Rath před rozsudkem

Je právě podzim roku 2011 a vlajková loď budoucí obžaloby Davida Ratha, čili rekonstrukce zámku Buštěhrad se nachází ve fázi zpravodajské či mafiánské rozpracovanosti. A tak přichází neznámý člověk v osobní záležitosti za detektivem z Kladna, bývalým pracovníkem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), panem Liborem Gregorem. Tento muž přišel za panem Gregorem řešit osobní, rodinné, finanční i pracovní problémy. Mezi řečí došlo na téma opravy zámku Buštěhrad. „Zjistil, že jsem z Kladna, tak jsme si o tom začali povídat, zajímalo mě to,” řekl mimo jiné Gregor s tím, že o dotyčném věděl pouze to, že je státním zaměstnancem a jeho práce je spojená s ministerstvem financí, tehdy vedeném Miroslavem Kalouskem.

Jelikož pan Gregor, jako bývalý policista věděl, jaké panují poměry na policii i v justici, vyrazil z Kladna, jak říká „na blind“ do Brna a „vyseděl“ si přijetí u náměstka nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Tomu pak řekl, že slyšel, od neznámého muže, že se připravuje projekt rekonstrukce Buštěhradského zámku, že soutěž bude zmanipulovaná, a že až bude dokončen rozpočet, tak bude vyhlášeno výběrové řízení, ve kterém budou jen domluvené firmy a vítěz poskytne lidem „na kraji“ provizi kolem deseti procent z ceny zakázky, tj cca 20 milionů.

Tady se nám trochu stopa ztrácí, abychom ji opět nalezli, nikoliv snad v kraji jihomoravském, či středočeském, ale v kraji ústeckém. Tam se takové hodnotné a překvapivé informace chopí právě vycházející hvězda, státní zástupkyně Lenka Bradáčová zvaná též „Cattani v sukních,“ či méně působivě „černá čarodějnice“.
2. Jak nesklapla klec

Okamžitě jsou nasazeny odposlechy v nevídaném rozsahu (ne nadarmo se Lenka Bradáčová zaučovala v USA, kde s odposlechy mají ty nejlepší zkušenosti po celém světě) a na celé kauze pracují stovky lidí. V té době probíhají usilovné práce na rozpočtu, který pozdější korunní svědkyně Ivana Salačová jak říká „v ruce neměla a jen jej letmo zahlédla“. V únoru 2012 ing. Salačová tuší, že se chystá dokončení výběrového řízení, ale nemá o něm žádné informace. Těžiště její činnosti spočívá spíše ve vystavování faktur za neprovedené práce. Takto získané peníze, údajně na úplatky pak vrací tam, odkud přišly, v tomto případě řediteli Konstruktivy Branko, ing. Drážďanskému a tentýž den, 14.5. 2012 s ním vyráží za ředitelkou kladenské nemocnice MUDr. Pancovou.

Salačová nese krabici s vínem a předává jí sekretářce ředitelky, o osudu krabice, kterou Drážďanský předal paní ředitelce, a ve které měly být údajně peníze, dále nic neví. Tentýž den je na odchodu z domu ředitelky Pancové zadržen policií ČR krajský hejtman David Rath s krabicí, ve které jsou údajně místo vína peníze. Státní zástupkyně okamžitě kontaktuje předsedkyni poslanecké sněmovny, dlouholetou místopředsedkyni ODS a budoucí kandidátku na předsedkyni vlády Miroslavu Němcovou a požaduje od ní souhlas, který je ovšem velmi kontroverzní a například podle Cyrila Svobody je přímo v rozporu s Ústavou. Svoboda by se tedy rád zeptal: „Kromě ministra vnitra bych hlavně kladl otázky státní zástupkyni, která dlouze veřejně komentuje každý úkon v případu pana Ratha, ale evidentně pečlivě nečte ústavu“. Měl by se zeptat ministra Kubiceho. To je ten pán, co dělal kdysi šéfa ze začátku kauzy nám známému panu Gregorovi. A nejspíš i paní Bradáčové, která si vymínila výhradní právo na informování v případu Rath. Podívejte se na záznam ČT v 7:50.
3. Zavřeme a pak uvidíme, co dál

V atmosféře, která nastala, však jakékoliv otázky zanikly. Následoval mediální lynč všemi nenáviděného politika. Již zmíněny ministr financí Kalousek byl v euforii. Hned následující den po zatčení Ratha vyzval v televizi Luboše Zaorálka aby „ČSSD přestala krást“ protože je to „obludné“. Na koni nebyl jen Kalousek, ale i předseda vlády Nečas. Všichni se tvářili, že něco podobného jako předražené veřejné zakázky je něco, o čem ještě nikdy neslyšeli, všichni byli na nejvyšší míru znepokojeni, pobouřeni a šokováni. Právě totiž spadli z Marsu, a to přímo do Česka, prosím.

A tak nepřekvapí, že za těchto okolností byl Rath ve vazbě 18 měsíců, a kdyby nezatkli milenku Nečase za nelegální šéfování vojenské tajné služby, seděl by asi dodnes. Jenže to už se jeden začal ptát a z otázek nevyjde. Proč zrovna Rath byl tak dlouho ve vazbě, že jej musel vytáhnout až Ústavní soud? A neptají se jen laici, ptá se i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Důvody jsme se zabývali v článku Případ Rath a selhání soudcovského rozumu.

