Aleš Vaněk
14. 4. 2014 zdroj zde
Jedinou správnou linii musí držet novináři ve svých zprávách a komentářích. Prý zdar a sílu najdeš v sýru. To by však nesměl zapáchat hůř než romadůr a nesměl by být pokrytý vrstvou penicilínu a uvnitř tvořit nevábnou hnědou hmotu.
Vážení spojenci. Nenastal konec dějin ani ideologií. Lidé zvláštního ražení znova na scéně. Tak zní titulky nejčtenějších zpráv jednoho “alternativního média”. A už jen těmi titulky se vlastně pan politruk přiznává, jakou jedinou správnou linii musí držet novináři ve svých zprávách a komentářích. Prý zdar a sílu najdeš v sýru. To by však nesměl zapáchat hůř než romadůr a nesměl by být pokrytý vrstvou penicilínu a uvnitř tvořit nevábnou hnědou hmotu. Jeden přispěvatel na OM mi kdysi nadhodil, že jsem moc přísný na druhé a na sebe nikoliv. Ale čeho je moc, toho je příliš. Goebbels by se nemusel stydět. A jako perličku na dortu v podobě zástěrky schvalování genocidy jak některých národů (Rusů, Syřanů, Iráčanů), tak skupin uvnitř národů (reakce na článek Genocida paní Věry Říhové… zpětně vymazaná) se pasuje jenom tak “čirou” náhodou do role ochránce práv národa jiného: http://blisty.cz/art/72829.html.
Všechno časuje tak, aby cílil na bránu. Nemusí přece měnit veřejné mínění celé společnosti, stačí když zacílí na část vysokoškolsky vzdělaných, klidně jen výběrově mladší a střední generaci. Když pozoruju, co dělají dnes s lidmi studia na fakultách sociálních věd, politologii, ekonomii, ale i kdekoliv jinde včetně středních škol, tak se děsím. I když ty školy vystudují i inteligentní lidé s předpoklady ke kritickému myšlení, tak jejich myšlenky jsou ovlivněny vylhanými argumenty, licoměrnými srovnáními, a přestože jsou schopni dojít ke zjištěním, že něco může být jinak, než je jim běžně překládána, tak ani pod vahou faktů a důkazů si nejsou schopni připustit, že všechno může být úplně jinak. Kolik kantorů aspoň trochu vyváženě předkládá úhly pohledu na aktuální problémy lidstva a kolik jich jede v oficiální linii?
Když jsem si na učitelských praxích troufl ve společensko-vědním a zeměpisně-ekologickém semináři pro studenty gymplu dva roky po sobě na jiné úhly pohledu a zapojení studentů v tématech válečných konfliktů v Iráku, Afghánistánu či jiných verzí vysvětlení 11. září, nenávist některých cinkačů klíči na jedné z důležitých kateder pro moje studium dorostla do takové fáze, že jeden z nich mi neumožnil dokončení školy, kdy mi 3 roky po sobě neudělil zápočet z mého nejoblíbenějšího předmětu. Odvolat se ke komisi člověk mohl v tu dobu jen u zkoušky, bohužel ne u zápočtu. A tak jsem se nedostal ke státnicím…
A teď s materiálem, který je vybaven do života mnohem hůře než ti studenti, které jsem tenkrát potkal, pracují politrukové a jejich hlásné trouby.
Je otázkou, zda jen stačí takové gaunery ignorovat. Aby se nám to brzy nevymstilo.
V práci jsem nějakou dobu jen ignoroval jiné gaunery a oni nelenili a mám v práci chvílemi peklo.
Jestli už nejsme v situaci kdo s koho? Buďto s nima zametem, nebo oni s námi?!
