Jan Kadubec
30. 4. outsidermedia
Teroristé na západě, teroristé na východě, teroristé vlevo, teroristé vpravo, teroristé nad námi, teroristé v podzemí, teroristé všude!
Američanům se vymyšlená teorie o terorismu po 11. září docela krutě vymstila. Okamžitě totiž tuto teorii přijali za svou i Rusové, dokonce i Číňané a postupně snad všechny země. Americkou doktrínu si ovšem přizpůsobili na své poměry a podmínky. A už to jede na plné obrátky, kam se podíváte, všude řádí teroristé. Z východní Ukrajiny se ozývá, že teroristé jsou v západní Ukrajině, ze západní Ukrajiny se ozývá, že teroristé jsou na východě Ukrajiny – člověče vyber si! Kaddáfí tvrdil, že bojovní válečníci za svobodu a demokracii jsou teroristé, kdežto oni to tvrdili o něm. Podobně Asad, dříve i Saddám, prohlašovali, že válečníci za lidská práva jsou teroristi a oni totéž prohlašovali o nich. Usáma prý zorganizoval terorútok na Dvojčata z nějaké afghánské jeskyně, a proto musel být, terorista jeden škaredý, zavražděn. Tomu může ovšem uvěřit pouze idiot. A v Africe je to jedno – my jsme teroristé, vy jste teroristé, my jsme jedna rodina, hlavně že se válčí.
Pro politiky je to dar z nebes. Na teroristy se dá svést kdykoliv cokoliv. Odboráři terorizují poklidné obyvatelstvo, stávkující za vyšší mzdy terorizují podnikatele, lidé požadující referendum terorizují demokraticky zvolenou vládu, učitelé terorizují děti a děti terorizují učitele, feministky terorizují muže, Snowden je terorista… A vlastně i bezdomovci jsou teroristi. Cokoliv je pro vládnoucí elity nepohodlné, to se označí za terorismus. Díky Američané, ten váš Bushův teroristický Think Tank vymyslel geniální věcičku na jakékoliv použití! Vládnoucí elita se tetelí blahem. (Think Tank – anglicky doslova „myšlenková nádrž, myslivna, mozkovna“, nebo také think factory „továrna myšlení“.)
Ovšem mám takový dojem, že ona Bushova „myslivna“ nevymyslela nic nového a už vůbec nic originálního. Vše známo už dávno a dávno, autoři teorie terorismu akorát opisovali už zapomenuté metody z dávné minulosti. Oživili je! V podstatě pouze oprášili katolickou teorii o kacířích a čarodějnicích a do puntíku přesně ji napodobují. Kacíři přece ohrožovali mocenské pozice církve, bylo proto nutné je eliminovat, likvidovat, prostě je sprostě povraždit. A předtím mučit hrůznými způsoby. Copak dnes se děje něco jiného? A podstatou upalování čarodějnic nebyla nějaká kouzla a čáry, nýbrž pouhá touha po jejich majetku.
Vynikajícím příkladem z naší historie je nedostudovaný právník Jindřich František Boblig z Edelstadtu (1611/12 v Cukmantlu, dnešní Zlaté Hory – 1696-1700, Olomouc). Roku 1687 se zjevuje ve Velkých Losinách už s pověstí nelítostného inkvizitora v Niském knížectví, náležejícím vratislavským biskupům. Během této doby bylo ve Frývaldově (dnešní Jeseník) upáleno 112 osob a v Cukmantlu (dnes Zlaté Hory) 54 osob jen za rok 1651. V letech 1678-1696 rozjel svou podnikatelskou činnost na žerotínském panství Velké Losiny a v Šumperku. V Losinách zahubil 56 lidí, v bohatém Šumperku vydělal na smrti 48 nešťastníků. Dnes už se neupalují pro majetek jednotlivci, nýbrž se vypálí celé země a státy. Zase žádná novota. Cíl a smysl je stejný – ukrást jim to, co mají. Upálit nějakou šlechtičnu, to se církev neodvážila, bohatě jí dostačovali ti movitější z nižších vrstev tak, jak dostačují dnes exekutorům. Viděli jste exekutora u nějakého miliardáře?
