23. 7. 2014 zdrojSuverenita a územní celistvost jsou základní, jak jsem již řekl, hodnoty. Jedná se o zajištění nezávislosti a jednoty naší země, spolehlivé obraně území, ústavního systému, včasné neutralizace vnitřních a vnějších nebezpečí. A v dnešním světě jich je dost. Musím poznamenat, že nepochybně, přímé vojenské ohrožení svrchovanosti a územní celistvosti naší země, dnes samozřejmě není. Zárukou je především strategická rovnováha sil ve světě.
My striktně dodržujeme normy mezinárodního práva, své závazky vůči partnerům a předpokládáme, že ostatní země, sdružení států, vojenské a politické aliance (Rusko, díky bohu, není zahrnuto v žádné alianci. To je také do značné míry zárukou naší svrchovanosti. Každá země, která vstoupí do aliance, okamžitě odevzdává část své suverenity. A zdaleka ne vždy to odráží národní zájmy země, ale je to jejich suverénní rozhodnutí), takže doufáme, že i naše národní legitimní zájmy budou brány v úvahu, a sporné otázky, které mají nesporně vždy své místo, vždycky vznikají, budou řešeny výhradně diplomatickou cestou, prostřednictvím jednání. Nikdo se nebude vměšovat do našich vnitřních záležitostí.
Nicméně, v dnešním světě je stále více slyšet jazyk ultimát a sankcí. Samotný pojem státní suverenity eroduje. Nepohodlné režimy, země, které uskutečňují nezávislou politiku, nebo prostě stojí v cestě něčí ch zájmů, jsou destabilizovány. Pro realizaci tohoto jsou v kurzu tzv. barevné revoluce, a pokud budeme nazývat věci pravými jmény – prostě státní převraty vyprovokované a financované zvenčí.
Samozřejmě že důraz je kladen na problémy uvnitř jednotlivých zemí. Problémů je vždy dost, zejména v nestabilních státech, v nezajištěných státech, ve státech se složitým režimem. Samozřejmě, problémy jsou vždycky, jen nechápu, proč se mají tyto problémy využívat k úplné destabilizaci a kolapsu zemí, což v poslední době často vidíme v různých částech světa.
Často se sází na radikální, nacionalistické, nebo prostě na neofašistické, fundamentalistické síly, jak se to stalo, bohužel, v mnoha zemích bývalého Sovětského svazu, a to, co se nyní děje na Ukrajině, prakticky totéž – to, čeho jsme nyní svědky.
Lidé přišli k moci ozbrojenou protiústavní cestou. Ano, po převratu se konaly volby, ale záhadným způsobem se z nějakého důvodu v čele státu opět ocitli ti, kteří financovali nebo uskutečnili tento převrat. A část obyvatel země, která nesouhlasí s tímto vývojem, se také silou snaží potlačit bez jakéhokoli pokusu provést alespoň nějaká jednání.
A vůči Rusku se téměř vyslovují ultimáta: buď nám dovolte část tohoto obyvatelstva, které je i etnicky, i kulturně, i historicky blízké k Rusku, zničit, nebo my budeme ve vztahu k vám uskutečňovat nějaké sankce. Divná logika. A samozřejmě je naprosto nepřijatelná.
Co se týká mimochodem událostí, které jsou spojeny se strašnou tragédií, ke které došlo na obloze nad Doněckem – samozřejmě, ještě jednou vyjadřujeme naši soustrast rodinám zahynulých; je to samozřejmě hrozná tragédie. Rusko bude dělat vše, co závisí na něm, aby se vše plnohodnotně, komplexně a transparentně vyšetřilo. Vyzývají nás k ovlivnění domobrany jihovýchodu. Vše, co je v našich silách, opakuji, určitě budeme dělat. Ale to je zcela nedostatečné.
Včera, když domobranci předávali tzv. černé skříňky, ukrajinské ozbrojené síly uskutečnili tankový útok na město Doněck. Tanky pronikly k vlakovému nádraží – bylo ostřelováno. Mezinárodní odborníci, kteří přijeli na místo tragédie, nemohli ani vystrčit hlavu. A domobranci přece sami sebe neostřelují.
Ostatně je přece zapotřebí vyzvat i kyjevskou vládu, aby respektovala základní normy slušnosti a zavedla pro vyšetřování alespoň na nějakou krátkou dobu příměří. My budeme samozřejmě dělat vše, aby vyšetřování úspěšně proběhlo.
To je důvod, proč Rusko podpořilo rezoluci Rady bezpečnosti, kterou navrhla Austrálie. Budeme i nadále v kontaktu se všemi partnery na řešení problémů pro úplné komplexní vyšetření. Ale pokud bychom se měli vrátit k podobným scénářům, pak je to rozhodně nepřijatelné a kontraproduktivní. To ničí moderní světový řád.
Samozřejmě, že takové metody ve vztahu k Rusku neprojdou. Recepty, které platí pro slabé země, nezajištěné země, které jsou zasaženy vnitřními rozpory, konflikty, u nás nezafungují. Naši lidé, občané Ruska to nedovolí a nikdy nepřijmou.
Ale snahy destabilizovat společensko-politickou situaci, tak či onak oslabit Rusko, zasáhnout zranitelné, problémové oblasti, jsou a budou samozřejmě uskutečňovány s tím, aby nás v první řadě učinili poddajnými při řešení problémů na mezinárodní scéně v zájmu jiných států.
