Dluhy USA mohou pohřbít světovou ekonomiku

Na začátku července se dvě okouzlující dámy sešly k nenucené debatě v jednom z washingtonských konferenčních sálů – Christiane Lagardeová, generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu, a Janet Yellenová, předsedkyně Rady guvernérů Federálního rezervního systému. V jedné části rozhovoru se Lagardeová ptala Yellenové, co hodlá dělat se stínovým bankovním sektorem. Lagardeová opáčila, že tento problém je pro ně velkou výzvou. Vysvětlila, že musí pochopit, že i po přijetí zákonodárných omezení se může stát, že se situace vymkne kontrole, a oni to nezvládnou. Pak nastane velký a prozatím neřešitelný problém.

Za tímto frazeologickým tangem se skrývá jeden nepříjemný fakt. Pyramida státních a soukromých dluhů USA už narostla do takové výše, že jeden náhodný pohyb může pohřbít celou světovou ekonomiku. Krizi trvající šestý rok nezastavily ani nulové, ani záporné procentní úrokové sazby, a dokonce ani kvantitativní uvolňování. Injekce virtuálních dolarů a eur do bankovního sektoru vedly k růstu burzovních kurzů, ale nijak se neprojevily ve výrobě, globální poptávce, ani v růstu nezaměstnanosti. Světové hospodářství se definitivně změnilo v obrovské kasino. Jestliže v roce 2008 celkový objem derivátů a riskantních spekulativních kontraktů činil 500 trilionů dolarů, ke konci roku 2014 se tato cifra přiblíží dvěma kvadrilionům USD. Jak je možné odepsat takovou sumu? Veronika Krašeninikova, politoložka, členka Veřejné komory Ruské federace, generální ředitelka Institutu zahraničního výzkumu a iniciativ k tomu říká toto.
:
Když výhody v kapitalistickém systému padají, je nutné je udržovat a snažit se je zvýšit. Zisku se dosahuje dvěma různými způsoby: uchvácením nových trhů a získáním přístupu k levnějším přírodním zdrojům.

Na začátku května dostal Výbor pro zahraniční záležitosti amerického kongresu návrh tzv. „Aktu o zabránění ruské agresi“, tj. návrh zákona N2277 (Russian Aggression Prevention Act of 2014). Na první pohled se zdá, že ho sestavil republikánský senátor státu Tennessee Bob Corker, resp. Robert Phillips „Bob“ Corker. Jestliže je tomu tak, jistě mu „napovídali“ Boeing, Lockheed Martin, Northtrop Grumman, General Dynamics a další velcí výrobci zbraní.

Návrh zákona radikálně zvyšuje výdaje na obranu a financování objektů protivzdušné obrany v Evropě. Pro jmenované korporace to znamená válečné zakázky. Ne terorismus, ne Rusové a Číňané, ale vykrádání státního rozpočtu je hlavní výzvou pro Pentagon v těchto krizových podmínkách. Imperialistická země a její vojensko-průmyslový komplex jsou v nebezpečí. Šéf armády Spojených států generál Dempsey má v této věci jasno.
:
Snížení rozpočtu omezuje naše strategické možnosti. Jsem v armádě už 40 let. Nikdy jsem se nedostal do situace, kdy bych se musel rozhodnout, jaký příkaz splním a jaký ne. Omezení činí naši zemi zranitelnou vůči zevnímu tlaku.

Skutečně – je myslitelné snižovat vojenské výdaje, když Rusové začínají novou studenou válku? Dempsey uvedl mnoho ještě zajímavějších informací.
:
Vidíme, jak se ruská vláda rozhodla použít vojenskou sílu ve vztahu k nezávislému cizímu státu. Je to první případ od r. 1939. Vezměte v potaz, že armáda USA se nebojí bojovat. Země může myslet jinak, ale my splníme jakýkoliv příkaz.
– Řekněte nám něco o ruské armádě. Jaké jsou naše vojenské možnosti vůči jejich? Jsme stále o krok vpřed?
– V obvyklé výzbroji ano. Ruská armáda je nyní profesionálnější, i když nedosahuje úrovně naší a našich spojenců. Ale zvýšila svou bojeschopnost. Dříve ani neprováděli cvičení. Uvědomte si, že nejvíce financí vkládali do strategických zbraní a technologií. Do posledně jmenovaných proto, aby neutralizovali naše přednosti.

Nyní mají demokraté v Senátě o tři křesla více než republikáni. Ale brzy se budou konat volby. Jestliže návrh zákona 2277 kongres přijme a Obama ho podepíše, Ukrajině bude přiznán status vojenského spojence USA. I když v září Ukrajinu, Moldávii a Gruzii oficiálně nepřijmou do NATO, na faktickém členství těchto zemí v NATO se prakticky nic nezmění. Paul Craig Roberts, bývalý poradce ministra financí USA vidí, co se děje.
:
Spojené státy přiznávají Ukrajině status vojenského spojence mimo rámec NATO, přestože Evropa má své pochybnosti. V podstatě to znamená, že americká vojska se mohou objevit na Ukrajině. Vy v Rusku se můžete uklidňovat, jak se dá, ale to, co se právě děje – to je vyhlášení války. A jestliže někteří vaši politikové uvažují o svých západních protějšcích jako o partnerech, musí pochopit, že z partnerů se stali protivníci. Právě proto se snaží vaši zemi v očích Američanů očernit jako zdroj hrozby, srovnatelné s fašistickým Německem.

Podle plánu vrchního velitele sil NATO Philipa Breedlova bude základna ve Štětíně zmodernizována do podoby centra rychlé reakce v případě eskalace konfliktu ve východní Evropě, kdy bude nutné použít hlavu 5 charty NATO. V ní je uvedeno, že napadení jednoho znamená napadení všech. To už je přímá příprava k bojovým akcím. Informační centra citují nejmenovaný zdroj v NATO, který tvrdí, že Rusové porušili pravidla, na nichž již 25 let spočívá evropský systém bezpečnosti.

V tomto týdnu Američané poslali do Kyjeva novou skupinu vojenských specialistů. Porošenkova armáda už žije z americké vojenské pomoci, viz např. dodanou spojovací techniku. A bude toho více. Úmysl poslat na Donbas své policisty, formálně, kvůli ochraně místa pádu Boingu, projevily Holandsko a Austrálie. Německý tisk připravuje své čtenáře na to, že Bundeswehr bude nucen plnit své úkoly za hranicemi… S každým dnem to víc a víc připomíná intervenci z dob občanské války. Velká válka cizímí žoldnéři na cizím teritoriu. Stará koncepce, ale stále velice lákavá, k tomu viz Craig.
:
Neokonzervativci stále, nevím proč, nevěří tomu, že celý svět se ocitne na prahu katastrofy. Jsou přesvědčeni, že se to bude týkat pouze Ruska. Nyní žijí ve víře, že USA mají natolik velkou jadernou převahu nad Ruskem, že ji musí využít jako Kennedy v 60. letech. Jestliže bude třeba – tak pomocí preventivního jaderného úderu.

Existují další možnosti, protože Rusko a Čína posilují svoji obranu. Rozvojová banka vytvořená na summitu BRICS v polovině července je vnímána Západem jako výzva hegemonii Mezinárodního měnového fondu a amerického dolaru. Pouze Čína na sobě nepocítila železnou pěst fondu. Nyní – v případě krize – jsou země BRICS připraveny prokázat si vzájemnou pomoc prostřednictvím zvláštního rezervního fondu. Je Západ připraven se s tím smířit?

Jestliže ti ujíždí půda pod nohama, tím hůř pro půdu…