18. 8. 2014 / Andrij Stryj / zdroj
Redakce si dovoluje přetisknout provokativní text slovenského publicisty Andrije Stryje. U našich východních kolegů se situace podobná naší a mnohé otázky, vyslovené Stryjem , si žádají i u nás nové odpovědi a ne omleté fráze.
Co když můžete volit jen proto, že to neznamená žádný rozdíl? Co když bez ohledu na to, jak jste volili, elity si jdou stejně svou cestou? Co když koncept „jedna osoba/jeden hlas“ byla jen fikce vytvořena vládou a slouží jen k vašemu podrobení?
Co když demokracie v dnešní podobě je nebezpečím pro osobní svobodu? Co když naše takzvaná demokracie ničí u lidí přirozené chápání práv a důvodů pro vládu a místo toho mění politické kampaně v soutěže krásy? Co když demokracie umožňuje vládě děla všechno, co se jí zachce, protože stále víc lidí chodí do volebních místností, aby podpořili vládu, místo toho aby jí řekli ne?
Co když cílem současné demokracie bylo přesvědčit lidi, že by mohli prosperovat ne díky dobrovolnému vytváření hodnot, ale díky okrádání druhých? Co když jediným morálním způsobem, jak získat bohatství je prostřednictvím dobrovolné ekonomické aktivity. Co v případě, že vláda přesvědčila lidi, že mohou zbohatnout prostřednictvím politické činnosti? Co když ekonomická aktivita zahrnuje všechny produktivní a mírné věci, které děláme dobrovolně? Co když politická aktivita zahrnuje všechny parazitické a destruktivní věci, které dělá vláda? Co když vláda nikdy nevytváří bohatství? Co když všechno, co vlastní vláda bylo ukradené?
Co když byly vlády původně určené na ochranu svobody lidí, ale vždy se změnily na politické a imperialistické podniky, které se snaží rozšířit svou moc, zvětšit svá teritoria a zintenzivnit kontrolu populace? Co když předstírá, že potřebujeme vládu, aby se o nás postarala, je jen fikce páchaná za účelem rozšiřování vlády? Co když naše síla jako jednotlivců a trvání jako kultury jsou podmíněn ne silou vlády, ale množstvím svobod, které od vlády máme?
Co když fatální koktejl velké vlády a demokracie v konečném důsledku vytváří závislost? Co když takzvaná demokratická vláda, když naroste do určité velikosti, začne tlumit a oslabovat lidi? Co když velká vláda tlumí lidskou motivaci a demokraticky je přesvědčí, že jediná motivace, kterou potřebují, je volit a potom se podrobit volbě?
Co když parlament není tak demokratický, jak se zdá? Co když parlamentní volby nesouvisí s parlamentní legislativou, protože se nepočítají hlasování, ale tajné schůzky po hlasování? Co když monstrum Stalin měl pravdu, když říkal, že nejmocnější osobou je ten, který počítá hlasy? Co když hlasování, které se opravdu počítá, se koná v tajnosti? Co když toto je to, proč jsme ztratili naši republiku?
Co když problémem demokracie je to, že většina si myslí, že má právo na cokoli špatné, napsat jakýkoli zákon, zdanit cokoli, regulovat jakékoli chování a získat každou věci, které se jí zachce? Co když největší tyran v historii žije mezi námi? Co když tyran vždy půjde svou cestou, bez ohledu na zákony, bez ohledu na ústavu? Co když je tím tyranem demokratická většina?
Co když vláda desinformuje voliče tak, aby schválila a zdůvodnila cokoli, co che vláda udělat? Co když vláda uplácí lidi penězi, které tiskne? Co když vláda dává práva chudým, daňové úlevy střední třídě a pomáhá bohatým jen proto, aby byli všichni na ní závislí? Co když citlivá republika vyžaduje nejen demokratické hlasování, ale také informovanost a angažovanost voličů, kteří chápou základní principy lidské existence, včetně nezcizitelných individuálních přirozených práv?
Co kdybychom se osvobodili od područí velké vlády prostřednictvím návratu k základním principům? Co v případě, že to Systém nechce? Co v případě, že vláda zůstává stejná, bez ohledu na to, kdo volby vyhrál? Co když máme jen jednu politickou stranu – Velkou Vládní Stranu – a ta má jen různé platformy? Co když všechny platformy chtějí války, daně, bohatství a neustálý růst vlády, ale nabízejí jen mírně odlišné způsoby, jak toho dosáhnout? Co když Velká Vládní Strana přijala zákony, které znemožňují smysluplnou politickou soutěž?
Co když je pravda, že vláda závisí na vytváření víry? Co když si naši předci vytvářeli víru, že král má božský původ? Co když si vytvářeli víru, že je neomylný? Co když vytvářeli víru, že jeho hlas je hlasem Boha?
Co když vláda věří ve vytváření víry? Co když vytváří víru, že lidé mají volební hlas, který může něco změnit? Co když vytváří víru, že zástupci lidu jsou lidem samotným? Co když vytváří víru, že poslanci jsou služebníky lidu? Co když vytváří víru, že všichni lidé jsou si rovní?
Co když vláda vytváří víru, že má vždy pravdu? Co když vytváří víru, že většina se nemůže mýlit? Co když tyranie většiny je pro lidskou svobodu stejně destruktivní, jako tyranie šílence? Co když to vláda ví?
Tak co s tím uděláme?
