Peter Iskenderov
1. 7. 2014 Zvědavec
24. června prezident Vladimir Putin zakončil svoji návštěvu Rakouska – druhou zahraniční cestu poté, co se situace na Ukrajině zhoršila. Na počátku června odjel do Normandie, aby se tam zúčastnil 70. výročí dne D. Zahájení „druhé fronty“ uštědřilo velkou ránu USA vedené protiruské evropské alianci. Summit v Rakousku položil základy pro další spolupráci Ruska se západními partnery.
Pan Putin projednával s prezidentem Heinzem Fischerem, federálním kancléřem Wernerem Faymannem a rakouskými podnikateli širokou škálu záležitostí. Situace na Ukrajině a South Stream rozhovorům dominovaly. Je veřejným tajemstvím, že mnoho západních vůdců vnímá tyto záležitosti jako provázané. Spojené státy a Evropská unie nedávno zintenzivnily snahu zmařit plány Ruska u South Stream. V důsledku toho Bulharsko již zastavilo výstavbu plynovodu; vláda Srbska má tuto záležitost na své agendě také. Sergej Lavrov se setkal se svým srbským protějškem Ivicou Dačičem. Oba potvrdili záměr postupovat u výstavby v souladu s dosaženými dohodami (1).
Za těchto okolností je příhodná doba, aby ty členské státy EU, které chápou význam spolupráce s Ruskem, pozvedly hlas a řekly, že tato záležitost je příliš klíčová a životně důležitá na to, aby byla závislá na výkyvech zahraniční politiky. Rakousko není samo. Prezident Fischer projekt South Stream obhajoval a uvedl, že “nikdo mi nedokáže říct, proč… plynovod, který prochází státy NATO a EU, nemůže vést 50 kilometrů přes rakouské území“. Podle něj je tento projekt prospěšný a užitečný. Pokud má být Rakousko káráno za účast v něm, pak musí být vystaveny kritice i Bulharsko, Srbsko, Maďarsko a spousta evropských společností (2).
Uprostřed rostoucího napětí ohledně této problematiky generální ředitel OMV Gerhard Roiss řekl, že realizace projektu plynovodu South Stream by měla být urychlena (4). Podle něj „zajistí energetickou bezpečnost Evropy, a především Rakouska“. Plynovod South Stream by měl mít vyjímku z požadavků EU na plynovody, řekl Gerhard Roiss, gen. ředitel rakouské společnosti OMV, deníku WirtschaftsBlatt 23. června. „Nepochybně musí být vše provedeno v souladu s evropskými zákony, ale mohou existovat vyjímky,“ řekl. Roiss věří, že Evropská unie by měla probírat takovéto vyjímky s ruským Gazpromem a že jednání o projektu by měla být urychlena, a nikoliv zastavena. Před jistou dobou se Rakousko účasti na projektu vyhýbalo. Nyní se pokouší chytit vlak. Problém je známý. Rakousko si pamatuje na zimu 2008-2009 (5). Podnikatelský sektor země je tradičně ochotný zúčastnit se mnoha podniků. Aleksej Miller, předseda Gazpromu, a Gerhard Roiss, gen. ředitel OMV, podepsali během návštěvy akcionářskou dohodu o společné projektové společnosti South Stream Austria. Tato dohoda předjímá spolupráci obou stran při výstavbě rakouské části plynovodu South Stream, s roční kapacitou 30 až 32 mld m3, vedoucího od maďarské hranice do Baumgartenu.
Asistent ruského prezidenta Jurij Ušakov řekl, že dokument specifikuje řadu administrativních záležitostí, jako strukturu společnosti, řízení a dělení zisku (6).
Pouhých 20 hodin před začátkem návštěvy podepsaly strany přes dvacet dohod různého druhu. Generální ředitel Diamond Aircraft Industries Christian Dries to řekl politikům v Bruselu bez obalu. Když komentoval průlom v ekonomických vztazích s Ruskem, řekl, že sankce jsou špatnou politikou. Partneři by si měli sednout ke kulatému stolu a probrat problémy společně. Obzvláště až bude spolupráce s Ruskem tak intenzivní. Na pařížském aerosalonu minulý měsíc Rostech oznámila fúzi s rakouským Diamond Aircraft a začne s výrobou nového 19 místného užitkového letadla, určeného pro místní letecké služby v Rusku.
Gerfried Thuer, z Rhomberg Sersa Rail Group, řekl, že vše je to politika, ale že byznys potřebuje dialog, takže podporujeme plodnou spolupráci s ruskými partnery (7).
Co se týká Ukrajiny, nadešel čas pro větší roli předních mezinárodních organizací. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě je zcela jistě jednou z nich. Široce se věří, že její role v poslední době silně poklesla a omezuje se hlavně na dohled na volby v různých zemích. Tu a tam vykazuje předpojatý a tendenční přístup. Tato bezpečnostní organizace nedokázala zabránit, nebo zastavit, krizi zažehlou na Ukrajině. Na východě se vedou zuřivé boje, zatímco Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se jako obvykle soustřeďuje na něco, co lze jen stěží považovat za daných okolností za vážnou věc. Například měla napilno při pořádání kulatých stolů a setkání expertů, kde se žvanilo o ničem a pronášely se sáhodlouhé projevy bez jakéhokoliv smyslu.
Didier Burkhalter, úřadující předseda OSCE, musel čelit tvrdým otázkám ohledně užitečnosti a důvěryhodnosti organizace, které šéfuje. „Náš přímý kontakt a dialog je velmi důležitý,“ řekl na setkání s prezidentem Putinem v Rakousku. Předseda OSCE považuje za nezbytné učinit aspoň nějaký pokrok na cestě nacházení řešení u záležitosti Ukrajiny v příštích několika dnech, uvádí RIA Novosti. „Právě nyní jsme ve velmi delikátní fázi a je nezbytné, abychom v příštích pár dnech nalezli aspoň nějaká řešení, a doufám, že všechny strany k tomu přispějí,“ řekl Burkhalter na setkání s hlavou Ruska (8).
V žádném případě nemůže západ vyřešit problémy Ukrajiny bez Ruska. Stojí za zmínku, že 23. června Rada EU nedokázala učinit žádné rozhodnutí a zpřísnit sankce proti Rusku. Holandský ministr zahraničí Franz Timmermans při příjezdu na setkání ministrů zahraničí zemí Evropské unie řekl: Rozhodnutí o sankcích nebudou učiněna dnes.“ (9) Evropská unie evidentně potřebuje přestávku, aby si promyslela další akce.
Rusko je frustrováno Evropskou unií a tím, co činí. Ruské ministerstvo zahraničí vydalo zvláštní prohlášení věnované výročí Dohody o partnerství a spolupráci Rusko-EU, které uvádí, že současná politika Evropská unie podkopává strategickou povahu tohoto partnerství. Je škoda, že se Evropská unie rozhodla zastavit úsilí dosáhnout podpisu dohody Rusko-EU, namísto Dohody o partnerství a spolupráci. Práce na přípravách dokumentu, který měl upevnit vztahy vzájemně prospěšné pro občany a podnikatelské kruhy Ruska a Evropské unie, byly zrušeny, ke škodě strategických zájmů celé Evropy (10).
Důvody této politiky jsou známé. Některé kruhy v Bruselu se pokouší hrát „proti-ruskou“ kartou v době, kdy není Evropská unie schopna odmítnout roli poslušného mladšího partnera Spojených států. Je čas, aby si v EU vyvodili závěry…
