Václav Danda
1. 6. 2014 Freeglobe
Evropská unie utrpěla tvrdý otřes. Ten ovšem nebude zdaleka stačit na to, aby byl bruselský moloch poražen. Euroskeptici všech barev a odstínů od „měkkých“ libertariánů, až po „tvrdé“ nacionalisty uspěli zhruba v polovině evropských zemí. Před půlrokem jsme o tom psali, a naše prognózy se potvrdily.
Hodnotit výsledky voleb do Evropského parlamentu u nás a v Evropě budou v pondělí 2. června na Novotného lávce v Praze od 18. hodin na tradičním diskusním večeru „Hovory na pravici“ slavný britský politický komentátor John Laughland a šéfredaktor Protiproudu Petr Hájek.
Podívejme se nyní, jak skutečně dopadly volby pro seskupení a strany, které současný Brusel odmítají – ač často z různých pozic. Je příznačné, že takový „přehled“ na naší mediální scéně téměř neexistuje.
Obecně můžeme konstatovat, že euroskeptici posílili zhruba o polovinu křesel. Po minulých evropských volbách v roce 2009 obsadili v europarlamentu všeho všudy 56 křesel. Dnes, podle výsledků, které se stále těžce „dohledávají“, se dostaneme zhruba k číslu 130 křesel z celkových 751 poslanců. To je samozřejmě podstatný zisk, ani zdaleka však nestačí na to, aby byl ničivý evropský projekt Nového světového řádu poražen, či alespoň podstatně redukován.
Vítězem voleb Le Penová a Farage
Nejvýraznější osobností se samozřejmě stala předsedkyně francouzské Národní fronty Marine Le Penová, která svým heslem NE Brusel ale Francie dokázala získat hlasy čtvrtiny francouzských voličů a ve volbách zvítězit. Se ziskem 24 křesel se stala spolu s britským UKIP faktickým vítězem eurovoleb. Charakteristická je „nálepkovací“ odpověď vyděšených federalistů. Za všechny to vyjádřil německý ministr financí Wolfgang Schäube: “Nejen za naše francouzské kolegy se musíme ptát, jakých jsme se dopustili chyb, že čtvrtina (francouzských) voličů hlasovala ne pro pravicovou, ale pro fašistickou, extremistickou politickou stranu,” řekl.
Místopředseda Národní fronty Florian Philippot vzápětí zareagoval požadavkem, aby si francouzský prezident François Hollande předvolal německého velvyslance v Paříži a požádal ho o vysvětlení. “Není na ministrovi jiné země, na německém ministrovi, aby říkal Francouzům koho mají volit,” prohlásil Philippot na televizní stanici France 5. Je však jasné, že nálepkování fašismem či extrémismem už příliš nezabírá. A vyznívá jako obludné pokrytectví, když titíž „dobří Evropané“ jednají na Ukrajině se skutečnými fašisty jako se svými nejlepšími přáteli. Nicméně celkově lze říci, že Marine Le Penová upevnila svoji pozici lídra na „pronárodní“ evropské scéně.
Zřejmě vzniknou dvě euroskeptické frakce
Ve Velké Británii odpověděli voliči podobně jako Francouzi: Strana za nezávislost Spojeného království (UKIP) pod vedením charismatického lídra Nigela Farage v absolutních číslech také zvítězila. Předseda UKIP přednášel před dvěma lety v Praze na pozvání Akce D.O.S.T. Víme proto, že patří k umírněným nacionalistům, v jejichž programu najdeme jak obhajobu tradičních křesťanských hodnot, tak i důraz na volný trh a některé libertariánské principy. Farage dokázal získat stejně jako FN ve Francii 24 křesel v Evropském parlamentu.
Oba lídři se však zatím zřejmě nedokáží dohodnout a vytvořit společnou frakci. To by znamenalo, že by vznikly dvě euroskeptické frakce „libertariánská“ a „nacionalistická” v takovém případě však jistě nebude problém spolupráce při jednotlivých projednávaných otázkách. Praktický dopad to bude mít však minimální. Stále ještě dominantní socialisté, lidovci a liberálové se Zelenými je zatím bez problémů přehlasují, takže pochroumaný bruselský buldozer bude dál válcovat chřadnoucí kontinent.
