Václav Danda
17.6. 2014 Protiproud
Nové informace z „jihovýchodní fronty“ i poselství vlastenců z bojujícího Donbasu.
Kyjev vrhá do bojů veškerou vojensku sílu, kterou má k dispozici. Města ve východních regionech jsou systematicky srovnávána se zemí dnem i nocí probíhajícím dělostřeleckým a raketovým ostřelováním obytných čtvrtí.Na obránce nalétávají svazy bombardérů, u nichž existuje důvodné podezření, že v kokpitech sedí západní žoldnéři. To je také případ bombardovaného Slavjanska, na který dopadají zápalné bomby s bílým fosforem, které proměnily město v hořící ruiny.
Bezletová zóna a boj o Doněck
Vedení Luhanské a Doněcké republiky ve snaze uchránit civilní obyvatelstvo od těchto hrůz vyhlásilo bezletovou zónu nad oběma republikami. Bombardér SU – 24 vyslaný Kyjevem nad město Horlivka v Doněcké oblasti, který raketami zničil v pátek nemocnici, poškodil obytné čtvrti a přinesl smrt mnoha lidem, byl domobranou sestřelen. Stejný osud postihl i těžký přepravní letoun IL – 76, který přivážel výsadkáře z Kyjeva na Luhanské letiště. Odtud se chystali zaútočit na obytné čtvrti. I ten byl domobranou pomocí těžkých kulometů a raket země – vzduch nad letištěm sestřelen.
Kyjevští okupanti utrpěli sice citelné ztráty, avšak vraždění civilistů, které Kyjev nazývá „protiteroristickou operací“, pokračuje s ještě větší zběsilostí. V noci z pátku na sobotu se domobraně podařilo odrazit útok kyjevských jednotek, které se pokoušely do Doněcka dostat ze strany obytných čtvrtí.
Obrovské síly vrhly okupační armády také na dobytí přístavního města Mariupol. Útok tankových kolon a další těžké techniky podporované letectvem začal v pátek v pět hodin ráno. Boje byly velmi tvrdé, oběti jsou hlášeny na obou stranách. Operace se účastnily také nechvalně proslulé „pekelné kolony“ z Oděsy. Speciální oddíly Dněpr a Azov jsou podle kyjevské vlády složeny pouze z Ukrajinců, ale místní občané říkají, že mezi útočníky byli i cizinci.
Ministr vnitra a velitel agrese proti východu Ukrajiny Arsen Avakov, prohlásil, že operace je ukončena, ale podle slov svědků se ve městě ještě o víkendu ozývala střelba. Podle některých svědectví mohlo jít o dočišťovací operaci, či popravy. Místní obyvatelé se proto snaží dostat z okupovaného města, nebo se před kyjevskými alespoň skrýt.
Přicházejí i zprávy, že mezi tzv. „čisticími oddíly“ působí i obávané „pekelné kolony“ složené z nejtěžších kriminálníků a zločinců. Podle posledních informací bylo zvláštním výnosem prozatímního prezidenta Turčinova 6. května propuštěno z věznic čtyřicet tisíc zločinců, kteří byli zařazeni do „čisticích komand“ Národní grady. Jejich jediným úkolem je provádět co největší teror civilního obyvatelstva na území dobytém Kyjevem. Tato etnická čistka probíhající za blahosklonného přihlížení Západu je dalším neospravedlnitelným zločinem kyjevské junty.
Kolomojského koncentrák
Ostatní města se brání obrovské přesile, často do posledního náboje. Ženy, děti a staří lidé se snaží dostat za každou cenu na ruskou hranici, kde pro ně vyrůstají provizorní stanová městečka. Proud uprchlíků neustává a utečenci překračující ruskou hranici se už počítají na desetitisíce. Kyjevská vláda za pomoci vlivného sionistického oligarchy Igora Kolomojského proto přichází s návrhem na vybudování velké „pohraniční zdi“ na ruských hranicích. Východ země by se tak měl stát jediným obrovským koncentračním táborem, kde bude ruské obyvatelstvo systematicky likvidováno a později nahrazeno kolonizátory ze západu Ukrajiny.
Kolomojský navrhl Jaceňukově vládě vybudovat třímetrový železný plot s ostnatým drátem o délce 2000 km. Technický projekt byl již zaslán ke schválení prezidentu Porošenkovi s přibližnou cenou výstavby 100 mil. USD.
Donbas se nevzdává
Donbas se však nevzdává. Mladé republiky, které čelí obrovské přesile, bojují na východní frontě jako jejich předci v době Velké vlastenecké války. Snad největší hrdinství prokazují obránci v obléhaném Slavjansku, který čelí soustavnému bombardování včetně „deště“ fosforových pum. To už vyvolalo i na západě velké pobouření a stále větší část veřejnosti, ale i vojenských expertů, se ptá, co s tímto zločinem mezinárodní společenství hodlá dělat. Například bývalý spolupracovník britské rozvědky Charles Shoebridge osobně navštívil Ukrajinu a vyzývá k důkladnému vyšetřování postupu kyjevské vlády. Expert se vyjádřil, že použití podobné munice v obytných zónách je protizákonné, obzvláště když je používána jako zápalná.
Rusko rovněž předložilo v Radě bezpečnosti OSN novou rezoluci požadující okamžité ukončení „trestné operace“ na jihovýchodě Ukrajiny a vyšetření vojenských zločinů Kyjeva.
Obránci Slavjansku, který je „štítem“ proti přímému útoku na Doněck, jsou podporováni dobrovolnými branci z celého východu země. Na jejich podporu přecházejí hranici také dobrovolnické sbory z Ruska, často i s vojenskou technikou. Bylo smutně úsměvné sledovat, jak Obamova administrativa a tajné služby byly pobouřeny překročením tří tanků přes ruskou hranici, (což se navíc ani neprokázalo), když Spojené státy do země vysílají celé jednotky i s těžkou vojenskou technikou.
Boj se vede nejen na zemi, ale i v éteru. Svobodná donbaská televize vysílá už několik týdnů zprávy z „východní fronty“ a koordinuje odpor lidí proti okupantům – podobně jako jsme to zažili v srpnových dnech 1968 u nás.
Vytvoření svobodné Donbaské televize, na které se kromě původních pracovníků ukrajinské televize v Donbasu podílejí také amatérští novináři a bloggeři, je obrovskou zbraní v informační válce, která se na území obou republik vede. Není proto divu, že místa vysílání se často musí měnit a jsou pod nepřetržitou ochranou domobrany. Jak řekl jeden z jejích členů: „I když nás všechny vyvraždí, bude myšlenka Nového Ruska žít dál, neboť žije v našich srdcích.“
