Petr Schnur
30. 5. 2014 projev na Demonstraci proti cizím základnám na území České republiky a proti válce 29. 5. 2014 (lehce upraveno se souhlasem autora)
Vážení přítomní, drazí spoluobčané,
Svět, jak ho dnes známe není produktem náhody.
Je výsledkem koordinované strategie destruktivních sil imperiální politiky „vítězného Západu“.
Tento svět je světem neokolonializmu řízeným „finančními trhy“ a nadnárodními koncerny s pomocí institucí jako Mezinárodní měnový fond, Světová banka a další.
Pád železné opony oproti všem nadějím nezahájil novou epochu světových dějin ve znamení míru, participace, solidarity a práva.
Naopak nastal systematický, brutálně vedený nástup sil politické, ekonomické a sociální destrukce. Tyto síly posunují vývoj zpět minimálně před rok 1945.
Neděláme si iluze o žádných velmocích, ale nebyly to Rusko a Čína, které pošlapaly mezinárodní právo.
Mezinárodní právo bylo pošlapáno Spojenými státy, Severoatlantickou aliancí a Evropskou unií.
Stačí se podívat na dosavadní roli Severoatlantického paktu a Evropské unie, ale i států jako Francie, Anglie, Německo a stále nápadněji Polska a Turecka.
Jejich cíle jsou zcela jasné. Snaží se oživit svoje někdejší velmocenské postavení.
K dosažení svých cílů nemají zábrany využívat islamistického džihádu, fašistických bojůvek a ozbrojených narkomafií, které se zaštiťují národními zájmy.
Zásahy Severoatlantické aliance v Kosovu a Libyi byly věrnou kopií německé nacistické Legie Kondor, která ze vzduchu rozhodla španělskou občanskou válku ve prospěch Frankovy fašistické moci.
Politická a ekonomická expanze Západu není náhodná a neprobíhá chaoticky!
Naopak, probíhá velmi systematicky! A má na to patřičné instituce!
To není teorie spiknutí. To je praxe dohody mocných. Nebo, chcete-li jejich spiknutí.
Není možné považovat za náhodu, že Severoatlantická aliance a Evropská unie mají stejný zahraničně-politický záměr! Jeho základ tvoří vojenská doktrína. Tentokrát už nejde o obranu území členských zemí.
Nyní je úloha definována jako obrana jejich zájmů. A ty „zájmy“ mohou být kdekoliv na světě.
Kdekoliv a kdykoliv.
A bez mandátu OSN!
Mohou vést preventivní války.
To je novinka! Severoatlantický pakt s ní oficiálně vyrukoval v roce 1999. A hned ji využil v Jugoslávii.
– A Evropská unie?
Hlava 5 Lisabonské smlouvy týkající se zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie hovoří o obraně zájmů, předcházení konfliktů, humanitárních misích a dalších orwellovských formulacích, které pouze zakrývající skutečnou podstatu věci: Jde o‚vojenské intervence!
Lisabonská smlouva spojuje zahraniční a obrannou politiku v jeden celek. Lisabonská smlouva je spojuje úřadem i osobou, která ho vykonává.
Dnes je to Katherine Ashtonová (ketrín eštnová).
Lisabonská smlouva propojuje Evropskou unii s aktivitami Severoatlantického paktu.
Příkladem tohoto spletence kompetencí byla agrese proti Libyi a podpora džihádu v Sýrii.
Vážení spoluobčané,
Česká republika je svým členstvím v Evropské unii a Severoatlantickém paktu součástí euroamerické mašinerie.
Ukrajina se stala obětí strategie pokračujícího obkličování Ruska.
Tento cíl je během úřadování Baraka Obamy stejně evidentní jako skutečný důvod plánovaného rozmístění protiraketových štítů za doby jeho předchůdce Bushe. Tehdy Američané strašili raketami „darebáckých států“, dnes straší ruskou invazí do východní Evropy. Nejohroženějšími se údajně cítí pobaltské republiky a Polsko. Spojené státy se snaží o chaos a destrukci. Snaží se tlačit protivníka do kouta tak dlouho, až ho vyprovokují a se začne bránit.
To vše proto, aby mohli obranu označit jako útok a aby tak získali záminku pro vlastní agresi.
I tato metoda připomíná časy, o kterých jsme si mysleli, že se již nemohou vrátit.
Drazí přátelé,
Evropa není totožná s Evropskou unii. Proto musíme se vší rozhodností zvolat:
Rozmístění cizích vojsk na území ČR není v zájmu našeho národa! Strategické cíle USA neodpovídají skutečným zájmům Evropy.
Rozpomeňme se na odkaz zakladatelů Československé republiky!
Připomeňme si, že to byl tehdejší ministr zahraničí Edvard Beneš, který se aktivně podílel na vzniku Společnosti národů a vyvíjel diplomatické úsilí v duchu míru a kolektivní bezpečnosti. Buďme pokračovateli tohoto úsilí Edvarda Beneše v souladu preambulí Ústavy České republiky.
Zůstaňme bdělí!
