USA nemají důkazy o ruské účasti na tragédii boeingu.

Tereza Spencerová
23. 7. 2014 Literárky
Po několika dnech obviňování Ruska z účasti na sestřelení malajsijského letadla nad Doněckem a slibů, že pro tato tvrzení budou zveřejněny důkazy, americké tajné služby přiznaly, že — ani v době globálního špiclování NSA — žádné takové důkazy neexistují.
Představitelé amerických zpravodajců v noci na středu připustili, že „neexistují důkazy“, které by Rusko s katastrofou boeingu spojovaly. Jak popisuje agentura AP, činitelé tajných služeb, kteří si nepřáli být jmenováni, byli na tiskové konferenci „opatrní ve svých hodnoceních, přičemž konstatovali, že zatímco Rusové separatisty na východě Ukrajiny vyzbrojovali, USA nemají přímý důkaz, že raketa použitá k sestřelení letadla pocházela z Ruska“. S odkazem na zachycené rozhovory a obrázky rebelů ze sociálních médií, na „jejichž verifikaci se stále ještě pracuje“, uvedli, že raketou mohl být typ SA-11. „Činitelé ale konstatovali, že nevědí, kdo raketu odpálil, nebo zda byl na místě přítomný nějaký ruský operativec,“ uvádí AP. Ohledně otázky, kdo raketu odpálil, „neznáme jméno, neznáme hodnost a nejsme si stoprocentně jistí ani národností,“ podotkl jeden z činitelů. „Okamžik odhalení ve stylu Perryho Masona nečekejte.“ Není navíc jisté, zda osádka raketové baterie prošla výcvikem v Rusku, dodali experti, byť Rusko podle nich v posledních týdnech vystupňovalo vyzbrojování a výcvik rebelů, což má pokračovat i nyní.

„Bez ohledu na neurčitost“ některých detailů zastávají zpravodajští činitelé názor, že tvrzení o rebelech coby pachatelích je „solidní“, uvádí AP s tím, že podle nich nejspíš šlo o omyl rebelů. „Jiné scénáře – jako že letoun sestřelila ukrajinská armáda – jsou podle nich nepravděpodobné, protože v dostřelu nebyl žádný ukrajinský raketový systém,“ shrnuje agentura, byť ruské ministerstvo obrany před dvěma dny zveřejnilo satelitní snímky, které mají dokazovat pravý opak.

Jedinou vazbu s Ruskem tak zpravodajské služby vidí v tom, že Rusko „vytvořilo podmínky“ pro válku na Ukrajině, v níž byl pak letoun následně sestřelen.

Prezident USA Barack Obama bez ohledu na názor zpravodajských organizací, který musí znát už od sestřelení letounu minulý čtvrtek, nicméně dál pokračuje s tezí, že „nikdo nepopírá“, že malajsijský letoun byl sestřelen ruskou raketou a že rebelové k tomu byli vycvičeni v Rusku. Zástupce prezidentova poradce pro otázky národní bezpečnosti Ben Rhodes prohlásil, že USA stále pracují na tom, aby určily, zda má raketový útok „přímou vazbu“ na Rusko. „Myslíme si, že prezident Putin a ruská vláda nesou odpovědnost za podporu separatistům, za zbraně, které jim dodali, za výcvik, který jim poskytli a za celkovou nestabilní situaci na východě Ukrajiny,“ prohlásil.

Barack Obama v noci na dnešek v telefonickém rozhovoru s nizozemským premiérem Markem Ruttem vyzval Evropu k zesílení sankcí proti Rusku s tím, že Moskva musí „zaplatit dodatečnou cenu“ za podporu teroristů na východě Ukrajiny. Mezi členy EU to ale mezitím vře. Zatímco Británie tlačí na Francii, aby zrušila prodej vrtulníkových lodí Mistral Rusku a podle Spojených států takový obchod rovnou „nelze dopustit“, Paříž do Londýna vzkázala, aby si Britové hleděli svého a nejprve se vypořádali s miliardami od ruských oligarchů v londýnské City. BBC mezitím hlásí, že britská vláda zrušila jen 31 licencí na vývoz zbraní do Ruska a 251 licencí dál platí, z čehož vyplývá, že zatímco by Francie své zbraně neměla do Ruska prodávat, ty britské stejným směrem proudí dál.

Lze očekávat, že rozpory mezi členskými státy EU ještě zesílí, neboť Rusko „všem zainteresovaným stranám“ v Bruselu předalo k prostudování své dokumenty týkající se katastrofy malajsijského boeingu.

Důležitá slova nicméně v Bruselu pronesl ukrajinský ministr zahraničí Pavel Klimkin, podle něhož lze oboustranné příměří na východě Ukrajiny vyhlásit s jediným cílem, a tím je obnovení územní celistvosti země. Kyjev tím se souhlasem Washingtonu podle všeho dává najevo, že konflikt odmítá řešit jednáním. Válka bude pokračovat.