18. 6. 21014 AC24
Už je to nějakou dobu pryč, co ještě dělaly titulky Ukrajina a probíhající ruské reakce na Západní sankce (které uvedly do chodu i velkou Eurasijskou osu, když dotlačily Čínu s Ruskem blíže k sobě a urychlily „Svatý grál“ plynových dohod mezi oběma zeměmi).
Není moc jasné, proč Západní média zahodila reportáže z Ukrajiny jak horký brambor, zvláště když občanská válka v ukrajinském Donbasu nadále zuří a pořád si žádá tucty obětí na obou stranách. Možná je posluchačstvo už prostě unavené posloucháním reportáží z té smíšené hře šachy-dáma mezi Putinem a Obamou a radši se přepnulo na čtení propagandy obklopující zrovna tak smrtonosné události ve třetí Irácké válce během několika dekád.
Možná však právě to, aby „sešla s očí“, ruská politická elita chce. Ve skutečnosti, jak hlásí Valentin Mândrăşescu z Hlasu Ruska, zatímco je ta ohromná americká mašinérie překrucování a převracení zaměřena jinam, tak Rusko už připravuje příští kroky. Což nás přivádí k Putinovu poradci Sergeji Glazjevovi, tomu samému člověku, který byl počátkem března první, kdo navrhoval, aby se Rusko zbavilo amerických dluhopisů a opustilo dolar v odvetě za americké sankce, což byla strategie, která fungovala, protože i když Kreml obnovil kontrolu nad Krymem, tak se Západní sankce magicky zastavily (a nejen to, ale jak ohlásila ruská centrální banka, přebytek na běžném účtu této země je v roce 2014 asi až $35 miliard, z $33 miliard v roce 2013 a zdaleka nemá nic společného s nějakými vyfabrikovanými „více než $200 miliardami“ úniku ruského kapitálu, před nimiž nedávno varoval Mario Draghi). Glazjev byl rovněž tím člověkem, co posloužil k dotlačení Kremlu, aby se sblížil s Čínou a tlačil na dohodu o zemním plynu s Pekingem, k níž hned došlo, i když to pro Rusko nebylo ještě za těch nejvýhodnějších dosažitelných podmínek.
Je to ten samý Glazjev, který vydal článek v ruském Argumenty Něděli, v němž nastínil plán na „podvracení ekonomické síly USA“, aby se Washington donutil k zastavení Ukrajinské občanské války. Glazjev věří, že jediným způsobem jak přimět USA, aby se vzdaly plánů na zahájení nové studené války, je rozbít dolarový systém.
Jak to Hlas Ruska shrnuje, tento Putinův ekonomický asistent a zosnovatel za Eurasijskou ekonomickou unií ve svém článku vydaném v Argumenty Něděli argumentuje, že Washington zkouší Rusko vyprovokovat k vojenské intervenci na Ukrajinu, k čemuž využívá juntu v Kyjevě jako návnadu. Kdyby se tento plán naplnil, přineslo by to Washingtonu spoustu důležitých výhod. Zaprvé by to USA umožnilo zavést proti Rusku nové sankce, přičemž by se odepsalo portfolio Moskvy v amerických státních dluhopisech. Ještě důležitější je to, že nová vlna sankcí by vytvořila situace, kdy by ruské společnosti nebyly schopny obsluhovat své dluhy v evropských bankách.
Podle Glazjeva by ta tzv. „třetí fáze“ sankcí proti Rusku byla pro Evropskou unii za strašlivou cenu. Celkové odhadované ztráty by byly vyšší než 1 bilion euro. Takovéto ztráty by krutě postihly evropské ekonomiky, čímž by z USA vytvořily jediné „únikové útočiště“ kapitálu celého světa. Ty drsné sankce proti Rusku by rovněž vytlačily Gazprom z evropského energetického trhu, který by zůstal široce otevřený pro daleko dražší zkapalněný plyn z USA.
