“Trvalá svoboda” v Iráku: 500 000 mrtvých

Jan Grohmann
25. 4. 2014 Armadninoviny
Podle nové studie publikované v časopisu PLOS Medicine zemřelo prý v důsledku války v Iráku téměř 500 000 lidí. Údaj je několikanásobně větší než ukazuje řada dalších studií, které se pohybují v hodnotách kolem 150 000 mrtvých.


Od 100 000 až po 1 000 000 000 mrtvých v irácké válce
Jak se došlo k tak rozdílnému číslu? V poslední studii se její autoři ze Spojených států, Kanady a Iráku nezaměřili pouze na úmrtí způsobená přímými bojovými akcemi, počítali též s úmrtími, na nichž se válka podílela nepřímo.

Týkalo se to především obětí iráckého sektářského násilí nebo osob, které zahynuly v důsledku zhroucení infrastruktury (dodávek čisté vody) a kolapsu iráckých státních instuitucí (zdravotnictví, policie, armády).

Podle hlavní autorky “přísné” studie, Amy Hagopianové, výzkumné pracovnice univerzity ve Washingtonu, zemřelo nejvíce lidí na následky násilných činů a 30 % úmrtí má válka na svědomí nepřímo.

Počty mrtvých podle různých studií. Studie se navzájem liší metodikou výpočtu úmrtí.

Associated Press 110 600 násilných umrtí 5/2003 až 4/2009
Costs of War Project 176 000–189 000 násilných umrtí, včetně 134 000 násilných úmrtí civilistů 5/2003 až 2/2013
Iraq Body Count project 174 000 násilných umrtí, včetně 112 667–123 284 násilných úmrtí civilistů 5/2003 až 3/2013
Iraq Family Health Survey 151 000 násilných umrtí 5/2003 až 7/2006
Lancet survey 601 027 násilných umrtí z 654 965 celkových úmrtí spojených s válkou* 5/2003 až 7/2006
Opinion Research Business survey 1 033 000 mrtvých v důsledku války* 5/2003 až 7/2006
Classified Iraq War Logs 109 032 násilných umrtí, včetně 66 081 násilných úmrtí civilistů 1/2004 až 11/2009
* Jde o statistické výpočty odvozené od vzorku oslovených iráckých domácností.
 

A. Hagopianová ve své studii taktéž upozornila na několik případů nepřímých úmrtí, např. když těhotná žena zemřela, protože nemohla kvůli bojům opustit svůj dům; k úmrtím také docházelo kvůli kontaminaci pitné vody, protože selhal vodovodní systém; stejně tak umírali lidé, kteří se nemohli dostat do nemocnic vzhledem ke značnému počtu osob zraněných v průběhu bojů.

“To vše jsou sice nepřímá, přesto však významná úmrtí,” prohlásila Hagopianová agentuře AFP. Podle ní bylo cílem studie vytvořit komplexní a přesnější obraz dopadů války, aby si vlády pro příště více uvědomily škody, které války napáchají. “Myslím, že je důležité, aby lidé pochopili důsledky, které má válka pro lidské zdraví a kvalitu jejich života. Tato země (Irák – pozn. redakce) se navždy změnila,” dodává Amy Hagopianová.

Kontroverzní metodika výpočtu
Vědci mimo jiné oslovili na 2000 osob žijících v různých iráckých domácnostech, a to celkem ve 100 lokalitách. V rodinách poté zjišťovali, kolik jejich příslušníků a jakým způsobem případně zemřelo během války. Zjištěné údaje poté aplikovali na celou populaci.

Vědci odhadli celkový počet mrtvých od začátku války v roce 2003 až do jejího oficiálního konce roku 2011 přibližně na 461 000. Podle studie zemřelo 70 % obětí násilnou smrtí, nejčastěji na střelná zranění a exploze bomb.

Takřka 140 000 lidí zemřelo na následky války, např. oběti sektářských bojů, ale i nenásilná úmrtí. Nejčastější nenásilnou smrtí byly srdeční obtíže, což podle autorů studie ukazuje na klíčovou roli stresu ve vojenských konfliktech. Následovala chronická onemocnění a rakovina.

Koaliční síly zapříčinily 35 % násilných úmrtí, 32 % různé protikoaliční povstalecké a militantní skupiny, 21 % úmrtí se nedalo připsat žádné straně, 11 % padlo na vrub zločineckým bandám a 1 % oficiálním iráckým ozbrojeným silám (armáda a policie).

Salmana Rawaf, ředitel londýnské pobočky Světové zdravotnické organizace, uvedl, že nejnovější studie bude jistě zpochybňována kvůli velkému rozdílu, jenž existuje v počtu mrtvých oproti jiným studiím, což může být vnímáno jako politicky motivované. „Tento odhad nese s sebou značnou nejistotu a metodika a výsledky této studie budou nepochybně kontroverzní a diskutované,“ dodává Rawaf.

Ačkoli zveřejněné údaje vyvolávají kontroverzní postoje, jedno studii nelze upřít: Detailně popisuje a ukazuje dalekosáhlé důsledky války jak pro přímé účastníky bojů, tak i osoby nacházející se na územích zasažených válkou.