8. 5. 2014 Protiproud
Němci se ptají: Jak to, že skupina vojáků Bundeswehru bez uniforem byla v rámci provokačního scénáře pučistické vlády v Kyjevě úmyslně poslána do nebezpečné oblasti, kde mohli být mimochodem tito „pozorovatelé“ kýmkoliv zastřeleni? V Česku takové logické otázky zatím nikdo neklade. Alespoň pokud jde o mainstream.
Jeden podprůměrný herec v roli ministra obrany místo toho slavně přiveze českého člena této mise z Berlína a média jsou plná jeho hrdinství a utrpění. Toho vojáka. Ne toho herce, který po Alexandru Vondrovi či Karolině Peake je dalším utrpením na tomto rezortu nejen pro chatrné zbytky naší armády. Nikdo se také nepozastavuje nad tím, že němečtí vojáci necelých sedmdesát let po válce opět chodí po Ukrajině. Proto se musejí ptát sami Němci. Alespoň někteří.
Co to bylo za „misi OBSE“?
Německá média kladou klíčovou otázku: Co to bylo za misi a co dělala v oblasti začínající občanské války?
Místopředseda bavorské CSU Peter Gauweiler vystoupil s ostrou kritikou německé vlády a především ministerstva obrany. V rozhovoru pro časopis Spiegel řekl:
„Tomu rozumím, že revoluční vláda v Kyjevě, jejíž legitimitu lze celkem úspěšně zpochybnit, a to z dobrých důvodů, že tato vláda má eminentní zájem na tom, aby “pozvala” vojáky Bundeswehru. Čemu ale nerozumím, že my sami se necháme takovým hloupým způsobem zatáhnout ještě hlouběji do tohoto konfliktu.“
Politik, zástupce znepokojeného bavorského průmyslu (a na něj napojených českých a moravských montoven pro automobilky), uhodil hřebík na hlavičku. Tato mise byla maximálně pochybná od samého začátku.
Co s tím?
Pozorovatelé OBSE byli zadrženi v povstaleckém Slavjansku, kde místní domobrana brání město proti “útoku” kyjevských pučistů, které nepovažují za legální vládu z mnoha celkem dobrých důvodů. Jeden z těchto dobrých důvodů znají Němci a šéf CDU velmi dobře. Reportáž o vrazích z Majdanu, vysílal dokonce hlavní kanál tamní veřejnoprávní televize (Na Majdanu stříleli zločinci a zabíjeli demonstranty zezadu). V Německu je totiž veřejnoprávní TV ještě alespoň někdy institucí odpovídající se veřejnosti.
Evropská OBSE prohrála statut nezávislého pozorovatele, neboť posloužila pouze jedné straně konfliktu jako užitečný idiot.
Takže čtyři vojáci Bundeswehru byli zadrženi s mapami v prostoru vojenských operací společně s pěti ukrajinskými důstojníky, a to bez uniformy a bez patřičného diplomatického krytí. Domobrana Slavjanska je tedy nejprve považovala za špióny NATO. Později, asi po zásahu Moskvy a dalších diplomatických zdrojů, se z nich stali tzv. “hosti”, kterým domobrana zajišťuje bezpečnost ve městě, kde kyjevská „armáda“ střílí z kulometů na obyvatele města. To byl chytrý tah a Němcům hodně zamotal hlavu.
Podivná mise
Kritika opozice v Německu se soustředí na základní otázku, která ve „protektorátní jednohlasnosti“ českých médiích vůbec nezazněla. Jak to, že do prostoru vojenských konfliktů byla poslána nikoliv diplomatická, ale vojenská mise OBSE?
Připomeňme, že šlo o vojenské pozorovatele z týmu pro kontrolu odzbrojení podle Vídeňského dokumentu z roku 2011. Na Ukrajině současně působí také mise civilních pozorovatelů, kteří pracují v úplně jiném modelu, tj. humanitární pomoci a spolupráci dané smlouvou již z roku 1975. Tito pozorovatelé by v těchto a v podobných případech neměli vůbec žádný problém dostat od domobrany povolení k pohybu po městě a rozhovorům se všemi zainteresovanými stranami.
Koneckonců, existuje spousta videí, kde si běžní občané z Luhanska, Slavjanska, Mariupolu, Kramatorsku a dalších okupovaných měst přejí být slyšeni. K tomu ale nedošlo, a mnozí němečtí politikové se veřejně ptají Proč.
OBSE prohrála důvěru Ukrajinců i občanů EU
Politicky myslící Němci už pochopili jednu zásadní věc. Evropská OBSE prohrála statut nezávislého pozorovatele, neboť posloužila pouze jedné straně konfliktu jako užitečný idiot. Takže skupina vojáků Bundeswehru byla bez uniforem a v rámci provokačního scénáře pučistické kyjevské vlády úmyslně vyslána do nebezpečné oblasti, kde mohli být tito pozorovatelé kýmkoliv (opakujeme: kýmkoliv) zastřeleni. A to mohli, protože povstalce z „antimajdanů“ na misi dopředu nikdo neupozornil, ani s nimi o této misi nejednal. To byl ze strany vojenské mise OBSE buď naprostý diletantismus, nebo naopak provokativní úmysl.
Pokud by totiž na tyto vojáky a civilisty z OBSE někdo začal střílet (případně někoho z nich zabil), šlo by o ideální záminku pro razantní útok Kyjeva. Občanská válka, kterou bývalý zaměstnanec Goldman Sachs a současný vůdce pučistů z Majdanu chtěl od počátku rozpoutat, by okamžitě dostala „mezinárodní rozměr“.
Nestalo se tak především díky rozumné domobraně Slavjanska. Možná vojákům -„pozorovatelům“ zachránili život. Nasvědčoval by tomu incident po propuštění členů mise ze Slavjanska. Když je odváželi, zahájila na ně palbu ostrými kyjevská armáda.
OBSE se aktivně zapojila do “války čtvrtého typu”
Bundeswehr jednal pod tlakem NATO, Bruselu a USA. Proto si troufl na provokaci, která zásadně překročila jeho pravomoci. Stejně tak “předbíhá” situaci MMF, který nelegitimní Jacenjukově vládě půjčuje i naše peníze v oněch 17 miliardách dolarů “hospodářské pomoci”. “Vláda” zapletená do masakrů civilního obyvatelstva má přebírat nějaké mezinárodní závazky jménem státu?
Evropské velmoci už vědí, že se nechaly Spojenými státy nesmyslně zatáhnout do klasického strategického dobrodružství Washingtonu namířeného proti Rusku. V Německu a dalších evropských zemích (u nás samozřejmě nikoli) se už i mainstreamová média začínají proto občas ptát, kam tato sebevražedná politika Evropu dovede. Veřejně formulované otázky o vojenské misi OBSE v německých médiích jsou toho dobrou ilustrací.
Není vyloučeno, že také ČT zvolna změní tón:. Když už se to „smí“ v Německu, mohlo by jít o signál i pro naše „tvůrce veřejného mínění“. Jistě, nebude to hned. Z opatrnosti ještě nějaký čas počkají. Mají v tom přece tradici. Když v Moskvě probíhala „perestrojka“, předehra pádu celého „tábora míru a socialismu“, u nás jsme dál budovali „vyspělou socialistickou společnost“. Rozdíl je dnes v tom, že přece jen existuje několik nezávislých webů, ze kterých je možné dozvědět se něco víc o realitě.
