Paul Craig Roberts
8. 6. 2014 Euportal
Washington už nemá za to, že jaderná nemůže mít vítěze. Naopak má za to, že tuto válku lze vyhrát, a proto jak proti Rusku tak proti Číně plánuje její první úder. Ten má skoncovat s tím, co pro sebe považuje za hrozbu: že by totiž jeho hegemonie ve světě mohla být ohrožena.
S naléhavou a téměř až zoufalou otázkou a současně i apelem Chcete jadernou válku? se na internetové stránce svého Ekonomického institutu obrátil Paul Craig Roberts, někdejší náměstek ministra financí v Reaganově vládě, na své spoluobčany – a nejen na ně. Ve svém apelu píše:
Washington už nemá za to, že jaderná nemůže mít vítěze. Naopak má za to, že tuto válku lze vyhrát, a proto jak proti Rusku tak proti Číně plánuje její první úder. Ten má skoncovat s tím, co pro sebe považuje za hrozbu: že by totiž jeho hegemonie ve světě mohla být ohrožena. Celý plán útoku je již dokonale propracován a připraven k použití. Původní obranná strategická doktrína tak doznala změnu v tom smyslu, že role jaderných raket byla z role pouhé odstrašovací síly povýšena na roli prvního ofenzivního úderu. V rámci této nové doktríny již byly základny antibalistických raketových odpališť zbudovány v Polsku na hranici polsko ruské, a příští se přiravujíi v dalších zemích, k Rusku přiléhajících.
Až bude síť těchto základen dokonnčena, ocitne se Rusko v dokonalém antibalistickém raketovém obklíčení. Nu a protože antibalistické rakety jako součást proslulých hvězdných válek dokáží sestřelovat mezikontinentální rakety, kterými jedině by se Rusko mmohlo americkému raketovému útoku postavit, neznamená naznačený vývoj nic jiného než ruskou bezbrannost v případě, že někdo na Západě skutečně stiskne raketové tlačítko. Tzv. antibalistický raketový štít všechny ruské rakety pochytá už na začátku jejich dráhy, a na území USA se podle stratégů NATO nedostane ani jediná.
Samozřejmě, plánovaný útok je pro ohledy na světovou veřejnost odděn jako vždy do rádoby obranného hávu. Takže např. zbudování základny antibalistických raketových odpališť v Polsku se zdůvodňuje jako ochrana Evropy před mezikontinentálními raketami Iránu, přičemž ovšem jak Washington, tak všechny evropské vlády dobře vědí, že Irán žádné mezikontinentální rakety nemá, a že i kdyby je měl, neměl by žádný důvod pálit je na Evropu. Takže na koho se zde míří, je celému světu jasné.
Rusko naprosto chápe, že změna americké válečné doktríny a s ní související růst antibalistických raketových odpališť poblíž jeho hranic nejsou namířeny na nikoho jiného, než na ně, a i další signály s růstem těchto odpališť související, mu nedávají žádnou možnost považovat je za něco nadějnějšího, než je plně prokázaná příprava Washingtonu zničujícím prvním úderem zaútočit na jeho území..
Stejné hrozbě čelí i Čína, která v této souvislosti před několika měsíci vyslala Washingtonu své varování, že je schopna odpovědět na raketový jaderný útok USA stejně zničujícím útokem vlastním.
Washington i tak však skálopevně věří, že má všechny šance jadernou válku vyhrát, aniž by sám úhonu utrpěl. A bohužel, právě toto jeho pevné přesvědčení je onou neblahou okolností, která na vidinu jaderné války tiskne pečeť pravděpodobnosti.. A to i navzdoru názoru jaderných vědců, že jaderná válka, bez ohledu na v současnosti budovanou strategickou výhodu USA, zůstává stále válkou, která opravdového vítěze mít nemůže. Protože dokonce i ona americká města, která by se vyhnula ruské či čínské raketové odvetě, by byla radiací zničena. Bomby, které by vymazaly Rusko, by totiž následným rozšířením radiace po světě zlikvidovaly i Spojené státy.
Média, jež se v posledních letech korupčnické Clintonovy vlády soustředila do rukou několika málo vlastníků, nesou svůj dil viny za to, že fatální hrozbě, o které hovořím, nevěnují prakticky žádnou pozornost. Svůj díl viny nesou i vazalské státy USA v západní a střední Evropě za to, že zločinné plány Washingtonu berou za svůj a poskytují území, pro jeho uskutečnění. Dementní polská vláda dokonce k plnění tohoto zločinného plánu podepsala Washingtonu plnou moc, což se rovná plné moci k vynesení rosudku smrti nad humanitou. A svůj podíl viny nese i Kongres za to, že k záležitosti takovéhoto nesmírného významu nedokázal dodneška zorganizovat ani jediné veřejné slyšení.
Tím vším ytvořil Washington nebývale nebezpečnou situaci. Jelikož totiž jak Rusko, tak Čína jsou za stávající situace ohroženy americkým prvním raketovým úderem, mohly by se rozhodnout nečekat na nevyhnutelné a zasadit první úder samy. Z jakého důvodu by totiž měly sedět a jen sledovat, jak budováním svého protiraketového štítu kolem jejích hranic vytváří soupeř vlastní schopnost stát se beztrestným a případnou odplatou nezasažitelným? Jakmile totiž Washington celý svůj obranný štít kolem Ruska a případně i Číny dobuduje, obě země určitě napadne. Jestliže ovšem před tím nedají obě ruce nahoru a kalhoty dolů.
Desetiminutový program Russia today (Rusko dnes), v americké televizi prokázal, že tajemství o zasazení prvého úderu Rusku už není žádným tajemstvím, a že Washington je vedle toho též připraven eliminovat ty z evropských vůdců, kteří by projevili neochotu postavit se ve věci útoku na rivaly USA do stejné řady s vůdci americkými.
Čtenáři těchto řádků se nyní logicky zeptají: Co můžeme v této hrozivé situaci dělat? Odpovídám: Můžete ubrat ministru propagandy na účinnosti tím, že přestanete poslouchat zprávy na Fox News, na CNN, na BBC, na ABC i na CBC. Že přestanete číst the New York Times, the Washington Post, the LA Times, že se zkrátka odvrátíte od všech oficiálních médií. Nevěřte jedinému slovu, kterým k vám promluví naše vláda. Nechoďte k volbám. A uvědomte si, že ve 21. století se do vládních budov Washingtonu nastěhoval ďábel. Ten, který už zničil sedm zemí, zabil, zmrzačil či vyhnal z domovů miliony lidí a tak dokázal, že nemá svědomí, a že jediné, co dokáže, je předvádět hrůzu, kterou stvořil, jako svůj úspěch. Je zkrátka rozhodnut, že vládcem světa bude on – a jenom on – kterýmžto postojem vede svět k nevyhnutelnému zmaru.