A pokud budeme pokračovat v hledání podobností, můžeme jich nalézt přehršel.
Za oznámení (udání) kacíře byla vypsána finanční odměna. Soused se nepohodl se sousedem a šel ho nahlásit, že je kacíř – dostal odměnu. Nejenom v Afghánistánu se děje dnes totéž.
Neopisovali tedy autoři teorie terorismu od středověkých katolíků? Asi ano. Co asi, určitě! Podobnosti nejsou rozhodně náhodné, takže nějaká vynikající mozková činnost to určitě nebyla, to by zvládli i imbecilové. Nevracíme se do temného středověku, když musíme používat tytéž metody? A není to ostuda naší civilizace? Dokonce i společnost je rozdělena tak, jak bývala ve středověku. Kdepak, žádné třídy už nejsou, je pouze masa bezprávných a hrstka nadmíru bohatých nahoře. I když náhodou má ta tzv. střední třída našetřeno na jeden či dva roky dopředu a človíček, který nemá našetřeno ani na další měsíc, to není zase tak velikánský rozdíl, patří k sobě mezi ty bezprávné, ač si to nechtějí připustit. Já mám na dva, tři i pět let zajištěno a on pouze na měsíc. Je v tom ovšem nějaký velikánský rozdíl? Co je to pět, deset, ba i dvacet let? Chvilka pouhá.
K čemu bývala ta masa rolníků a řemeslníků ve středověku? Akorát dodávala tomu jednomu procentu nahoře potravu a zlato. Ale když nebudou? Kdo bude potom dodávat ony ingredience bohatým?
Čím jsou (a i čím bývali) třeba takoví intelektuálové, inženýři, doktoři, učitelé…? Ničím! Váží si jich jejich zaměstnavatelé? Ani v nejmenším, berou je jako devótní sluhy. Když si to nechávají líbit, je to jejich věc. Sloužící jsou ale povětšině spokojeni, mají přece jen o něco málo vyšší životní úroveň než obyčejný plebs. Když hrál šlechtě na večírku na klavír W. A. Mozart, dostal dobře zaplaceno, dostalo se mu i ovací, ale večeřet musel jít se služebnictvem, páni ho na večeři k sobě nepozvali, kdepak! Drtivá většina inteligence v historii zklamala, sloužila za pár drobných, holt hanebná inteligence, čili lokajové, přisluhovači a patolízalové. A o umělcích škoda řeči, co ti jsou schopni provádět za zhovadilosti jenom proto, aby se zalíbili pracháčům (možná hodí nějaké ty drobáky), aby se jim vlísali a vetřeli do přízně. To jenom umělci nadšením hýkají, když obdrží od nadčlověka-šlechtice nějakou pochvalu či blahosklonné uznání.
Vidíme na vlastní oči – kníže může pronést jakoukoliv pitomost, debilovinu a hovadinu, a spousta docela inteligentních občanů je nadšená, jakého to máme nadčlověka, který je blíže lidu (málem polovina obyvatelstva!). Ale copak on používá vulgarismy, aby se zalíbil plebsu? Kdepak, to se líbí inteligentům, kníže prý má odvahu mluvit vulgárně a sprostě, ale vždyť on jinak ani neumí! Slovník cizích slov uvádí: Vulgární: hrubý, sprostý, všední, obyčejný, lidový. Profanum vulgus: (lat.) prostý lid, lůza, chátra. To proto má kníže k lidu blíže, jak oslavně prozpěvuje pěvecký sbor českých umělců. Většina běžných lidí (i já) jenom nevěřícně kroutíme hlavou, že je vůbec možné pouštět jeho slovní projevy v televizi. Znám však dobře jednu vysoce inteligentní a nadmíru vzdělanou dámu, pro kterou je největším životním zážitkem, že mohla být přítomna, rok či dva po převratu, na neformální besedě umělců s knížetem. Jak nadšeně mi o tom vyprávěla. Jsem si jistý, že kdyby ji požádal, tak by s radostí a nadšením porušila manželskou věrnost. Nechápal jsem to a nechápu to dodnes.