Zatažení evropských zemí do nových závodů ve zbrojení a vojenských operací proti Rusku zvedne americký politický vliv nad Evropou a USA to pomůže donutit Evropskou unii, aby přijala americkou verzi Transatlantického obchodního a investičního partnerství, tj. obchodní dohody, která EU v podstatě transformuje na obrovskou ekonomickou kolonii pod USA. Glazjev věří, rozdmychání války v Evropě přinese prospěch jedině Americe a problémy jen Evropské unii. Washington v minulosti opakovaně využíval globálních a regionálních válek ve prospěch americké ekonomiky a teď Bílý dům zkouší využít občanské války na Ukrajině jako záminky k zopakování těchto starých triků.
Glazjevova soustava protiopatření se speciálně zaměřuje na jádro síly americké válečné mašinérie, tj. na tiskárničky Fedu na peníze. Putinův poradce navrhuje vytvoření „široké proti-dolarové aliance“ zemí ochotných a schopných vylučovat dolar z mezinárodního obchodu. Členové takové aliance by se rovněž zdržovali udržování měnových rezerv v instrumentech denominovaných v dolarech. Glazjev radí zacházet s instrumenty denominovanými v dolarech jako s brakem mezi cennými papíry a věří, regulátoři by měli vyžadovat za takové držby plné záruky. Proti-dolarová koalice by byla prvním krokem k vytvoření protiválečné koalice, která by mohla pomoci zastavit americké agrese.
Vůbec nepřekvapuje, že Sergej Glazjev si myslí, že hlavní roli při vytvoření takovéto politické koalice by měla sehrát evropská business komunita, protože Američané se pokouší rozpoutat válku v Evropě a studenou válku proti Rusku, která ohrožuje zájmy velkého evropského byznysu. Uvážíme-li nedávné úsilí k zastavení sankcí proti Rusku za účasti německých, francouzských, italských a rakouských vůdců byznysu, má tento Putinův pomocník ve svém odhadu pravdu. Válka o Ukrajinu by se brzy k určitému překvapení Washingtonu mohla stát válkou za nezávislost Evropy na USA a válkou proti dolaru.
Už je to nějakou dobu pryč, co ještě dělaly titulky Ukrajina a probíhající ruské reakce na Západní sankce (které uvedly do chodu i velkou Eurasijskou osu, když dotlačily Čínu s Ruskem blíže k sobě a urychlily „Svatý grál“ plynových dohod mezi oběma zeměmi). Není moc jasné, proč Západní média zahodila reportáže z Ukrajiny jak horký brambor, zvláště když občanská válka v ukrajinském Donbasu nadále zuří a pořád si žádá tucty obětí na obou stranách. Možná je posluchačstvo už prostě unavené posloucháním reportáží z té smíšené hře šachy-dáma mezi Putinem a Obamou a radši se přepnulo na čtení propagandy obklopující zrovna tak smrtonosné události ve třetí Irácké válce během několika dekád.
Možná však právě to, aby „sešla s očí“, ruská politická elita chce. Ve skutečnosti, jak hlásí Valentin Mândrăşescu z Hlasu Ruska, zatímco je ta ohromná americká mašinérie překrucování a převracení zaměřena jinam, tak Rusko už připravuje příští kroky. Což nás přivádí k Putinovu poradci Sergeji Glazjevovi, tomu samému člověku, který byl počátkem března první, kdo navrhoval, aby se Rusko zbavilo amerických dluhopisů a opustilo dolar v odvetě za americké sankce, což byla strategie, která fungovala, protože i když Kreml obnovil kontrolu nad Krymem, tak se Západní sankce magicky zastavily (a nejen to, ale jak ohlásila ruská centrální banka, přebytek na běžném účtu této země je v roce 2014 asi až $35 miliard, z $33 miliard v roce 2013 a zdaleka nemá nic společného s nějakými vyfabrikovanými „více než $200 miliardami“ úniku ruského kapitálu, před nimiž nedávno varoval Mario Draghi). Glazjev byl rovněž tím člověkem, co posloužil k dotlačení Kremlu, aby se sblížil s Čínou a tlačil na dohodu o zemním plynu s Pekingem, k níž hned došlo, i když to pro Rusko nebylo ještě za těch nejvýhodnějších dosažitelných podmínek.
