Tereza Spencerová
10. 7. 2014 Literárky
Po třech dnech leteckých útoků se připravuje pozemní agrese, cíle války proti zablokovanému pásmu Gazy zůstávají ale nejasné.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu armádě nařídil „ještě zintenzivnit“ současné nálety na pásmo Gazy, v němž uvězněno blokádou přežívá 1,7 milionu lidí. První tři dny náletů si zatím vyžádaly 81 lidských životů, včetně nejméně 18 dětí. Izraelské letectvo přitom už nyní konstatuje, že za první dva dny zasáhlo více cílů, než během týdenních náletů v listopadu 2012. Mluvčí armády tvrdí, že vojáci mají v hledáčku „tisíce“ dalších cílů v Gaze, které mohou být zasaženy ještě před očekávaným pozemním útokem. A to, že se pozemní invaze chystá, potvrdil i prezident Šimon Peres, podle něhož se tak stane „hodně brzy“, neb je to „logické vyústění“ současného konfliktu s Hamasem.
Co je ale cílem nynější agrese, není příliš jasné. Některé zdroje tvrdí, že účelem je „ochromit“ Hamas, ministr obrany Moše Ja´alon zase tvrdí, že cílem je „zajistit bezpečnost izraelských občanů“, a Netanjahu mimoděk přiznává, že z Gazy vylétly první rakety na Izrael až po dvou dnech náletů, a navíc je ani neodpálil Hamas. A proč tedy Izrael vyprovokoval nynější střet? Původně to měla být „odveta“ za vraždu tří kolonistických teenagerů na okupovaném Západním břehu, ale nikdo neupřesnil, jakou souvislost měl tento zločin s Hamasem.
Od roku 2007, kdy Hamas po volbách ovládl pásmo Gazy, je to už sedmá velká vojenská agrese, a obě strany se jako už tradičně obviňují z toho, že ten druhý je agresor, zatímco „my se jen bráníme“. Netanjahu nicméně pozvedl argumentační střet na novou úroveň, když obvinil Hamas z „dvojnásobného válečného zločinu“ s tím, že nese zodpovědnost za podomácku vyrobené rakety, které bez větších škod dopadají na Izrael, ale i za všechny civilní oběti izraelských náletů. Jerusalem Post pak citoval nejmenovaný vládní zdroj, podle něhož je na vině taky šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, protože „nepřiměl své partnery z Hamasu ke zdrženlivosti a aby přestali unášet a vraždit izraelské teenagery a odpalovat raketové salvy na Izrael. Taková zdrženlivost by tomu všemu mohla zabránit.“ Zkrátka, Palestinci si za to mohou sami. Jak v úvodníku nazvaném „Pošlete Gazu do doby kamenné“ konstatuje list Israel Hajom, izraelské vedení prokázalo „zdrženlivost a zdravý úsudek před tím, než nařídilo armádě útok“, neboť si je vědomo, že „není jiné volby“.
Obamova administrativa izraelské útoky na lidi uvězněné v zablokované Gaze podporuje, ale „varuje“ prý před pozemní invazí. Kuriózní scénka se pak odehrála na pravidelném brífingu amerického ministerstva zahraničí, na němž mluvčí Jen Psakiová „rozhodně odsoudila pokračující raketové útoky teroristické organizace na Izrael“:
Otázka: „Máte za to, že Palestinci v Gaze mají právo se bránit?“
Odpověď: „Myslím – nejsem si jistá, kam míříte.“
Otázka: „Ptám se vás: Mají právo bránit se proti izraelské agresi?“
Odpověď: „O čem to přesně mluvíte? Je tu nějaká konkrétní událost nebo…?“
Otázka: „Mají právo odpovědět na to, že je Izrael ostřeluje raketami a bombarduje jejich domy, jejich místa, kde žijí, jejich školy?“
Odpověď: „Mluvíme o útocích teroristické organizace. Nemyslím, že máte…“
Otázka: „Ne, žijí tam přece i obyčejní lidé…“
Odpověď: „…my ale mluvíme o tom, co se tam děje.“
Otázka: „Chci říci, souhlasíte, že je obyvatelstvo v Gaze terčem…“
Odpověď: „Určitě, a jak už jsem řekla, hrozba pro civilní obyvatelstvo je naší velkou starostí. A proto se snažíme vyzvat obě strany k deeskalaci…“
Ve stejném duchu vidí situaci i část západního mainstreamu, podle něhož je to Izrael, kdo je „pod obnovenými útoky Hamasu“, zatímco lidskoprávní aktivistka Elizabeth Tsurková z Tel Avivu konstatuje: „Létají na nás vesměs jen podělané rachejtle. Gazany zavalujeme těžkými bombami. My máme protibombové kryty, sirény, Iron Dome. Oni nemají nic.“
Nicméně, ono „nic“ není až tak přesné, protože se objevují zprávy o novém oddílu potápěčů z řad Brigád Kásim, kteří měli podniknout překvapivý útok na blíže neurčenou izraelskou námořní základnu. Byli přitom sice zabiti, ale novinkou jejich akce přece jen je. Svou operaci nazvali „10. ramadán“ na památku egyptských vojáků zabitých ve válce z roku 1973. Egypt přitom až dnes dočasně otevřel pohraniční přechod v Rafahu, aby umožnil evakuaci zraněných obyvatel Gazy.
