28. 8. 2014 / zdroj
Evropská unie zesiluje nátlak na země, jež nepatří do organizace, aby se připojily k protiruským sankcím. Jako páky používá myšlenku evropské integrace.
Zavedení Ruskem zákazu na dovoz řady potravin vyvolalo v Bruselu poplach. Vedení EU nezajímají ani tak konkrétní ztráty, jako reálná hrozba, že přijde o své pozice na ruském trhu. Sankční válka dřív nebo později skončí, ale místo vývozců EU obsadí země SNS a Jihovýchodní Asie, které mají tradiční těsné vztahy s Ruskem.
Není divu, že Evropská unie unáhluje události, avšak nikoli za účelem zmírnění napětí ve vztazích s Ruskem, nýbrž vytvořením nových dělicích čar a „obchodních front.“ Ultimativní požadavky ohledně připojení k protiruským sankcím byly adresovány zemím, které se jen připravují na vstup do unie. EU neposkytuje žádné dodatečné záruky integrace těchto států, ani aspoň odškodné za nevyhnutelné finanční ztráty, avšak prohlásila, že musí zrušit obchodní a hospodářskou spolupráci s Moskvou.
Bylo by samozřejmě těžké očekávat, že třeba Srbové nebo Moldavané kategoricky odmítnou žádost EU. Avšak jejich státní úředníci prohlásili, že hodlají i nadále rozvíjet spolupráci s Ruskem. Srbský premiér Alexander Vujačič připomněl, že vstup do EU je pro Srbsko strategickým cílem, ale Bělehrad „hodlá zachovat dobré, perspektivní vztahy s Ruskem.“
Podobný postoj má rovněž Republika Srbská, která patří do složení Bosny a Hercegoviny. Její premiérka Želka Cvijanovičová označila výzvy EU za pokrytecké. Je to dost pokrytecké navrhovat uchazečským zemím, jež možná ani neintegrují v nejbližších 20 letech do EU, aby se zdržely čehokoliv, co by jim pomohlo zlepšit své ekonomické postavení, prohlásila. Moldavsko je rovněž proti dialogu s Moskvou jazykem sankcí. Odpovídám za činnost vlády a mohu říci, že vycházíme z nutnosti pokračování dialogu a spolupráce s Ruskem, zdůraznil moldavský premiér Jurie Leanca.
Není divu, že také v řadách samotné EU sílí opozice vůči protiruské politice Bruselu. Jedním z přesvědčených zastánců rozvoje obchodně ekonomických vztahů s Moskvou je maďarský premiér Viktor Orbán. V nedávném projevu k maďarskému diplomatickému sboru prohlásil, že hodlá hledat podporu v ostatních členských zemích unie za účelem zlepšení vztahů s Ruskem.
