2. 6. 2014 Parlamentní listy
Uznávaný ruský expert na mezinárodní politiku Fjodor Lukjanov publikoval na ruském webu Gazeta.ru text o dalším vývoji Ukrajiny, který následně v angličtině přetiskl web Valdajského diskuzního klubu. Podle Lukjanova je nyní nezbytná dohoda všech stran, angažovaných v ukrajinské krizi, jejímž východiskem bude nové geopolitické umístění země. Chápou to prý již všichni západní politici, včetně takových radikálů jako je Zbygniew Brzezinski.
Za druhé se ukázalo, že revoluční zápal z Majdanu postupně vyprchává. Jinak si totiž podle něj nelze vysvětlit, že prezidentem byl hned v prvním kole zvolen kandidát, který tvořil pevný pilíř režimu, proti němuž Majdan protestoval.
A za třetí je zřejmé, že ukrajinská vláda nemůže ignorovat, a už vůbec ne potlačovat opozici na východě země. Kyjevské úřady budou muset najít dohodu s těmi, které dnes nazývají „teroristy“. Rusko bude naopak nuceno přijmout spíše dlouhodobě strategický nežli taktický přístup k politické reprezentaci Ukrajiny, kterou už po volbách bude nutno považovat za legitimní.
Silný výbuch nespokojenosti proti předchozímu vedení země podle Lukjanova zničil ukrajinský režim. Nedokázal však přinést nové politické osobnosti, s výjimkou úspěchu Vitalije Klička ve volbách starosty v Kyjevě. Klička je však prý stále těžké vnímat jako skutečnou politickou sílu, a ne jen jako celebritu.
„I přesto, že se celá země v posledních měsících dostala na pokraj kolapsu, oligarchický systém se udržel,“ všímá si Lukjanov. Moc dnes podle něj jednoznačně drží místní miliardáři. Nejvlivnější silou v oblasti bezpečnosti je Igor Kolomojský, nově jmenovaný gubernátor v Dněpropetrovsku. Rinat Achmetov, „stínový boss“ na Donbasu, bude muset na svém území bojovat se separatistickými skupinami a potvrdit svou pozici, stejně jako další magnáti.
Boj za „evropskou volbu“ je podle něj odsouzen k zániku z toho prostého důvodu, že kolabující ukrajinská ekonomika neumožňuje průmyslníkům věnovat se ničemu jinému než svým vlastním zájmům. Začínají to chápat i zástupci nové koalice. Úřadující prezident Alexander Turčynov již mluví o tom, že je třeba se s oligarchy dohodnout.
Boj proti oligarchům se podle Lukjanova nyní přesunul na východ, kde se původně politická a jazyková opozice přeměnila v „lidovou republiku“, vymezující se proti kapitalistům. Nyní se však dostává do kritického období, zejména proto, že nový prezident Porošenko touží ukázat, že není tak slabý jako dosavadní přechodná vláda, která ztratila Krym.
Pokračování „protiteroristické operace“, jak je nazýváno úřadování ozbrojených jednotek na východě země, však je nadále neúnosné, už kvůli náladám veřejnosti v EU a USA. Dá se očekávat spíše vyjednávání zákulisních kompromisů, ve kterém je ale třeba upozadit v nové vládě agresivní banderovský prvek, který provokuje a jakékoliv dohody ztěžuje.
Lidé v Doněcku a Luhansku již prahnou po klidu a míru a jakýkoliv solidní návrh z Kyjeva zde bude brán jako lepší alternativa než současné krveprolití.
Sousední Rusko se podle Lukjanova bude muset rozhodnout, jaké stanovisko chce vůči Ukrajině vlastně zaujmout. Jednou z alternativ je podpora „lidových republik“, která by ale celou zemi nadále paralyzovala. EU ani USA nebudou mít jinou možnost než zavést další sankce proti Rusku, které tak bude muset nést odpovědnost za nastávající katastrofu.
„Druhou možností je podílet se na budování nové Ukrajiny. To však bude vyžadovat značnou flexibilitu a diplomatické umění,“ upozorňuje Lukjanov. Pro Rusko je to podle něj šance alespoň korigovat západní směřování Ukrajiny, které události na Krymu a zmatky na jihovýchodě země posílily.
„Moskva považuje členství Ukrajiny v západních strukturách za neakceptovatelné. Ale chápe, že rozdělení sousední země by i pro ni bylo příliš drahé, riskantní a nepředvídatelné. Každé řešení tedy bude muset vycházet z neutrality Ukrajiny,“ soudí Lukjanov.
Především je podle něj nutné na základech spontánních hnutí na východě země postavit efektivní proruskou organizaci, která bude relevantní politickou silou. Následně je třeba, s ohledem na význam Ukrajiny pro celý region, vytvořit takové bezpečnostní ukotvení země, které bude respektovat nové skutečnosti. Na něm se musí podílet všechny strany konfliktu.
„Může to zavánět kolonialismem, ale je fakt, že Rusko i EU se musejí podílet na tvorbě nové politické struktury Ukrajiny. Pochopili to již všichni realističtí politici na Západě, dokonce i známý `přítel Ruska` Zbygniew Brzezinski,“ píše ruský analytik.
Pak připomíná, že současná kyjevská vláda nedodržela dohody, které uzavřela se svou předchůdkyní. Z toho důvodu je třeba, aby byl pevně stanoven rámec, který by zamezil, aby se země stala trvalým problémem pro vztahy mezi Ruskem a Západem. Základem musí být mechanismus, který by zajistil ochranu zájmů všech skupin na Ukrajině i v jejím okolí. Vzorem by mohly být Daytonské dohody, které v roce 1995 ukončily válku v bývalé Jugoslávii.
„Moskva by měla využít své pozice posílené podporou `lidových republik` a předložit EU a USA návrh této seriózní dohody. Nezaručí to sice budoucnost Ukrajiny, ale aspoň to ukončí krizi, která dalece přesáhla hranice této země,“ uzavřel Fjodor Lukjanov.