A stručně k ostatním tématům z regionu:
— V Sýrii byly v oblasti, odkud vládní armáda vytlačila rebely, objeveny dvě nádoby se sarinem. Prý se tak ale stalo už v loni v srpnu, ale OSN informaci zveřejnila až nyní. Rebelové zmasakrovali vesničany v provincii Hamá, zatímco vládní armáda spolu s oddíly Hizballáhu dál získává navrch kolem Aleppa. Z provincie Idlíb mezitím asi tisícovka džihádistů i s deseti tanky zamířila na východ do Rakká, aby se přidali k Islámskému chalifátu. Washington vyzývá Evropu, aby zabránila svým občanům bojovat v Sýrii. Novým vyslancem šéfa OSN pro Sýrii byl po neúspěšném Lachdaru Brahímím jmenován Staffan De Mistura. A Ahmada Džarbu vystřídal v pozici „prezidenta“ syrské exilové (americké) opozice Hádí Bahrá, v USA vystudovaný inženýr s úzkými vazbami na Saúdy.
— Irácká vláda informovala OSN, že radikálové z Islámského chalifátu na univerzitě v Mosulu ukořistili asi 40 kilogramů uranu určeného k vědeckým účelům. K tomu do rukou IS padla i bývalá chemická továrna, v níž se produkovaly chemické zbraně. V provincii Bábil byla nalezena těla 53 spoutaných mužů se zavázanýma očima. Zatím nejsou zřejmí ani pachatelé a neví se přesně ani to, zda oběti byli sunnité či šíité. Jisté je jen to, že to byli lidé.
Krátké video, na němž člen Islámského chalifátu – v souladu s ahistorickou filosofií IS — ničí v Mosulu na hřbitově náhrobek starozákonního proroka Jonáše, arabsky Júnise:
— Jordánská vláda tváří v tvář hrozbě IS zahájila nábor do armády. Na saúdské území dopadly z Iráku tři náboje z granátometu. Z jihu na Saúdy tlačí hútijšrí šíitští rebelové, kteří po těžkých bojích obsadili pohraniční město Amrán.
— Obamovi se vzepřel už i Bahrajn, nejmenší arabský stát — ostrov má jen něco přes 600 kilometrů čtverečných – a vypověděl vysokého amerického diplomata za to, že se setkal se zástupci místních šíitů. Ti tvoří většinu obyvatel Bahrajnu, ale vládne jim sunnitská královská diktatura, která proti svým občanům vede už třetím rokem nevyhlášenou válku, a je přitom pod přímým vlivem Saúdů…
— Oba kandidáti v afghánských prezidentských volbách hlásí své vítězství, objevují se spekulace, že těžce zkorumpované „volby“ mohou vést až k občanské válce.
— Evropská unie si pochvaluje, že Káhira zrušila dotace na pohonné hmoty. FAO ale upozorňuje, že se zrušením dotací přijde i zdražení potravin… a hlad.
Tož tak.