No jo, umělci jsou lidé zvláštního ražení. Chápou svět intuitivně, nikoliv racionálně. Většina z nich (tedy z těch, které znám) nesnáší francouzské osvícence, nemají rádi Rousseaua, Voltaira, Diderota, Helvétia, Montesquieua… a zajisté nemají rádi vládu rozumu. Je potřebné a nutné vrátit se před dobu osvícenství, kdy vládla lidským duším církev a Bůh. Jsou v hloubi duše přesvědčeni, že osvícenství s vládou rozumu způsobilo, že lidstvo degeneruje, neboť lůza se neprávem domáhá jakýchsi lůzrovských práv.
V roce 1967, po IV. sjezdu spisovatelů, se tradovalo rčení, že vláda, která není schopna zavřít stovku intelektuálů, padne. Bylo to v podstatě pravdivé konstatování. Vládě, protože tak neučinila, se situace vymkla z rukou a začalo tzv. Pražské jaro. Jak to dopadlo, je známo, a přitom stačilo tak málo, odstavit umělce od novin a televize. Nedošlo by k onomu slavnému Pražskému jaru, a taky by nedošlo k následné okupaci. (Na co by potom dnešní antikomunisté nadávali?) A tito v době tzv. normalizace odstavení umělci se dostali po převratu k moc. No, a kam to dovedli, je docela na pováženou. A to nám tvrdí, že vše co dělají, dělají pouze pro naše dobro.
Když to kážou vzdělanci, inteligence, šlechta a duchovenstvo, ti přece nemohou lhát, ti mluví vždy pravdu. A nás, nevzdělance, chtějí pouze poučit, chtějí i nám poskytnout dary ducha, kterými jsou oni obdařeni, chtějí se s námi o ty dary podělit, za což jim musíme být vděčni a poníženě poděkovat, což se od nás spodních očekává. Proto se dnes vůbec nedivím našim novinářům a televizi, když nám ty dary ducha poskytují, oni to možná myslí i vážně, alespoň někteří určitě, třeba takový Lipold, Fendrych, Mitrofanov, Steigerwald, Leschtina, Duka, Herman, Štětina… Já sice osobně vydržím s obrovským sebepřemáháním dívat se na televizi maximálně pět minut, déle bych ty stupidity nevydržel, bylo by to pro mne utrpení a mučení, ale polovině národa se to, jak se zdá, líbí a vyhovuje jí to.
Když jsme tedy odhodili racionalitu, rozum, logické poznání a přijali postmodernu, kde je možné hlásat, tvrdit a obhajovat cokoliv, jakékoliv vyložené nesmysly a blbosti proti rozumu, proti logice a obyvatelům, nezbývá než to přijmout za své, neboť nic jiného není slyšet, a ani vidět. On ne každý má internet, a i když má, tak si tam vyhledá Aktuálně cz., MfDnes, Respekt či Lidové noviny apod., tož to se může raději dívat i na televizi, to vyjde nastejno. Stejně tak dříve přece církev hlásala své choromyslné bludy a věřícím nezbylo, než tomu věřit, protože nic jiného nebylo. Postmodernisté, stejně jako církevníci, lžou a převrací věci v pravý opak. Oblbování lidí dnes je tedy pouze oprášená ideologie křesťanství. Teologové v tom mají praxi, činili tak po staletí, takže zase nic nového pod sluncem. Hlásají skromnost, pokoru a chudobu jako ctnost a samotná církev patřila mezi nejbohatší feudály. Hlásají “Nezabiješ”, a papežové stáli v čele vraždění. Hlásají “Nepokradeš” a přitom neurvale loupili a loupí jako diví, vrchnost je tu od boha, ne abys vrchnost znevažoval a neuctíval. Dnes máme vrchnost demokraticky zvolenou, takže jaképak znevažování, to by bylo přece znevažování a zneuctívání demokracie!