„Měkcí“ euroskeptici z AfD
K “měkkým” euroskeptikům patří Alternativa pro Německo (AfD), která chce pouze reformu unie a návrat od eura k marce. Úspěch AfD (kolem 7 procent) se díky počtu německých zástupců vyšplhal na 7 křesel. Předpokládá se, že zástupci AfD by mohli zasednout buď mezi britskými konzervativci nebo v libertariánské frakci a podpořit tak Nigela Farage. Díky zrušení pětiprocentní klauzule německým ústavním soudem uspěla ziskem jednoho křesla i neonacistická NPD.
Obrovský úspěch zaznamenala svým vítězstvím i nacionalistická Dánská lidová strana, která dokázala získat 4 křesla ze 13. Strana, která tvrdě vystupuje proti imigrantům a hájí samostatnost Dánského království, tak dosáhla svého historického úspěchu.
V Polsku získal 7 procent (4 křesla) národně konzervativní „Kongres nové pravice“ pod vedením vlasteneckého katolíka Korwina Mikkeho. Konzervativně sociální Právo a Spravedlnost (PiS) dosáhlo skvělého výsledku 19 křesel stejně jako těsně zvítězivší liberální probruselská Občanská platforma. Předpokládá se, že Korwin Mikke zamíří se svým KNP k Farageovi a PiS zůstanou členy konzervativní frakce s britskými konzervativci a dvěma zástupci ODS.
Cinknuté průzkumy v Holandsku
První „cinknuté“ průzkumy, které už ve čtvrtek v první den voleb přinesla všechna evropská média s velkým zadostiučiněním oznamovaly, že v Holandsku „extrémisté“ propadli a skončili až čtvrtí. Po sečtení hlasů se nakonec ukázalo, že šlo jen o zbožná přání a že Wildersova Strana pro svobodu skončila nakonec druhá se ziskem 4 křesel. To už ale média „neopravila“.
V Itálii uspělo „Hnutí pěti hvězd“ svérázného komika Beppe Grilla, který odmítá bruselské elity i společnou evropskou měnu. Získal dohromady 17 křesel a skončil ve volbách druhý. Nacionalistická Liga severu Umberta Bossiho, která vyzvala k vytvoření jednotné fronty proti imigraci, získala 5 křesel a míří do národovecké frakce Marine Le Penové.
Zlatý úsvit a Jobbik potvrdily své silné pozice
V Řecku dosáhl historického úspěchu fašistický Zlatý úsvit. I přes tvrdé represe a zatčení jeho hlavních vůdců, zapečetění stranických sekretariátů a nutnost přejmenování strany na Národní úsvit, skončil na třetím místě a získal 4 křesla. Volby v Řecku vyhráli radikální protibruselští levičáci ze strany Syriza.
Výborný výsledek dosáhl rovněž maďarský Jobbik, který skončil s 15 procenty na druhém místě za vládnoucím Fideszem premiéra Viktora Orbána a obsadí 3 křesla.
Národovci uspěli v Rakousku i ve Skandinávii
Podstatný úspěch zaznamenali rovněž nacionalisté v Rakousku. FPÖ získala 20 procent hlasů a 4 křesla a posílí národoveckou frakci Marine Le Penové. Překvapili i nacionalisté ve Švédsku. Švédští demokraté získali 10 procent a dvě křesla v EP. V minulých volbách v roce 2009 je přitom volily jen 3 procenta Švédů. Ve Finsku národovecká strana Praví Finové získala 13 procent odevzdaných hlasů, což stačilo na dvě křesla v EP. Po jednom křeslu potom získali nacionalisté v Bulharsku a Chorvatsku.
Ve Španělsku se prosadilo hnutí Podemos, které zakládali aktivisté proti NWO spříznění s protestním hnutím Occupy, které organizovalo masové demonstrace proti vládě a Evropské unii v minulém roce. Jeho kandidáti získali pět křesel.
Naopak zcela propadli euroskeptici v Rumunsku, Portugalsku, Irsku, Slovinsku, Lucembursku, Maltě a v pobaltských státech s výjimkou Lotyška, kde nacionalisté získali dvě křesla.
Těsný postup libertariánů v ČR a na Slovensku
Libertariánští euroskeptici uspěli po jednom křesle na Slovensku a u nás. Richard Sulík a jeho Sloboda a solidarita získala 6 procent a Petr Mach ze Strany svobodných občanů pět procent hlasů. To je dobrá zpráva a sluší se předsedovi Svobodných k výsledku poblahopřát, neboť jako jediná euroskeptická strana u nás překročili Svobodní pětiprocentní hranici. Špatná zpráva pro ně ovšem je, že v těchto volbách ztratili oproti sněmovním volbám téměř třetinu voličů, což je pro strany s úzce vyprofilovaným voličským potenciálem vážné varování.
