Václav Danda
20. 4. 2014 Protiproud
Utopí pučisté povstání východních regionů v krvi? Co Kyjevu radil ředitel CIA při své utajené návštěvě? Václav Klaus: Vinen je Západ.
Takzvaný zastupující prezident Oleksandr Turčinov nařídil použít armádu proti povstání, které se od minulého týdne rozšířilo téměř do všech regionů východní Ukrajiny. K městům Slavjansk a Kramatorsk se dnes ráno přiblížily armádní obrněné transportéry a tanky pučistické vlády. Stejný vývoj se očekává i v dalších vzbouřeneckých městech jako je Luhansk, Doněck, Dněpropetrovsk, Charkov a mnohá další.
U Slavjanska došlo u příjezdových cest do města k prvním bojům, neboť proruští povstalci odmítali opustit barikády. Na obou stranách jsou hlášeny oběti na životech a řada zraněných. Tzv. „protiteroristická operace“ má mít podle pučistů několik fází, ale zatím podle všeho zdaleka neprobíhá hladce. Ve většině povstaleckých měst místní milice spolu s tisícovkami občanů odmítly své pozice vyklidit.
Tanky a obrněné transportéry
Je jasné, že pokud kyjevské jednotky zaútočí, dojde rozsáhlému krveprolití. Použitím tanků a obrněných transportérů v centrech velkých měst by se „trestní operace“ mohla zcela vymknout kontrole. Proto se do tak rozsáhlé akce útočníkům zatím nechce. Ze všech oblastí navíc přicházejí zprávy, že nelegitimní kyjevské velení nemá zdaleka pod kontrolou armádní ani policejní složky ve východní části země. Množí se případy, kdy na stranu povstalců přecházejí celé policejní a vojenské útvary. Místní policisté a vojáci zatím odmítají plnit rozkazy pučistů a zahájit palbu „do svých“.
Také u nás pokračuje naplno propagandistická kampaň, která má zafixovat v hlavách veřejnosti představu, že i za vzbouřením na východní Ukrajině stojí Vladimír Putin a „ruská říše zla“
Turčinov si zatím ještě uvědomuje, že stačí málo k vyvolání skutečné občanské války. Proto odmítl výzvy Pravého sektoru, aby jeho sympatizantům byly rozdány zbraně a neonacisté mohli vyrazit bojovat na východ země. Turčinov kličkuje: Zbraně by se prý mohly dostat i do rukou povstalců na východě, a potom by občanské válce už nic nezabránilo. Zatím se proto spoléhá hlavně na západoukrajinské vojenské jednotky a milice Pravého sektoru, které podle očitých svědků doplňují i zahraniční „pomocníci“.
Pravý sektor zapaluje domy
Pravý sektor dělá vše proto, aby krveprolití vyprovokoval. Pořádá tzv. „spanilé jízdy“ k pozicím vzbouřenců, zastaví na dostřel a zahájí palbu s cílem vyprovokovat krvavý konflikt.
Charakteristická je třeba „operace“ ve vesnici Andrejevka, poblíž Slavjansku, kde Pravý sektor zapálil budovu vesnického výboru ovládanou povstalci. „Přijela tam někdy v noci auta s neznámými lidmi, kteří budovu zapálili,“ uvedl zástupce správy Slavjansku pro agenturu RIA Novosti. Poté byla napadena i některá kontrolní stanoviště sil domobrany ve Slavjansku. „Podle svědků střelbu zahájili lidé v černých uniformách, kteří jeli v autě bez poznávací značky. Předpokládáme, že to byl Pravý sektor. Pálili po několika postech domobrany a jejích pozorovatelích, ” řekl zástupce domobrany v Slavjansku.
Pokud se Turčinov a spol. nakonec rozhodnou utopit povstání v krvi, bude to mít jen krátkodobý efekt. Ze střednědobého hlediska bude situace na východě neudržitelná a občanská válka přejde v gerilový boj, což může v konečné fázi zažehnout opravdový válečný požár, jak jsme toho byli svědky při občanských válkách na Balkáně.
