajině, současné Rusko a jeho postup vůči Ukrajině či zahraničně-politický směr USA?

Normální lidé jsou ti, co nečtou noviny a nekoukají na televizi. Normálním lidským instinktem a zkušeností poznali, že se jim lže. Uchovávají si normální zdravý lidský rozum. Ti se projevují na internetu. Mohu konstatovat, že mezi nimi je velký hlad po informacích. O tom svědčí i vysoké návštěvnosti některých serverů, včetně vašich ParlamentníchListů.cz, serverů e-Rapublika, NWOO, Zvědavce, CFP, ale i nedávno založeného serveru Nová republika. To jsou servery, které se snaží přinášet i jiné informace než ty manipulované, ukazovat svět, jaký je a ne jak ho chce vidět administrativa USA. Normálních lidí u nás v Čechách, na Moravě a ve Slezsku stále přibývá a zblbnout je různými manipulacemi bude stále těžší a těžší.
 
Jak vy sám vnímáte současné Rusko a činnost prezidenta Vladimira Putina? Jak reagovat například na realitu výrazného korupčního prostředí v Ruské federaci, určité omezení občanských svobod oproti našim západním zvyklostem, kontrolu médií a podobně?

Rusko je Rusko. Má jiné kořeny a jinou tradici. Vrátilo se do pozice kontinentální velmoci, kterou ztratilo za Gorbačova a především za ožraly Jelcina. Vrátil je tam Putin. Proto ho tak nenávidí někteří evropští, ale především američtí politici a pracháči. Rusko a osobně Putin jim stojí v cestě ke světovládě. Jeho politika vede k oslabení dolaru, oslabení pozice USA a NATO. Putin šlápl na kuří oka oligarchům, kteří rozkrádali jeho zemi. Chodorkovského, bývalého vysokého funkcionáře sovětského Komsomolu, nechal zatknout pár hodin před tím, než ruské národní bohatství – naftu a plyn – prodal nadnárodním korporacím. Doma v Rusku za Putina stouply mnohonásobně platy, důchody, začaly se rozvíjet sociální programy, posílila armáda. Putin je autoritář, novodobý car, ale je to car osvícený, sociálně citlivý a pokračuje v dlouhodobé ruské politice, která má kořeny v historii u carů a careven, u Petra Velikého a Kateřiny Veliké, kteří Rusko pozvedli. Kontinentální velmoc má jiné cíle než námořní, jakými byla Velká Británie a nyní USA. Rusko nechce ovládat základnami celý svět. Rusku stačí mírné, přátelské předpolí. Takové Finsko, Rakousko, Švédsko. Co se týče korupce v Rusku, každý o ní mluví, asi je velká, nevím, nemohu posoudit. Bude to možná asi jako u nás – Janoušek, Rittig, Hrdlička a další jména. Také se jim nic nestalo. Tak co máme co vyčítat Rusku. Všude, kde jsou peníze „až na prvním místě”, je korupce průvodním systémovým jevem, kapitalizmus rovná se korupce. A omezení občanských svobod? Na ruských serverech čtu opoziční názory, autory, kteří nejsou putinovské politice „cara a věrných bojarů” nakloněni. Někteří to dělají za peníze ze zahraničí, jiní z opravdového demokratického přesvědčení. Putin podle amerického vzoru vyžaduje od ruských nevládních organizací, aby uváděly, za čí peníze a v čím zájmu pracují. Co je na tom nedemokratického? Udělal jen to, co je v USA běžné a zákonné. Pussy Riot byly potrestány za hrubou urážku náboženství a obscénnosti na veřejnosti. Dostaly tvrdý trest, ale byly po nějakém čase amnestovány. Podle mne mají Rusové nyní nejvíc demokracie, jakou kdy měli. V historickém kontextu je to také zásluhou Putina a stovek lidí kolem něj. Jeho politika má v Rusku silnou podporu. Jestli ji ztratí, Rusové si ve svobodných volbách zvolí jinou alternativu. Ale bude to jejich volba a ne volba oligarchů či nadnárodních korporací.

 Sankce vůči Rusku byly kvůli postupu prezidenta Putina vůči Ukrajině vyhlašovány několikrát, nicméně až ty poslední bolestivě zasáhly a zasáhnou evropské podniky a patrně i zvýší nezaměstnanost. Stejně tak ruské odvetné sankce vůči Západu. Není to ale tak, jak říkají i někteří čeští politici, že nesmíme v tak důležitém momentu myslet na obchod a peníze, ale uvědomit si, že bojujeme za vlastní svobodu?

Marionety slouží a kejhají, jak jejich loutkovodiči chtějí slyšet. Páni politici, různi ti Černohorští z Číra, Kalousové, Buřtíci a Zadolárkové, co podobná hesla licoměrně vypouštějí jako plyny po svém dobrém trávení, ti si opasky kvůli sankcím utahovat nebudou. Na dlažbu v důsledku zločinné protinárodní politiky půjdou naši lidé, naši dělníci a inženýři, naši farmáři nebudou mít odbyt. Boj na Ukrajině se vede i za naši svobodu, to je pravda. Ale bojuje za ni Doněcká a Luhanská republika a její armády dobrovolníků, a s nimi i dobrovolníci z Itálie, Srbska, Slovenska a  dokonce i jeden učitel tělocviku z Brna. Těm by měly patřit naše sympatie. Bojují proti oligarchům, kteří rozkradli jejich zemi, proti fašistům, kteří chtějí Ukrajinu etnicky vyčistit od všeho ruského, proti kolonizátorům z EU a Nového světového řádu a proti Velkému bratrovi, který chce schlamstnout celý svět. Tohle jsou hrozby dnešního světa a ne Vladimir Vladimirovič a Rusko.