Patrick Cockburn
18.6.2014 Zvědavec
Irák je blízko totální sektářské války, kdy Islámský stát Iráku a Levantu (ISIS) zmasakroval desítky iráckých vojáků, odplatou za ztrátu jednoho ze svých velitelů, a stoupenci vlády v Bagdádu varují, že rozšíření bojů do hlavního města by mohlo vyvolat masové zabíjení tamní sunitské menšiny.
Jedno neověřené prohlášení ozbrojenců ISIS na Twitteru uvádí, že popravili 1,700 vězňů. Na obrázcích je vidět vraždění na půl tuctu míst.
Mezitím americká vláda zvažovala přímé rozhovory s Iránem, se kterým chtěla probrat možnosti zastavení postupu ISIS, řekl jeden představitel Obamovy vlády.
Tyto dvě země se již měly podle plánu setkat s dalšími světovými velmocemi, aby ve Vídni probraly tento týden íránský jaderný program, a náměstek amerického ministra zahraničí Bill Burns nyní odjede, aby se mohl rozhovorů zúčastnit také.
Prezident Barack Obama nadále zvažuje možnosti mezinárodní intervence v Iráku a nyní nasadil tři válečné lodě do Perského zálivu, ale v neděli republikánský senátor Lindsey Graham řekl: „Budeme pravděpodobně potřebovat pomoc (Iránu) s udržením Bagdádu.“
V pondělí ráno starosta severního města Tal Afar řekl, že město se stalo posledním pomezním obytným bodem, který padl do rukou sunitských ozbrojenců.
Abdulal Abdoul reportérům řekl, že jeho město s asi 200,000 obyvateli, nacházející se 420 kilometrů od Bagdádu, bylo obsazeno před rozbřeskem.
Předtím ISIS uveřejnil obrázky, na kterých jsou, zdá se, vězni, nakládaní na korby náklaďáků maskovanými střelci a později jsou nuceni ležet tváří u země v mělké strouze, s rukama svázanýma za zády.
Na posledních obrázcích jsou krví zalitá těla zajatých vojáků, pravděpodobně šíitů, kteří tvoří převážnou část irácké armády. Titulky uvádí, že masakr byl odplatou za smrt velitele ISIS, Abdul-Rahmana al-Beilawy, jehož zabití bylo zveřejněno těsně před překvapivým útokem ISIS minulý týden, který se převalil přes severní Irák a útočníci se zmocnili sunitských bašt Mosulu a Tikritu. V obrazech: útoky islámských ozbrojenců způsobují útěk tisíců lidí z Mosulu.
Šíitské milice odchází z Bagdádu, aby vytvořily novou bojovou linii 100 nebo 120 kilometrů severně od hlavního města. Proti ISIS začíná hrát roli demografie, protože jeho bojovníci vstupují do smíšených provincií, jako Diyala, kde žijí jak šíité a Kurdové, tak sunité.
V Mosulu, odkud prve uteklo 500,000 uprchlíků, se sunité do města vracejí. ISIS nařídil obchodníkům, aby srazili ceny paliv a potravin, ale náboženské a etnické menšiny jsou příliš vyděšené z ISIS, aby se domů vrátily. „Lidé v Bagdádu jsou z toho, co přinesou následující dny, vyděšení,“ řekl jeden z obyvatel, ale dodal, že „jsou zvyklí být vyděšení nadcházejícími událostmi“.
Bagdáďané hromadili potraviny a paliva pro případ, že bude hlavní město obléháno. Ve městě nejsou slyšet žádné výstřely, ačkoliv prohledávání na kontrolních stanovištích jsou intenzivnější, než dříve, a tři ze čtyř vstupů do Zelené zóny jsou uzavřené.
ISIS mohou být bojující úderné oddíly, ale jejich rychlý úspěch a rozpad divizí irácké armády vyvolaly všeobecné sunitské povstání. Zapojeno je nejméně sedm či osm militantních sunitských frakcí, z nichž mnohé jsou vedeny bývalými Baathisty a důstojníky bezpečnostních služeb Saddama Husseina. Ale tím nejdůležitějším faktorem pracujícím ve prospěch ISIS je pocit pěti či šesti milionů iráckých sunitů, že konec jejich útlaku je blízko.
„Šíité v Iráku považují to, co se děje, nikoliv za ospravedlnitelnou reakci sunitů na útlak ze strany vlády, ale za pokus opětovně nastolit starý sunity ovládaný typ vlády,“ řekl jeden pozorovatel v hlavním městě. Jak na šíitské, tak na sunitské straně se hromadí faktory pro totální krvavou sektářskou konfrontaci.
Příliv mladých šíitů do milicí byl nastíněn apelem velkého ajatolláha Ali al-Sistaniho, váženého šíitského duchovního, kdy vyzval lidi, aby se k milicím připojili. „Ulice vře,“ řekl pozorovatel.
Asi 1,000 dobrovolníků opustilo posvátné město Kerbala a odešlo do Samary, která je na frontové linii a kde se nachází mešita Al-Askari, jeden z nejposvátnějších šíitských chrámů ve městě, kde tvoří většinu sunité.
Asaib Ahl al-Haq, šíitská ozbrojená síla blízká Íráncům, se měla znovu zmocnit města Muqdadiyah v Diyala a Dulu’iyah, blíže Samaře na západě.
Problémem v Iráku je, že sektářské rozdělení země je nejhorší v oblastech, kde je smíšená populace: zemi nelze rozdělit bez velkého krveprolití, jak k tomu došlo v Indii v době nezávislosti.
Sunitsko-šíitská válka v letech 2006-2007 se vedla kolem Bagdádu a zlikvidovala většinu smíšených čtvrtí, kdy sunité, kteří doposud neutekli, byli uzamčeni v enklávách většinou na západě hlavního města.
Věří se, že poradci z Íránských revolučních gard sestavují novou vojenskou sílu, tvořenou členy armády a milicí. Velení pravidelné armády bylo zdiskreditováno nápadnou neschopností v posledních 10 letech.
Zapojení bojovníků šíitských milicí na frontě zvyšuje pravděpodobnost masového zabíjení sunitů. K tomu začalo docházet ještě před současnou ofenzivou v provincii Diyala a v Iskandariya, jihovýchodně od Bagdádu, kde ozbrojenci měli vyrábět automobilové a náklaďákové bomby a kde svědci říkají, že členové šíitských milicí přijali „politiku spálené země“.
Irák se prakticky rozpadl, když Kurdové využili kolapsu pravidelné armády na severu k převzetí Kirkuku, severu Diyala a plošiny Nineveh.
Kurdové si na tato území dělali nároky dlouho a říkali, že byla etnicky vyčištěna za Saddama Husseina. Mnohé z těchto oblastí jsou bohaté na ropu.
Vláda v Bagdádu, ačkoliv slibovala návrat do Mosulu, má slabé karty. Ukázalo se, že její vojenská aktiva jsou mnohem méně účinná, než si představovali i ti největší kritici.
Pokud dojde k protiútoku, bude muset přijít brzy, ale žádné známky tomu zatím nenasvědčují.
ISIS se zmocnil několika tanků, děl a dalšího těžkého vybavení určeného pro Sýrii, což by mohlo naznačovat, že nechce jeho použití v Iráku.
Ale jako vojenská síla doposud závisela na rychlých průzkumných útocích a výpadech za používání partyzánských taktik, takže těžké zbraně až tak potřebovat nemusí.