Operace s účastí CIA
Je tedy příznačné, že minulý týden navštívil Kyjev ředitel CIA John Brennan, což po určitém váhání potvrdila i Obamova administrativa, když předtím tuto informaci nechtěla americká vláda komentovat. Jde o další nepřímý důkaz, že podíl Spojených států na „protiteroristické operaci“ proti Ukrajincům z východu je větší, než Kyjev přiznává. USA jsou znepokojeny nestabilitou pučistických úřadů, a mají oprávněné obavy, že se jim situace může snadno vymknout z rukou.
Američtí agenti a poradci, včetně malých speciálních ozbrojených jednotek, které operovaly na Ukrajině již od prvních „majdanských demonstrací“, jsou proto opět v akci. Na straně východních vzbouřenců zase pracují bývalí členové speciálních policejních jednotek Berkut, kteří vzdorovali pučistům v Kyjevě a z nichž mnozí uprchli na východ země nebo na Krym.
Provedení „protiteroristické operace“ bylo svěřeno Vasiliji Krutovovi, který byl v pondělí jmenován prvním náměstkem Bezpečnostní služby Ukrajiny a byly mu podřízeny všechny silové složky Bezpečnostní služby i armádní jednotky.
Brzy budeme vidět, zda se mu podaří situaci zvládnut a východ pacifikovat bez větších ztrát na životech, nebo zda připraví na východě Ukrajiny „krvavou lázeň“ s nedozírnými následky pro stabilitu celého regionu. Právě vytvoření těchto operačních scénářů bylo podle všeho hlavní „pracovní náplní“ ředitele CIA Johna Brennana v Kyjevě. Jen málokdo však umí odhadnout, co se v nejbližších dnech skutečně stane.
Čechy: Klaus versus Zeman
Také u nás proto pokračuje naplno propagandistická kampaň, která má zafixovat v hlavách veřejnosti představu, že i za vzbouřením na východní Ukrajině stojí Vladimír Putin a „ruská říše zla“.
„Povinný jednohlas“ však zásadně narušil bývalý prezident Václav Klaus. V diskusi se studenty Vysoké školy finanční a správní řekl, že krizi na Ukrajině vyvolaly Spojené státy, že prezident Vladimir Putin byl proti své vůli donucen jednat a že sami Ukrajinci jsou pouze obětí tohoto sporu.
„Tu změnu situace vyvolal evropský Západ a Spojené státy, které chtěly nesmyslným způsobem konfrontaci s Ruskem a které použily Ukrajinu jako nebohý, nešťastný, smutný nástroj, jak toho docílit. Rozeštvání Ukrajiny, rozehrání této ukrajinské karty v žádném případě nezpůsobil Putin. To způsobili naši soudruzi v západní Evropě a ve Spojených státech,“ řekl studentům český exprezident.
Zatímco od nich se dočkal bouřlivého potlesku, „bojující havlisté“ ho zahrnuli bouří sprostých urážek, v nichž oplzlostí zřejmě „zvítězil“ poslanec Zlatuška (ANO). Zajímavější však je, že vedle toho se odvážil nebývalý počet politiků napříč spektrem s Klausem souhlasit. Zda je to projev měnící se situace, nebo pouze výraz rodící se občanské statečnosti těch, kteří už nemohou donekonečna kývat na „ukrajinskou lež“, zatím těžko odhadnout. Ani jak se bude vyvíjet jejich „odvaha“, pokud na východní Ukrajině dojde v příštích hodinách a dnech ke krveprolití.
Bude rovněž zajímavé sledovat vývoj názorů současné hlavy státu. Miloš Zeman se svou nečekaně ostrou, protiruskou válečnickou rétorikou postavil spíše po bok Washingtonu než evropských unijních vůdců, mezi nimiž by se tak rád cítil alespoň „jako poslední mezi rovnými“. Jeho touha „být slyšet“ ho tentokrát naopak přivedla do havlistického stáda – které ho ovšem stejně nepřijme. Smutná role „muže bez názoru“, který právě proto, řečeno s českým klasikem, má na všechno přinejmenším dva názory.