Opravdu se nestačíme divit, co jsou schopni dát naši soudci na papír s českým znakem. Tak za důvod vazby považuje soud například inteligenci a schopnosti MUDr. Ratha, s nimiž podle soudu „jistě měl nějaký plán pro případ odhalení“. Nebezpečí pokračování trestné činnosti pak spočívá podle našeho soudu v tom, že „když konali trestnou činnost, i když tušili, že by mohli být sledováni, mohli by tedy pokračovat i tehdy, když již jsou odhaleni“.
4. Dvojí metr a mediální mazec Bradáčové

Když tedy nejsou soudy schopny či ochotny soudit spravedlivě a nestranně i v takto sledovaných kauzách, jak potom soudí ty nesledované? Mnozí občané totiž vnímají zkorumpovanost politiků, ale i nestandardní postupy policie, státních zástupců i nejvyšších ústavních činitelů a vyvozují ze svého pozorování velmi radikální závěry, jak jsme psali v článku Proč musel jít David Rath do basy.

Co můžeme říci k uvedené kauze po téměř dvou letech? Státní zástupkyně z Ústí nad Labem Lenka Bradáčová povýšila a přestěhovala se do Prahy. Má to tak blíže do televize, kde ochotně vystupuje, čímž ušetří za roli tiskového mluvčího státního zastupitelství. V poslední době se zviditelnila tím, že obvinila Rittiga a jeho právníky v kauze předražených jízdenek pro pražský Dopravní podnik. I v tomto případě postupovala poněkud nestandardně, protože původně vazbu nepožadovala, ale po rozhodnutí soudu, který umožnil Rittigovi a spol. cestovat kam chtějí, se pokusila je účelově zadržet a případně vznést požadavek na vazbu dodatečně. Jenže soud konstatoval, že neshledala-li důvody dříve, tak není jasné, proč by měly vzniknout nyní. Třeba mávnutím kouzelného proutku Bradáčové? O tom jsme psali v článku Dvojí metr Bradáčové.

Rittig je prostě jiná třída než Rath a Bradáčová dojíždí na své nestandardní postupy, které se asi naučila v Americe. K tomu je vhodné říci, že i tento systém, ve kterém jedna policejní a justiční složka spolu soutěží jako rivalové, podobně jako lidé a různé skupiny uvnitř těchto složek, přivedl USA v počtu vězňů na jednoho obyvatele na první místo na světě. Viz článek Komu a jak sype americký gulag. Takový způsob pokroku spravedlnosti se mi zdá poněkud nešťastný a vzor bych v této zemi nehledal.

Ostatně takové nestandardní postupy se nezdají ani vedoucímu katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy profesoru Jelínkovi. Zejména pak pochybuje o zdůvodnění územní příslušnosti (Brno-Ústí-Praha), příliš dlouhé vazbě, kde chyběly konkrétní skutečnosti důvodu – obavy z útěku. Podle profesora Jelínka nepotřebujeme viditelné státní zástupce a nestandardní postupy, ale naopak dodržování trestního řádu, trestního zákoníku a práva na spravedlivý proces. Zlatá slova.
5. A tak se ptejme, před rozsudkem

Proti Davidu Rathovi zatím svědčí krabice od vína, v níž byl údajně úplatek ve výši 7 milionů. Odposlechy neprokázaly nic. Korunní svědkyně Salačová, jejíž důvěryhodnost je navíc značně pochybná (viz např. výpověď Vladimíra Kančeva), ohledně Ratha neříká také nic. Přesto je možné, že David Rath a spol. budou odsouzeni. Celá kauza totiž svými nejasnostmi a zcela nestandardním postupem ukazuje na bezpráví v České republice, Nepřímo dosvědčuje prorůstání organizovaného zločinu do politické, soudní, zákonodárné, i výkonné moci. Případ jasně ovlivňovaly vlivové skupiny z pozadí, a to tak markantně, že je to vidět na první pohled i naprostému laikovi.

Žijeme ve státě ovládaném různými skupinami mafie a tajných služeb. Kauza Rath to dokumentuje lépe než kterákoliv jiná. Máme velký důvod být znepokojeni a to i přesto, že Stanislav Beránek, analytik Transparency International, je spokojen. Na otázku reportérky, zda nevidí problém v tom, zda nejednal expolicista Libor Gregor na něčí pokyn a objednávku, odpověděl, že v tom problém vůbec nevidí. Možná proto, že Transparency International na nestrannost nehledí a nestrannost jako podmínku spravedlnosti prostě nevidí. I jiní komentátoři upozorňovali na její podivné praktiky, například v případě volebních průzkumů. Je mnoho organizací, které se tváří jako nestranné, mají na tom dokonce postavenu svou „imidž“. A přitom jasně zastupují určité zájmy, ovšem zcela netransparentně.

A v tom je právě ten problém. Věc veřejná se tak stává věcí neveřejnou, tajnou a pokoutní. Běžný člověk je krmen bulvárem a zavalen margináliemi. Oficiální verzi prezentované státními zástupci Jirátem a Bradáčovou může věřit jen člověk neinformovaný. Kdo si najde čas a prostuduje příslušné dokumenty z výslechů a doplní je televizními vystoupeními jednotlivých aktérů, ten nemůže této verzi věřit, i kdyby se snažil sebevíc.