Břetislav Olšer
1. 6. 2014 blog idnes
Doba je zlá a proto polský premiér Donald Tusk, jehož děd – Jozef Tusk – sloužil v hitlerovském wehrmachtu, žádá po kyjevské juntě v čele s Porošenkem, aby s “východními vzbouřenci” naložila nemilosrdně “jako s teroristy”. Poláci prostě mají ve svých genech patologickou nenávist vůči Rusku.
A Tusk má nyní navíc rozhodnout, zda bude mít zemřelý bývalý prezident Wojciech Jaruzelski státní pohřeb či nikoli… Poláci byli vždycky v čele protiruské opozice – Brzezinski, papež Wojtyla, gdaňský elektrikář Walesa, bratři Kaczynští, disident Kuroň, první nekomunistický premiér Mazowiecki… Stačí jen zvážit historická fakta a zjistíme, že když někdo považuje pakt Molotov-Ribbentrop za zásadní zrádný dokument, musíme si též připomenout, že to byl pouhý bilaterární akt, který reagoval na mnohem zrádnější smlouvy mezi Hitlerem a Polskem. A že 22 tisíc zavražděných polských důstojníků v Katyni byla jen asi desetina umučených Poláků, které ve stovkách vesnic na Ukrajině vyvražďovali Banderovci. Vyvraždili na sto ticíc Poláků..
„Poláci? Antisemité až do morku kostí. Samozřejmě, že ne všichni; byli mezi nimi i ti, co Židům během holocaustu pomáhali, ale většina z nich v nás viděla jen možnost šmeliny, což je taková polská tradice. Za zlatý prsten malý bochník okoralého chleba…” řekla mi Karmela Lanzerová z Ramat Jicchak u Haify, manželka Kurta Lanzera z Ostravy, člena první paradesantní brigády izraelské armády. „Pocházím z Krakowa, z rodiny polského právníka. Chtěli jsme pryč z toho polského antisemitismu, povolení vycestovat do Izraele jsem ale dostala jen já. Tak jsem se vydala v roce 1957 z Krakowa do Haify, kde jsem měla tetu a sestřenice…“
Je to náhoda, že zrovna na území Polska byla Osvětim, Sobibor, Majdanek, Belžec či Treblinka – vyhlazovací koncentráky, v nichž byly umučeny mj. miliony Židů a zajatých sovětských vojáků? Obama se přesto omluvil, že tyto tábory jsou označované jako polské. Vzpomněl jsem si na tento fakt nad knihou „Zlaté žně“ od amerického historika polského původu Jana Tomasze Grosse. Píše třeba o tom, jak po válce lidé z vesnic v blízkosti někdejších nacistických koncentračních táborů rozkopávali popel židovských obětí a hledali zlato a další cenné předměty. Na místech hromadných nacistických vražd a vyvražďování v Polsku kopali místní “hyeny” v zemi a hledali tam cennosti, jež při sobě měli umučení lidé vyhlazovacího tábora Treblinka. Celá oblast byla poseta dírami do země. Ty byly i několik metrů hluboké a všude kolem byly rozházeny lidské kosti.
Lidé, co zbohatli na zlatě, které vykopali z hrobů, v noci rabovali u svých sousedů, kde třeba mučili ženu hořící pochodní, aby prozradila místo, kam si schovala zlato a další cennosti. Spisovatelka Rachel Auerbachová nazvala jednu z kapitol své knihy o vyhlazovacím táboře Treblinka – “Polské Colorado aneb O zlaté horečce v Treblince”. Všude byli nesčetní rabovači s lopatami. Kopali, hledali a vytahovali ze země kosti a zbytky těl. V mazlavých zbytcích rozkládajících se ostatků pátrali po lebkách, nosili si je domů a hledali v nich zubní korunky ze zlata. Domů si je nosili proto, aby sousedi, kteří kopali kolem nich, netušili, zda něco našli, či ne…
Což tak se podívat na opravdový sled událostí, které vyprovokovaly inkriminovanou smlouvu Ribbentrop – Molotov – “Smlouvu o neútočení mezi Německem a Svazem sovětských socialistických republik”, která byla podepsána až 23. srpna 1939. Všichni dnes o ní mluví málem jako o nejzrádnější úmluvě světa, což je přídomek, který si plně zaslouží Mnichovská dohoda z 29. září 1938. Nebýt však dávno předtím submisivní iniciativy ze strany Polska k nacistickému Německu, nebyl by ani pakt Ribbentrop – Molotov. Polský ministr zahraničí Józef Beck totiž podepsal počátkem roku 1934 smlouvu o přátelství s Hitlerem. Prospělo to nacistickému Německu dostat se z mezinárodní izolace, do níž upadlo po nacistickém uchvácení moci požáru Říšského sněmu.
