24. 5. 2014 Literárky
Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum, které mnozí západní politici a část firem bojkotuje, nabídlo ruskému prezidentovi příležitost popsat svět pohledem Kremlu.
Vladimir Putin už v pátek slíbil, že Kreml uzná výsledky nedělních prezidentských voleb na Ukrajině, ale varoval Obamovu administrativu před dalším špatným řízením krize, před pokračující neochotou řešit ji diplomatickou cestou a příliš těsnými vazbami na ty kyjevské síly, které svrhly režim demokraticky zvoleného prezidenta Janukovyče. V rozhovoru pro americkou televizi CNBC Putin v Petrohradě nabídl svůj pohled na současnou Ukrajinu: „Mluvme upřímně, jsme v této místnosti samí dospělí a vzdělaní lidé. Západ podpořil neústavní převrat, a to nejen rozdáváním cukrátek, ale politickou podporou, podporou v médiích, s využitím všech možných nástrojů. A vy pak házíte vinu na nás? My jsme navrhovali dialog. Byli jsme odmítnuti. Když jsem byl naposledy v Bruselu, shodli jsme se na tom, že dialog bude pokračovat, ale to bylo ještě před státním převratem.“
Na opakovanou otázku redaktora CNBC, zda má v úmyslu spolupracovat s novou vládou v Kyjevě, a to i v případě, že výsledek hlasování bude pro většinu lidí na východě i jihu země nepříznivý, Putin naznačil, že ačkoli očekává od Kyjeva reformy, které by reagovaly na potřeby všech Ukrajinců, prohlásil, že je připraven obnovit zdravé vztahy s Ukrajinou: „Jak jsem řekl, a nedělám si legraci a není to ani ironie, chceme na Ukrajině klid a mír. Chceme, aby se ta země dostala z krize a aby k tomu byly vytvořeny podmínky. Znovu, bez jakékoli ironie, Ukrajina je sesterský národ a chceme, aby užíval míru, pořádku; jsme připraveni
spolupracovat s lidmi u moci a po volbách budeme samozřejmě spolupracovat s nově zvolenou hlavou státu. Aby ale bylo jasno, doufám, že po volbách budou zastaveny veškeré vojenské akce a začne národní dialog.“
Putin příslib uznání budoucí kyjevské vlády nejspíš vnímá jako gesto velkorysosti, protože na plenárním jednání petrohradského fóra popsal i svůj pohled na celý svět: „Svět se skutečně rychle mění. Jsme svědky kolosálních geopolitických, technologických nebo strukturních vzestupů. Unipolární model světového uspořádání se nekoná. Dnes je to jasné všem, dokonce i těm, kdo se snaží dál fungovat v navyklém systému,“ tedy uchovat svůj monopol a diktovat pravidla v politice, obchodu či financích, prohlásil Putin očividně i v narážce na významnou rusko-čínskou plynovou smlouvu, která podle všeho do značné míry změní globální „pravidla hry“.
Ekonomické otřesy z roku 2008 se podle ruského prezidenta staly očividným projevem hluboké krize modelu rozvoje postaveného na unifikaci a dominanci. Měla to být příležitost k pochopení světa v celé jeho různorodosti, racionálně přijmout novou realitu a veškerou složitost vznikajících vztahů. „Místo toho jsme ale narazili na neochotu vyslyšet nové lídry globálního rozvoje, akceptovat alternativní názory. Je přitom třeba nejen slovně, ale i fakticky měnit principy činnosti klíčových mezinárodních finančně investičních institucí tak, aby odpovídaly měnící se mapě světa. Místo toho ale ve slepé uličce skončila reforma Mezinárodního měnového fondu, prakticky se jednání z Dauhá, které mělo ustavit moderní pravidla světového obchodu.“ Unipolární svět přitom Putin poprvé odmítl už v široce diskutovaném projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci v únoru 2007.
Nyní prohlásil, že Rusko je dál s to nacházet spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou kompromisní řešení. „Vždy jsme dokázali nacházet kompromisy i v těch nejsložitějších otázkách,“ konstatoval. „Jsem připraven v tom pokračovat,“ přičemž podotkl, že vztahy s Německem jsou pro Rusko cenné, „musíme si jich vážit a neriskovat jejich ohrožení pod tlakem okamžitých konjunkturálních nápadů“.
Rusko „izolovat nelze“ Putin rovněž označil za „hloupost“ diskuse o snížení energetické závislosti na Rusku. „Jednání o nutnosti snížit energetickou závislost na Rusku jsou podle mého absolutní hloupost, protože žádná jednostranná závislost v takových případech nikdy nevzniká,“ prohlásil na summitu energetických koncernů konaném v rámci Fóra. Vždy je to „vzájemná součinnost“, která „zvyšuje spolehlivost a stabilitu světové ekonomiky i energetiky“. Přitom poukázal na to, že navzdory diskusím o snížení energetické závislosti ruské dodávky do Evropy neustále rostou. „Dnes do Evropy míří přes 70 procent ruského exportu ropy a takřka veškerý zemní plyn vyvážený prostřednictvím plynovodů. Je ale nutné přiznat, že spotřeba energií v Evropě roste pomalu a mezitím se zvyšují politická i regulační rizika. A objevují se problémy s tranzitem,“ vysvětlil ruský prezident důvody proč Rusko začíná hledat trhy v dynamicky se rozvíjející Asii a Tichomoří. K dodávkám do Evropy Putin dodal, že Moskvu „vážně znepokojují“ hrozby ukrajinských radikálů přerušit tranzit ruského zemního plynu. „Doufáme, že tam nakonec převládne zdravý rozum.“
Nápad s odmítnutím ruské ropy označil za „pouhé myšlenkové cvičení“ také šéf nadnárodního koncernu BP Bob Dudley, podle něhož „v současném propojeném světě tak mobilní zboží, jakým je ropa, vždy odbyt najde“. A konstatoval, že na spolupráci BP s ruským koncernem Rosněfť nemá vliv ani to, že se její šéf Igor Sečin ocitl na západním sankčním seznamu. „Sankce se týkají jen osobních záležitostí Igora Sečina,“ řekl Dudley v Petrohradu v rozhovoru pro ruskou agenturu Interfax. „Jinak se s ním ale mohu stýkat, mohu s ním řešit problémy týkající se Rosněfti. Na naši spolupráci sankce žádný vliv nemají.“ BP vlastní 19,75 procenta Rosněfti a ve výkonné radě ruské společnosti má dvě místa. Pokračování spolupráce s ruskými firmami oznámily také nadnárodní koncerny Shell a ExxonMobil. Ve shodě s nimi je i Putin, podle něhož „nelze ekonomicky izolovat stát, jakým je Rusko“. Obrat v obchodu Ruska s USA dosahuje asi 27 miliard dolarů, s evropskými zeměmi 440 miliard. „Možná bychom si mohli navzájem způsobit škody, a nemalé. Kdo by to ale v komplikovaných podmínkách světové ekonomiky chtěl?“
Globální ropné problémy se budou posuzovat také na Světovém ropném kongresu, který se v půli července uskuteční v Moskvě. Ruský ministr energetiky Aleksandr Novak na něm očekává přes pět tisíc účastníků z celého světa.