Je to ten samý Glazjev, který vydal článek v ruském Argumenty Něděli, v němž nastínil plán na „podvracení ekonomické síly USA“, aby se Washington donutil k zastavení Ukrajinské občanské války. Glazjev věří, že jediným způsobem jak přimět USA, aby se vzdaly plánů na zahájení nové studené války, je rozbít dolarový systém.
Jak to Hlas Ruska shrnuje, tento Putinův ekonomický asistent a zosnovatel za Eurasijskou ekonomickou unií ve svém článku vydaném v Argumenty Něděli argumentuje, že Washington zkouší Rusko vyprovokovat k vojenské intervenci na Ukrajinu, k čemuž využívá juntu v Kyjevě jako návnadu. Kdyby se tento plán naplnil, přineslo by to Washingtonu spoustu důležitých výhod. Zaprvé by to USA umožnilo zavést proti Rusku nové sankce, přičemž by se odepsalo portfolio Moskvy v amerických státních dluhopisech. Ještě důležitější je to, že nová vlna sankcí by vytvořila situace, kdy by ruské společnosti nebyly schopny obsluhovat své dluhy v evropských bankách.
Podle Glazjeva by ta tzv. „třetí fáze“ sankcí proti Rusku byla pro Evropskou unii za strašlivou cenu. Celkové odhadované ztráty by byly vyšší než 1 bilion euro. Takovéto ztráty by krutě postihly evropské ekonomiky, čímž by z USA vytvořily jediné „únikové útočiště“ kapitálu celého světa. Ty drsné sankce proti Rusku by rovněž vytlačily Gazprom z evropského energetického trhu, který by zůstal široce otevřený pro daleko dražší zkapalněný plyn z USA.
Zatažení evropských zemí do nových závodů ve zbrojení a vojenských operací proti Rusku zvedne americký politický vliv nad Evropou a USA to pomůže donutit Evropskou unii, aby přijala americkou verzi Transatlantického obchodního a investičního partnerství, tj. obchodní dohody, která EU v podstatě transformuje na obrovskou ekonomickou kolonii pod USA. Glazjev věří, rozdmychání války v Evropě přinese prospěch jedině Americe a problémy jen Evropské unii. Washington v minulosti opakovaně využíval globálních a regionálních válek ve prospěch americké ekonomiky a teď Bílý dům zkouší využít občanské války na Ukrajině jako záminky k zopakování těchto starých triků.
Glazjevova soustava protiopatření se speciálně zaměřuje na jádro síly americké válečné mašinérie, tj. na tiskárničky Fedu na peníze. Putinův poradce navrhuje vytvoření „široké proti-dolarové aliance“ zemí ochotných a schopných vylučovat dolar z mezinárodního obchodu. Členové takové aliance by se rovněž zdržovali udržování měnových rezerv v instrumentech denominovaných v dolarech. Glazjev radí zacházet s instrumenty denominovanými v dolarech jako s brakem mezi cennými papíry a věří, regulátoři by měli vyžadovat za takové držby plné záruky. Proti-dolarová koalice by byla prvním krokem k vytvoření protiválečné koalice, která by mohla pomoci zastavit americké agrese.
Vůbec nepřekvapuje, že Sergej Glazjev si myslí, že hlavní roli při vytvoření takovéto politické koalice by měla sehrát evropská business komunita, protože Američané se pokouší rozpoutat válku v Evropě a studenou válku proti Rusku, která ohrožuje zájmy velkého evropského byznysu. Uvážíme-li nedávné úsilí k zastavení sankcí proti Rusku za účasti německých, francouzských, italských a rakouských vůdců byznysu, má tento Putinův pomocník ve svém odhadu pravdu. Válka o Ukrajinu by se brzy k určitému překvapení Washingtonu mohla stát válkou za nezávislost Evropy na USA a válkou proti dolaru.