Dne 21. února 2014 podepsal Radoslaw Sikorski jako vyjednavač EU dohodu o vyřešení krize s ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem. Následující den muži, které Sikorski cvičil v Polsku, převzali moc.
Polský velvyslanec v Německu Józef Lipski byl 20. září 1938, ještě před podepsáním Mnichovské zrady, pozván Hitlerem do jeho sídla v Berchtesgadenu. Na konci rozhovoru s Hitlerem Lipski píše: “Důrazně jsem zdůraznil, že Polsko je hlavním faktorem při ochraně Evropy před Ruskem, a že zamýšlí provést emigraci do kolonií, po dohodě s Polskem, Maďarskem a možná Rumunskem, jako řešení židovské otázky”. Dále Lipski píše: ”V té chvíli jsem mu řekl, že pokud najde návod, postavíme mu pomník ve Varšavě…
Na podzim 1938 se Beck rozhodl nezávisle a bez konzultace s jinými státy do konce října zbavit Židy polského občanství a tím znemožnit možnost návratu do země 70 tisícům občanům židovského původu žijících mimo Polsko, většinou v Německu a Rakousku. „Dne 16. dubna Sověti 1939 předložili oficiální návrh na vytvoření jednotné fronty pro společnou pomoc mezi Velkou Británií, Francií a SSSR… Nemůže být žádných pochyb, že Británie a Francie měly přijmout ruskou nabídku.“ řekl Winston Churchill. Všechny protihitlerovské snahy SSSR se tak minuly účinkem, proto následovala v srpnu 1939 smlouva Ribbentrop-Molotov…
Tenkrát byl odmítnut slib Rusů, že ochrání Československo. Nebylo to pro Stalina tak snadné, ať byl zločinec nebo ne. Věděl totiž, že v lednu 1939 jednal polský ministr zahraničí Józef Beck v Berlíně s Hitlerem o plánech na společný útok Německa a Polska na Sovětský svaz. Znal volání po vládě pevné ruky, které roku 1926 vyslyšel maršál Józef Pilsudski, co zavedl v Polsku už v roce 1926 vojenskou diktaturu, jež vedla k politické i národnostní perzekuci a potlačování demokratických principů a práv. Co asi měl Stalin dělat, když navíc všehoschopná Varšava už v roce 1938 zaslala vládě ČSR ultimátum o okamžitém vydání požadovaných oblastí a 2. října 1938 započalo obsazování východní části československého Těšínska polskou armádou. Nikoho moc nezajímalo, když sovětská rozvědka už v lednu 1938 nahlásila informace o chystaném polském záboru Těšínska.
Dějiny světa jsou prostě jednou velikou polskou chorobně utkvělou představou, že jejich výklad je hlavně pro většinový nacionalistický polský tábor jediný možný a nepřipouští jinou verzi než, že Polsko bylo první obětí nacistické agrese a že pád komunismu začal v roce 1980 v Gdaňsku elektrikář Walesa. O okupaci Československa v březnu 1939 ani slovo, o úpadku SSSR v 80. letech a strategických dohodách mezi Gorbačovem a Reaganem, které opravdu vedly k pádu komunistického tábora, slov jen pár. Komunismus přece porazili Poláci, o tom žádná, byť tvrdili, že komunismus je utopie, co nikdy nemůže existovat. Obsese dějinami a vlastním mučednictvím dává Polákům v roce důležitých výročí klapky na oči. Toto onemocnění je formováno “anální vývojovou fází”. Nelze minout realitu, že téměř všichni Poláci se drží orwellovského “Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost”…
Snaha popřít vliv fašistů v současném dění na Ukrajině je jasná. Důvodem je pověst strany Svoboda jako ultranacionalistického, antisemitského a extrémně pravicového uskupení, které přímo navazuje na tradice Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Navíc Juščenko před deseti roky vyznamenal in memoriam některé členy Organizace ukrajinských nacionalistů včetně Stepana Bandery řádem Hrdinů Ukrajiny, přestože tito jsou spojeni s masakry civilního obyvatelstva během 2. světové války. Možná už někdo zapomněl, jak se vše vyvíjelo už od roku 1939, kdy si Zakarpatská Ukrajina “vzala” zpět západní část Polska. V té době docházelo zejména na území Polska a Sovětského svazu k teroristickým a záškodnickým akcím Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), mezi než patřily sabotáže, žhářství, přepady pošt a redakcí opozičních novin, vražedné útoky na státní představitele i umírněné členy z vlastního tábora.
