PAUL CRAIG ROBERTS
27. 4. AC24
Obamův režim rochnící se v bohorovnosti a aroganci bezhlavě eskaloval Ukrajinskou krizi do krize s Ruskem. Ať už záměrně nebo z blbosti ženou washingtonské propagandistické lži tuto krizi k válce.
Moskva, která ztratila chuť dále poslouchat nesmyslné hrozby Washingtonu, už od amerických vrcholných činitelů nepřijímá telefonní hovory. Krize na Ukrajině vznikla ze svržení demokraticky zvolené vlády Washingtonem a její náhrady washingtonskou loutkou, co byla zrovna po ruce. Ty loutky přešly od slov k činům a vyrazily proti obyvatelstvu bývalých ruských území, která vůdci sovětské Komunistické strany přilepili k Ukrajině.
Důsledkem této politiky je pozdvižení části rusky mluvícího obyvatelstva za návrat k Rusku. Krym se už k Rusku zpátky připojil a východní Ukrajina a další části jižní Ukrajiny je nejspíš budou následovat.
Obamův režim, místo aby si uvědomil chybu, povzbudil ty loutky, co instaloval do Kyjeva, aby použily násilí proti těm, kdo v rusky mluvících oblastech agitují za referendum, co by umožnilo hlasovat za návrat k Rusku. Obamův režim to násilí povzbudil i přes jasné prohlášení presidenta Putina, že Rusko Ukrajinu okupovat nebude, leda by proti protestujícím použila násilí.
Můžeme tedy bezpečně přijmout závěr, že Washington, buď neposlouchá, když se na něj mluví, nebo touží po násilí.
Když Washington a NATO tentokrát nejsou v pozici, kdy by mohly na Ukrajinu přemístit významné vojenské síly, které by mohly konfrontovat ruská vojska, tak proč vlastně Obamův režim zkouší vyprovokovat akce ruských vojsk? Možnou odpovědí je to, že když washingtonský plán na vystěhování Ruska z jeho černomořské námořní základny skončil v troskách, tak nastupuje nouzový plán Washingtonu obětovat Ukrajinu vynucené ruské invazi tak, aby Rusko mohli démonizovat a vynutit si ohromné navýšení vojenskýchvýdajů a nasazení NATO.
Jinými slovy kořistí ze záložního plánu je nová studená válka a biliony dolarů navíc do zisků pro vojensko-bezpečnostní komplex Washingtonu.
Ta hrstka vojáků a letadel, které Washington poslal k „ujištění“ nekompetentních režimů v tomto neustále v potížích se nacházejícího kousku světa, do Západního Polska a do Pobaltí, a těch pár raketových lodí vyslaných do Černého moře nemají jiný význam kromě symbolické provokace.
Ekonomické sankce uplatněné na jednotlivé ruské činitele nesignalizují nic jiného než impotenci Washingtonu. Reálné sankce by poškodily washingtonské loutkové státy v NATO daleko více, než by sankce ublížily Rusku.
Je tedy jasné, že Washington nemá v úmyslu spolupracovat s Ruskou vládou, aby bylo možno se čemukoliv vyhnout. Washingtonské požadavky činí z takového konce nevyhnutelnost. Washington od Ruska žádá, aby podtrhlo protestujícímu obyvatelstvu na východní a jižní Ukrajině kobereček pod nohami, a donutilo ruské obyvatelstvo na Ukrajině k poddajnosti k washingtonským loutkám v Kyjevě. Washington rovněž požaduje, aby Rusko zradilo Krym s jeho návratem k Rusku, a Krym vydalo Washingtonu tak, aby původní washingtonský plán vystěhovat Rusy z jejich černomořské námořní základny, mohl postupovat vpřed.
Jinými slovy Washington požaduje, aby Rusko tu tučnou kořist zase zahodilo a vydalo ji Washingtonu.
Tento požadavek je tak nerealistický, že překonává i všechny hranice významu slova arogance. Cvok z Bílého domu říká Putinovi: „Já jsem sice uzmutí tvého zadního dvorku podělal, chci ale, abys to za mě napravil, a zajistil úspěšnost té strategické hrozby, kterou mám v úmyslu pro tebe z tvého zadního dvorku představovat.“
Jak Západní mediální presstitutky, tak evropské loutkové státy Washingtonu tento nerealistický požadavek podporují. Ruští vůdci by v důsledku toho ztratili i veškerou důvěru světa, což je také záměrem Západu, a právě takhle začínají války.
Evropští vůdci tím na své země uvalují značnou hrozbu, a k čemu je to vlastně pro ně dobré? Jsou snad evropští politici tak vydíraní, hrozí jim, jsou uplacení pytli prachů, nebo jsou už tak navyklí tak poslušně cupitat za Washingtonem, že už ničeho jiného nejsou schopni? A jaký je prospěch Německa, Británie a Francie z toho, že si Washingtonem nechají vnutit konfrontaci s Ruskem?
