Mirko Raduševič
5. 5. literárky
Titulek se přímo týká blížícího se rozhodování Srbska, zda si vybrat vstup do EU nebo užší vazbu na Rusko. Tímto dilematem se zabývají jak ruští tak američtí experti.
Ředitel ruského Institutu strategických studií Leonid Rešetnikov během své návštěvy Srbska vyjádřil názor, že si Srbsko v určitém okamžiku musí vybrat mezi EU a Ruskem. Doporučuje srbské vládě, aby se ve svém rozhodování přiklonila k Rusku. V názorech na Srbsko je konzistentní a jako ve svých dřívějších názorech (viz video ) a tvrdí: „Srbská vláda by měla dodržovat a naplňovat závěť svých předků, která se týká společné historie. Naše národy vázaly vždy přátelské vztahy a nepamatuji, že by Srbsko někdy bylo členem nepřátelského tábora. Dnes leží velká zodpovědnost na srbské vládě.” Podle něj se srbští představitelé nachází v těžké situaci, neboť na jedné straně si Srbsko chce zachovat dobré vztahy s Ruskem a na straně druhé si přeje vstoupit do EU. Rešetnikov si navíc myslí: „EU je v ostrém konfliktu s Ruskem a roztržka se může ještě více prohloubit, když se Srbsko ocitne mezi dvěma ohni a bude si muset vybrat.” Ruský expert dále uvedl, že Rusko nebude na Srbsko vyvíjet velký tlak, ale ten přijde z opačné strany od NATO a EU, čímž srbská vláda bude mít starost, jak uchovat dobré vztahy s Ruskem. Ukrajinská krize se tím přenese na Balkán, kde podle ruského experta neexistují nezávislé země, neboť všechny podléhají velmocenské kontrole nebo jsou pod velkým vlivem určitých velmocí. Je názoru, že balkánské národy v současnosti nejsou schopné nalézt pro sebe vyhovující řešení. „Nemají východisko a zároveň nejsou pasivní. Vliv se projeví ve chvíli, kdy Rusko vyjde ze současné krize vítězně. Pak může na tomto teritoriu dojít ke změnám. USA si to dobře uvědomují,” uvádí Rešetnikov ve svých komentářích, která během víkendu srbská média citovala. Ta zároveň uvádí, že institut, který vede, podléhá přímo prezidentovi Vladimiru Putinovi a podtrhují proto dále jeho podstatné konstatování, že Západ využívá Ukrajiny k útoku na ruské národní zájmy. Podle Rešetnikova jediným východiskem z ukrajinské krize je decentralizace Ukrajiny a její přeměna na federaci, což si Západ nepřeje, neboť by pak tato země nebyla pod kontrolou USA. „Rusko nemá již šanci zůstat v hranicích, které vytvořil Lenin a Ukrajina je již minulostí, neboť se rozpadá a jak Ukrajinci, tak Rusové se nepřejí žít v takové zemi,” říká Rešetnikov, který dodal, že od Luhanska po Volhu pochodovala řada vojevůdců, všechny Rusko někde zastavilo a Putin si dnes vybírá místo, kde zastaví západní invazi.
Stejný odhad na současnou nebo blížící se situaci Srbska má ředitel Odboru pro Střední a Jižní Evropu amerického ministerstva zahraničí Jonathan Moore. Tvrdí, že Srbsko tím, jak se bude přibližovat vstupu do EU, bude muset podstupovat kroky, které budou komplikovat jeho vztahy k Rusku a měly by být konzistentní s ostatními zeměmi EU. „Jak se Srbsko bude přibližovat EU, tak Brusel a členské státy EU budou požadovat od Srbska, aby se ve svých názorech ztotožnilo s EU,” uvádí Moore. Připomenul však, že samotná EU nemá jasno a vede diskuzi o tom, jaké sankce uplatnit vůči Rusku. „Myslím si, že srbská vláda zaujme správné stanovisko zejména s ohledem na názory světové veřejnosti týkající se anexe Krymu a dalších akcí Ruska na Ukrajině,” tvrdí Moore a dodal, že si USA cení směřování nové srbské vlády k budoucnosti, která je založená na krocích předchozí vlády, která normalizovala vztahy s Kosovem a zůstala věrná evropské vizi Srbska. „To vše je ve Washingtonu příznivě přijímáno a velmi si toho ceníme,” uvádí americký diplomat.