Je to zvláštní; v Katyni je pomník pro více než 20 tisíc Stalinem zastřelených polských důstojníků, ale nikde, ať je to Halič, Volyně, Janova Dolina, Ugly, Konstantinovka, Osty, Uberez, Staryki a dalších skoro sedmi set vyvražděných vesnic, není žádný “katyňský“ monument dětem, ženám starcům a tisícům umučených civilistů. Dvacet tisíc je přece “víc” než sto třicet tisíc. Jak napsaly Parlamentnílisty.cz, Tusk prosazuje ještě víc než jeho předchůdci podporu Majdanu a USA. Už 11. května přistál na kyjevském letišti v režimu přísného utajení letoun, odbavený armádou, a nikoli civilními pracovníky letiště. Z paluby byly vyloženy vojenské uniformy vzoru NATO, 500 balení amfetaminu a nádoby opatřené označením otravných látek. Na pokyn kyjevské správy SBU neprošli ozbrojenci, náklad ani nádoby s otravnými látkami kontrolou a opustili budovu ve vozech s tónovanými skly. Provázel je příslušník americké CIA Richard Michael. Na palubě letounu, který právě přistál, byli rovněž ozbrojenci “Pravého sektoru” a polské privátní vojenské firmy ASBS Othago (Analizi Systemowe Bartolomiej Sienkiewicz), založené před několika lety nynějším polským ministrem vnitra Sienkiewiczem.
Polsko se formování eskader smrti aktivně účastní od září 2013, kdy šéf ministerstva zahraničí Sikorski pozval 88 členů “Pravého sektoru” na výcvik v Centru policejní přípravy ve městě Legionowo, ležícím 23 km od Varšavy. Militanti převážně mužského pohlaví ve věku kolem 40 let, kteří tam dorazili pod krytím programu univerzitní výměny, prošli měsíčním přípravným kursem, v němž se školili v organizaci masových protestů, stavbě barikád, okupaci budov státních institucí, taktice boje v ulicích, postupech střelby včetně sniperské. Polský týdeník Nie z Legionowa publikuje fotografie, zachycující ukrajinské fašisty v nacistických uniformách hned vedle polských instruktorů v civilu…
Kdo chce kam, pomozme mu tam, aneb odpověď na otázku: Proč mají Poláci v genech patologickou nenávist vůči Rusku a Putinovi je z výše uvedených faktů zcela zřejmá, stejně jako skutečnost, že se Obamovi zase sbíhají sliny na tradiční americkou posedlost světovou hegemonií. Při setkání s kadety prestižní vojenské akademie ve West Pointu řekl, že Amerika musí být vždy na světové scéně lídrem. Na Ukrajině prý nedávný postup Ruska připomněl dny, kdy se sovětské tanky valily Evropou. (Myslel snad na otevření druhé fronty až pár měsíců před koncem 2. světové války?) Naštěstí se dle Obamy podařilo Moskvu okamžitě izolovat.
Inu, myslel při svých slovech tento americký prezident snad na Putina, co se srdečně vysmál americkým sankcím, když v květnu 2014 podepisoval s Čínou desítky jedinečních smluv, zejména těch o dodávkách ruského plynu v miliardách kubíků, což změní globální energetickou bilanci ve prospěch asijského společenství BRICS…? Zvláště, když se včera navíc setkaly hlavy států Ruska, Běloruska a Kazachstánu, aby zlepšily svoji spolupráci v oblasti ekonomiky.