I v dobách onoho temného středověku se však našla spousta kazatelů pronášejících řeči proti establishmentu a měli obrovskou veřejně projevovanou podporu mas. Holt bývali Čechové statní junáci. Dnešních kazatelů proti establishmentu jsou zajisté také nemalé počty, ale tisk je snadno zesměšní a televize znemožní. Pro ty kluky a holky, co manipulují veřejným míněním, je to hračka, umí to dokonale, však se to na fakultách žurnalistiky naučí. Církev používala stejné metody proti kacířům jako my dnes – koho chtěla, toho nařkla a upálila, koho dnes chtějí, toho zastřelí dron, tj. bezpilotník. Nevidím žádný rozdíl.
Absolutně nejlepším přeborníkem v matení pojmů je církev katolická, to je dokonalost sama v babylonském pletení pojmů. Proč se jim to daří? Požívají totiž abstraktní pojmy, pod nimiž si lze představovat cokoliv, krásným příkladem jsou pojmy svoboda a demokracie, lidská práva, terorismus, fašismus, totalita…. jsou to absolutně vyprázdněné pojmy, každý si za ně může dosadit cokoliv. Nebude tedy vhodnější tyto pojmy vůbec nepoužívat? A nebylo by lepší hodnotit kterýkoliv stát podle toho, jak dobře či nedobře se žije jich obyvatelům? Ostatně, co je mně do nějaké svobody, když mám hlad, co je mně po nějaké demokracii, když nemám kde bydlet, co je mně po lidských právech, když zaměstnavatel nevyplatí mzdu….
Moc se mi líbí, jakou velikou starost projevuje kníže, Bursík a spol. o Tibet, který v historii býval vždycky čínský. První věcí, kterou čínská vláda po připojení nařídila, bylo zrušení otroctví, zrovnoprávnění žen a během pár let vymizela negramotnost, životní úroveň obyvatelstva se přímo neuvěřitelně zvýšila, což ovšem jsou dle nich naprosto špatné, ba přímo nejhorší totalitní zločiny. Ale takový dodnes otrokářský systém s dalajlámou, to by se knížeti a Bursíkovi líbilo, občas by si tam zajeli, dostali by k dispozici negramotné otroky a otrokyně…
Podobně je to s Obamou, který málem nazývá Putina teroristou, protože vrátil Krym tam, kam vždycky patřil, a to přitom Obama už loni, přesně 5. 9. 2013, vyhlásil tendr na rekonstrukci školy na Krymu pro základnu amerického námořnictva, jistý si tím, že rozehranou partii vyhraje, že vítězství má v kapse. (Tendr se týkal rekonstrukce školy v Sevastopolu na inženýrskou základnu pro americké námořnictvo. Zadávajícím bylo Naval Facilities Engineering Command.) Tak kdo je tady terorista, lhář a tmář?
Jak tedy snadno rozpoznáme teroristy v našich řadách? Jak poznáme teroristu mezi našimi známými a příbuznými? Jednoduše – mají opačný názor než mám já.
Tak třeba Albigenští tvrdili, že oni jsou ti správní křesťané, a nikoli katolíci, kteří propadli mamonu a světské moci, totéž tvrdili husité a luteráni, dodnes tvrdí pravoslavní, že oni jsou tou pravou církví a ne katolíci. Dnešní svobodomyslní demokrati také tvrdí, že oni jsou ti správní demokrati a ti za řekou (mořem či oceánem) demokrati nejsou. Tedy záleží na tom, na které straně řeky, moře či oceánu a v jaké rodině se člověk narodil, aby měl pravdu. Nezbývá, než aby každý, ať z té nebo oné strany, hlasitě a hrdě zvolal: Ať žijí a slavně vítězí naši hodní hrdinní, udatní a chrabří teroristé! Nechť zhynou zbabělí, ďábelští a satanští teroristi protivníka.