Arogance Washingtonu nemá precedens a ten je schopen dohnat svět ke zkáze. Kde je evropský smysl pro sebezáchovu? Proč Evropa nevydala zatykače na všechny členy Obamova režimu? Bez krytí poskytovaného Evropou by ani mediální presstitutky, ani Washington nebyly schopné zatahovat svět do války.
Důsledkem této politiky je pozdvižení části rusky mluvícího obyvatelstva za návrat k Rusku. Krym se už k Rusku zpátky připojil a východní Ukrajina a další části jižní Ukrajiny je nejspíš budou následovat.
Obamův režim, místo aby si uvědomil chybu, povzbudil ty loutky, co instaloval do Kyjeva, aby použily násilí proti těm, kdo v rusky mluvících oblastech agitují za referendum, co by umožnilo hlasovat za návrat k Rusku. Obamův režim to násilí povzbudil i přes jasné prohlášení presidenta Putina, že Rusko Ukrajinu okupovat nebude, leda by proti protestujícím použila násilí.
Můžeme tedy bezpečně přijmout závěr, že Washington, buď neposlouchá, když se na něj mluví, nebo touží po násilí.
Když Washington a NATO tentokrát nejsou v pozici, kdy by mohly na Ukrajinu přemístit významné vojenské síly, které by mohly konfrontovat ruská vojska, tak proč vlastně Obamův režim zkouší vyprovokovat akce ruských vojsk? Možnou odpovědí je to, že když washingtonský plán na vystěhování Ruska z jeho černomořské námořní základny skončil v troskách, tak nastupuje nouzový plán Washingtonu obětovat Ukrajinu vynucené ruské invazi tak, aby Rusko mohli démonizovat a vynutit si ohromné navýšení vojenskýchvýdajů a nasazení NATO.
Jinými slovy kořistí ze záložního plánu je nová studená válka a biliony dolarů navíc do zisků pro vojensko-bezpečnostní komplex Washingtonu.
Ta hrstka vojáků a letadel, které Washington poslal k „ujištění“ nekompetentních režimů v tomto neustále v potížích se nacházejícího kousku světa, do Západního Polska a do Pobaltí, a těch pár raketových lodí vyslaných do Černého moře nemají jiný význam kromě symbolické provokace.
Ekonomické sankce uplatněné na jednotlivé ruské činitele nesignalizují nic jiného než impotenci Washingtonu. Reálné sankce by poškodily washingtonské loutkové státy v NATO daleko více, než by sankce ublížily Rusku.
Je tedy jasné, že Washington nemá v úmyslu spolupracovat s Ruskou vládou, aby bylo možno se čemukoliv vyhnout. Washingtonské požadavky činí z takového konce nevyhnutelnost. Washington od Ruska žádá, aby podtrhlo protestujícímu obyvatelstvu na východní a jižní Ukrajině kobereček pod nohami, a donutilo ruské obyvatelstvo na Ukrajině k poddajnosti k washingtonským loutkám v Kyjevě. Washington rovněž požaduje, aby Rusko zradilo Krym s jeho návratem k Rusku, a Krym vydalo Washingtonu tak, aby původní washingtonský plán vystěhovat Rusy z jejich černomořské námořní základny, mohl postupovat vpřed.
Jinými slovy Washington požaduje, aby Rusko tu tučnou kořist zase zahodilo a vydalo ji Washingtonu.
Tento požadavek je tak nerealistický, že překonává i všechny hranice významu slova arogance. Cvok z Bílého domu říká Putinovi: „Já jsem sice uzmutí tvého zadního dvorku podělal, chci ale, abys to za mě napravil, a zajistil úspěšnost té strategické hrozby, kterou mám v úmyslu pro tebe z tvého zadního dvorku představovat.“
Jak Západní mediální presstitutky, tak evropské loutkové státy Washingtonu tento nerealistický požadavek podporují. Ruští vůdci by v důsledku toho ztratili i veškerou důvěru světa, což je také záměrem Západu, a právě takhle začínají války.
Evropští vůdci tím na své země uvalují značnou hrozbu, a k čemu je to vlastně pro ně dobré? Jsou snad evropští politici tak vydíraní, hrozí jim, jsou uplacení pytli prachů, nebo jsou už tak navyklí tak poslušně cupitat za Washingtonem, že už ničeho jiného nejsou schopni? A jaký je prospěch Německa, Británie a Francie z toho, že si Washingtonem nechají vnutit konfrontaci s Ruskem?
Arogance Washingtonu nemá precedens a ten je schopen dohnat svět ke zkáze. Kde je evropský smysl pro sebezáchovu? Proč Evropa nevydala zatykače na všechny členy Obamova režimu? Bez krytí poskytovaného Evropou by ani mediální presstitutky, ani Washington nebyly schopné zatahovat svět do války.
