Tereza Spencerová
3. 1. literarky
Stoupenci federalizace se v Oděse připravují na „partyzánskou válku“, zatímco Západ posiluje mediální propagandu.
Za ohlušujícího mlčení všech obvyklých obhájců lidských práv byl v Oděse vyhlášen třídenní státní smutek. Počet obětí, které v Domě odborů podle všeho upálili příslušníci Pravého sektoru, oficiálně dosáhl 38, celkem pak ukrajinské ministerstvo vnitra během pátku napočítalo v Oděse 42 mrtvých a na 200 zraněných. Asi 130 účastníků krvavých srážek policie zadržela a nyní jim hrozí různá obvinění, porušováním pořádku počínaje přes podněcování k masovým nepokojům až po úmyslné zabití.
Podle dostupných popisů masakr začal pochodem „ultras“ fotbalového týmu Černomorec Oděsa, který je oblíbený mezi krajně pravicovými radikály, a Metallistu Charkov, k nimž se přidávali obyvatelé města. Cílem byl stadion Černomorce, který se nachází v Ústředním parku kultury a oddechu Tarase Ševčenka. Pochodu pod heslem „Za jednotu Ukrajiny“ se zúčastnili také aktivisté z kyjevského Majdanu, ozbrojenci z neonacistického Pravého sektoru či Sebeobrany; proti nim vyrazili stoupenci federalizace Ukrajiny sdružení v organizaci Kulikovo pole pojmenované po místu bitvy, kde Rusové v roce 1380 rozdrtili tatarskou Zlatou hordu. Po prvních pěstích a ranách baseballovými pálkami a vrhání kamenů ke slovu přišly Molotovy koktejly.
video zde
A požár Domu odborů podle Interfax – Ukrajina
Po čtyřech hodinách pouličních bojů stoupenci Kyjeva na Kulikovu poli zapálili tábor federalistů, a lidé, kteří z něj uprchli, se poté zabarikádovali v Domě odborů. Jeden z Molotovových koktejlů vletěl až za barikádu a vyvolal v budově požár, který rychle postihl několik poschodí. Lidé pak umírali udušením v kouři nebo při pokusu vyskočit z vyšších pater. Lídr Kulikova pole Jegor Kvasňuk dnes prohlásil, útočníci pocházeli převážně z řad „bojovníků, kteří přijeli odjinud, a z nájemních žoldáků“. Podle Kvasňuka je nyní město v šoku, který ještě pár dní potrvá, ale poté v něm „vznikne partyzánské hnutí, je to vidět na sociálních sítích. Nejsem si jistý, že Oděsa nezačne žoldákům splácet jejich vlastním stylem.“
Před Domem odborů se mezitím scházejí lidé, kteří na místě masakru za přísných bezpečnostních opatření pokládají květiny; byla tam spálena i ukrajinská vlajka.
Pokračuje prý také nepříliš úspěšná „protiteroristická operace“ ukrajinské armády proti vzbouřenému východu. Rebelové v Kramatorsku hlásí 10 obětí z „řad neozbrojených obyvatel města“. Podle „lidového starosty“ Slavjanska bylo deset civilistů zabito a na čtyři desítky jich bylo zraněno také v jeho městě, nicméně útočníky prý nebyla ukrajinská armáda, nýbrž oddíly Pravého sektoru. „Na slavjanském předměstí Andrejevka lidé v noci na sobotu zkusili přehradit cestu koloně Pravého sektoru, utvořili živý řetěz, ale bojovníci Pravého sektoru do nich začali střílet,“ citují starostu ruská média. „Nedovolili ani odvézt raněné, pálili po všech, kdo se ke zraněným pokusili přiblížit. Vlastně to tedy nebyl ani žádný boj.“ A vzápětí „slavjanští“ propustili evropské vojenské pozorovatele zadržované od minulého týdne. „Jak jsem slíbil, včera jsme spolu oslavili mé narozeniny a pak odjeli,“ prohlásil starosta Vjačeslav Ponomarjov. „Jak jsem už řekl, byli mými hosty.“
Mluvčí ruského prezidenta dnes konstatoval, že za krveprolití v Oděse je přímo odpovědný Kyjev a jeho západní sponzoři, přičemž pokračující snaha uspořádat 25. května prezidentské volby je za této situace podle Kremlu„absurdní“.
V moři propagandy
Přehled o skutečném vývoji situace na Ukrajině bude přitom nyní ještě o něco složitější, než doposud. V předvečer mezinárodního dne svobody tisku totiž americká rozvojová agentura USAID oznámila, že má pro ukrajinská média další peníze na rozvoj „univerzálních hodnot“. Na počátku dubna se provalil skandál USAIDkolem projektu „kubánského Twitteru“, který měl pomoci svrhnout režim v Havaně, nyní mají nové peníze pomoci soustředit pozornost na „ukrajinskou jednotu a implikace integrace do EU“. Projekt byl původně dojednán už za Janukovyčovy vlády, tehdy se měl ale zaměřit na podporu „nezávislých médií“. Nyní USAID otevřeně deklaruje svou podporu kyjevské vládě a tím pádem i na stvrzování její legitimity. Před zhruba týdnem přitom náměstkyně ministra zahraničí USA Victoria Nulandová opakovaně přiznala, že USA na „demokratizaci“ Ukrajiny vynaložily už přes pět miliard dolarů.
Americká Sněmovna reprezentantů mezitím dostala k hlasování návrh zákona, který výslovně zaváže Hlas Ameriky, federálně financovanou mediální organizaci, aby se ještě více přimkla k oficiální politice vlády a stala se tak už bez jakýchkoli pochybností propagandistickým nástrojem Washingtonu. „Nastal čas pro zásadní reformy; nyní víc než kdy dříve musí být americké zahraniční vysílání efektivní,“ prohlásil jeden z autorů zákona, republikán Ed Royce.
Na jedné straně je tedy Russia Today, kterou Západ tvrdě kritizuje coby hlásnou troubu Kremlu, na straně druhé stejně „naladěný“ Hlas Ameriky, z fondů USAID financovaná média ukrajinská nebo obecně stále propagandističtější západní mediální mainstream… Jisté je jen to, že s další eskalací krize a s dalšími mrtvými klesá možnost diplomatického řešení k nule. Pokus Ruska odsoudit v Radě bezpečnosti OSN násilí na Ukrajiněnenašel u západních zemí pochopení, pro ukončení násilí na Ukrajině se vyslovila „jen“ Čína, a ženevská ujednáníuž nemají žádný smysl.
