Jan Grohmann
25. 4. 2014 Armadninoviny
Podle nové studie publikované v časopisu PLOS Medicine zemřelo prý v důsledku války v Iráku téměř 500 000 lidí. Údaj je několikanásobně větší než ukazuje řada dalších studií, které se pohybují v hodnotách kolem 150 000 mrtvých.
Od 100 000 až po 1 000 000 000 mrtvých v irácké válce
Jak se došlo k tak rozdílnému číslu? V poslední studii se její autoři ze Spojených států, Kanady a Iráku nezaměřili pouze na úmrtí způsobená přímými bojovými akcemi, počítali též s úmrtími, na nichž se válka podílela nepřímo.
Týkalo se to především obětí iráckého sektářského násilí nebo osob, které zahynuly v důsledku zhroucení infrastruktury (dodávek čisté vody) a kolapsu iráckých státních instuitucí (zdravotnictví, policie, armády).
Podle hlavní autorky “přísné” studie, Amy Hagopianové, výzkumné pracovnice univerzity ve Washingtonu, zemřelo nejvíce lidí na následky násilných činů a 30 % úmrtí má válka na svědomí nepřímo.
Počty mrtvých podle různých studií. Studie se navzájem liší metodikou výpočtu úmrtí.
Associated Press | 110 600 násilných umrtí | 5/2003 až 4/2009 |
Costs of War Project | 176 000–189 000 násilných umrtí, včetně 134 000 násilných úmrtí civilistů | 5/2003 až 2/2013 |
Iraq Body Count project | 174 000 násilných umrtí, včetně 112 667–123 284 násilných úmrtí civilistů | 5/2003 až 3/2013 |
Iraq Family Health Survey | 151 000 násilných umrtí | 5/2003 až 7/2006 |
Lancet survey | 601 027 násilných umrtí z 654 965 celkových úmrtí spojených s válkou* | 5/2003 až 7/2006 |
Opinion Research Business survey | 1 033 000 mrtvých v důsledku války* | 5/2003 až 7/2006 |
Classified Iraq War Logs | 109 032 násilných umrtí, včetně 66 081 násilných úmrtí civilistů | 1/2004 až 11/2009 |
A. Hagopianová ve své studii taktéž upozornila na několik případů nepřímých úmrtí, např. když těhotná žena zemřela, protože nemohla kvůli bojům opustit svůj dům; k úmrtím také docházelo kvůli kontaminaci pitné vody, protože selhal vodovodní systém; stejně tak umírali lidé, kteří se nemohli dostat do nemocnic vzhledem ke značnému počtu osob zraněných v průběhu bojů.
“To vše jsou sice nepřímá, přesto však významná úmrtí,” prohlásila Hagopianová agentuře AFP. Podle ní bylo cílem studie vytvořit komplexní a přesnější obraz dopadů války, aby si vlády pro příště více uvědomily škody, které války napáchají. “Myslím, že je důležité, aby lidé pochopili důsledky, které má válka pro lidské zdraví a kvalitu jejich života. Tato země (Irák – pozn. redakce) se navždy změnila,” dodává Amy Hagopianová.
Kontroverzní metodika výpočtu
Vědci mimo jiné oslovili na 2000 osob žijících v různých iráckých domácnostech, a to celkem ve 100 lokalitách. V rodinách poté zjišťovali, kolik jejich příslušníků a jakým způsobem případně zemřelo během války. Zjištěné údaje poté aplikovali na celou populaci.
Vědci odhadli celkový počet mrtvých od začátku války v roce 2003 až do jejího oficiálního konce roku 2011 přibližně na 461 000. Podle studie zemřelo 70 % obětí násilnou smrtí, nejčastěji na střelná zranění a exploze bomb.
Takřka 140 000 lidí zemřelo na následky války, např. oběti sektářských bojů, ale i nenásilná úmrtí. Nejčastější nenásilnou smrtí byly srdeční obtíže, což podle autorů studie ukazuje na klíčovou roli stresu ve vojenských konfliktech. Následovala chronická onemocnění a rakovina.
Koaliční síly zapříčinily 35 % násilných úmrtí, 32 % různé protikoaliční povstalecké a militantní skupiny, 21 % úmrtí se nedalo připsat žádné straně, 11 % padlo na vrub zločineckým bandám a 1 % oficiálním iráckým ozbrojeným silám (armáda a policie).
Salmana Rawaf, ředitel londýnské pobočky Světové zdravotnické organizace, uvedl, že nejnovější studie bude jistě zpochybňována kvůli velkému rozdílu, jenž existuje v počtu mrtvých oproti jiným studiím, což může být vnímáno jako politicky motivované. „Tento odhad nese s sebou značnou nejistotu a metodika a výsledky této studie budou nepochybně kontroverzní a diskutované,“ dodává Rawaf.
Ačkoli zveřejněné údaje vyvolávají kontroverzní postoje, jedno studii nelze upřít: Detailně popisuje a ukazuje dalekosáhlé důsledky války jak pro přímé účastníky bojů, tak i osoby nacházející se na územích zasažených válkou.