Evropa se snaží naladit Kyjev na mír, USA ho zatahují do války

Andrej Feďašin
5. 7. 2014    zdroj
USA budou dělat všechno, co se dá, aby zachovaly napětí na Ukrajině, přinejmenším do září, až se budou sestavovat rozpočty evropských zemí a  EU. Potřebují v Evropě nestabilitu, aby prosadily uvnitř EU zvýšení rozpočtů na obranu a příspěvků do NATO. Druhou součástí tohoto kurzu je nahrazení ruského plynu břidličným plynem z USA.


Německo, Rusko a Francie neztrácejí naději na to, že se jim podaří přemluvit Kyjev, aby prodloužil režim příměří na jihovýchodě země.

Za tímto účelem byla 2. července večer svolána v Berlíně mimořádná schůzka ministrů zahraničních věcí Německa, Ruska, Francie a Ukrajiny. S iniciativou jejího svolání přišel německý ministr zahraničních věcí Frank-Walter Steinmeier.

Rozhodnutí Kyjeva přerušit příměří označil za zklamání. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Marie Harfová naopak na nedávném briefingu prohlásila, že USA podporují rozhodnutí Petra Porošenka zrušit režim příměří a přerušit konzultace s povstalci. Na pozadí mírové aktivity Evropy je pasivita Spojených států zvlášť patrná. Moskva má za to, že Washington se rozhodl pro válku a byl to právě on, kdo naladil na vojenské řešení prezidenta Porošenka.

Prezident Putin prohlásil, že až dosud měl Porošenko šanci ospravedlnit své zvolení a nastolit mír na Ukrajině, teď ale tuto šanci velice rychle ztrácí. Na poradě ruských velvyslanců v Moskvě Vladimir Putin řekl:

-Prezident Porošenko se bohužel rozhodl obnovit bojové akce a my – když říkám my, mám na mysli sebe i své kolegy z Evropy – jsme ho nedokázali přesvědčit o tom, že cesta k pevnému a dlouhodobému míru nemůže vést přes válku.

V Kyjevě dokonce ani neprojednávali nedávný návrh prezidenta Putina rozmístit na ruských hraničních přechodech na hranici s Ukrajinou zástupce ukrajinské pohraniční služby a pozorovatele z OBSE. A Moskva přece v podstatě navrhla Evropě a Kyjevu, aby byly hranice Ruska plně kontrolovány, aby byla odstraněna veškerá podezření týkající se údajné vojenské pomoci poskytované Doněcku a Luhansku. Kyjev ale odmítl tento bezprecedentní návrh přijmout.

Evropští diplomaté v soukromých rozhovorech přiznávají, že pro kyjevské emisaře jsou teď jednání s Evropany, tak říkajíc mezi čtyřma očima, zcela zjevně nekomfortní. Mají dojem, že je to proto, že by jim chyběli jejich „američtí průvodci“.

USA mají na Ukrajině dalekosáhlé plány, ve kterých není bohužel místo pro demokracii a spokojený život Ukrajinců, je přesvědčen člen zahraničního výboru ruské Rady federace Igor Morozov.

Podle oficiálních údajů ruské strany uprchlo od začátku kárné operace z Ukrajiny do Ruska přes 250 tisíc lidí. Asi 100 tisíc už požádalo o azyl nebo ruské občanství. Podle údajů správy vysoké komisařky OSN pro uprchlíky uprchlo z jihovýchodu Ukrajiny do Ruska 110 tisíc lidí. 54 tisíc obyvatel regionů Donbasu a Luhanska označila tato správa za „vnitřní uprchlíky“. Rozdíl v číslech se dá vysvětlit tím, že mnohé tisíce prchajících Ukrajinců mají v Rusku příbuzné a na mocenské orgány se se žádostí o pomoc neobracejí.