Budou použity tzv. mechanismy konkurenčního boje na mezinárodní scéně (to platí i pro hospodářskou a politickou sféru), k tomu využijí možnosti speciálních služeb; využijí se moderních informační a komunikační technologie, kanály závislých, “konformních” nevládních organizací – mechanizmy tzv. měkké moci. To vše, jak se zdá, se v některých zemích chápe jako demokracie.
Musíme adekvátně reagovat na tyto výzvy a co je důležitější, pracovat systémově, řešit problémy, které obsahují potenciální rizika pro jednotu naší země a společnosti.
V posledních letech jsme výrazně posílili naše státní a veřejné instituce, základy ruského federalismu, pokročili jsme v oblasti regionálního rozvoje, v řešení hospodářských a sociálních problémů; zvýšila se efektivita justičních a zvláštních služeb v boji proti terorismu a extremismu; utváří se moderní základy národnostní politiky, upravují se přístupy v oblasti vzdělávání a výchovy; probíhá neustálý boj s korupcí – to vše garantuje naši bezpečnost a suverenitu.
Nicméně nesmíme oslabit pozornost k těmto otázkám. V případě nutnosti je zapotřebí rychle vypracovat a realizovat další opatření. U všech uvedených oblastí musíme mít dlouhodobý akční program, strategické výhledové dokumenty a řešení.
V této souvislosti bych rád upozornil na několik priorit.
Za prvé – je to důsledná práce v oblasti posílení mezinárodní shody, gramotné migrační politiky, tvrdé reakce na nečinnost funkcionářů nebo trestné činy, které mohou být spuštěny konflikty mezinárodního ( etnického) původu.
Jsou to úkoly na všech úrovních státní správy, od federální po obecní. A samozřejmě že je nezbytné, aby aktivní postoj zaujímala naše občanská společnost, aby reagovala na porušování lidských práv a svobod, s cílem přispět k předcházení radikalismu a extremismu.
Právě od občanské společnosti očekáváme účinnou pomoc při zdokonalování systému státní správy v oblasti národnostní politiky, a co je obzvlášť důležité, při výchově mladých lidí v duchu vlastenectví a odpovědnosti za osud vlasti. To je to, o čem jsme nedávno podrobně diskutovali na zasedání Rady pro mezinárodní vztahy.
Mimochodem zde chci říci, že se budeme spoléhat na občanskou společnost, nikdy nepřipustíme myšlenku, aby se zlepšení naší práce ve všech těchto oblastech uskutečnilo cestou zavádění tzv. tvrdých opatření, v žádném případě touto cestou nepůjdeme – v první řadě se budeme opírat o občanskou společnost.
Druhým důležitým úkolem je ochrana ústavního systému. V celém Rusku musí být zajištěna nadřazenost Ústavy, jednota ekonomického a právního prostoru. Přesně stanovené ústavou federální normy jsou nedotknutelné a nikdo nemá právo porušovat zákon a narušovat práva občanů.
Je důležité, aby všichni Rusové, bez ohledu na to kde žijí, měli stejná práva a rovné příležitosti. To je základem demokratického systému. Je nutné striktně dodržovat zásady dané ústavou, k tomu budovat jasný systém státní moci, snažit se, všechny její složky působily jako jednotný celek, jasně a systematicky, včetně posilování místní moci v rámci celého státního mechanismu Ruska. A samozřejmě, upevnění ruské státnosti musí napomáhat zlepšení efektivity soudnictví, prokuratury, kontrolních a dozorčích orgánů.
Třetí klíčovou oblastí je stabilní a vyvážený hospodářský a sociální rozvoj. V tomto případě je nezbytné vzít v úvahu územní, regionální faktor. Co je to: musíme zajistit prioritní rozvoj strategicky důležitých oblastí, včetně Dálného východu a dalších oblastí; současně se musíme snažit snížit ostré rozdíly mezi federálními subjekty ve stavu ekonomické základny, kvality života lidí. To vše je třeba vzít v úvahu při zpracovávání federálních a oborových programů, při zdokonalování mezirozpočtových vztahů, při tvorbě plánů na rozvoj infrastruktury, umístění nových výrob a vytváření moderních pracovních míst.
A ještě si myslím, že bychom měli zvážit další kroky ke snížení závislosti národní ekonomiky a jejího finančního systému na nepříznivých vnějších faktorech. Mám na mysli nejen nestabilitu na světových trzích, ale také možná politická rizika.
Za čtvrté. Nejdůležitějším garantem suverenity a územní celistvosti Ruska zůstávají naše ozbrojené síly. Budeme vhodně a přiměřeně reagovat na přiblížení vojenské infrastruktury NATO k našim hranicím, nenecháme bez povšimnutí zavedení globální protiraketové obrany a narůstání zásob strategických nejaderných vysoce přesných zbraní.
Často nám říkají, že systém protiraketové obrany – to je obranný systém. Ne, je to útočný systém, je to součást útočného obranného systému Spojených států, která je umístěná na periferii. Ať už říkají naši zahraniční kolegové cokoliv, jsme si dobře vědomi toho, co se děje ve skutečnosti: fakticky se skupiny vojsk NATO na území východoevropských států demonstrativně posilují, včetně vod Černého a Baltského moře, narůstá rozsah a intenzita operačního a bojového výcviku. V tomto ohledu je třeba plně a včas realizovat všechna plánovaná opatření k posílení obrany země, samozřejmě včetně Krymu a Sevastopolu, kde vlastně musíme zcela obnovit vojenskou infrastrukturu.
